Pilníkov
Pilníkov | |
---|---|
![]() kostel Nejsvětější Trojice | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Trutnov |
Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
Okres | Trutnov |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°31′57″ s. š., 15°49′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 218 (2025)[1] |
Rozloha | 16,99 km²[2] |
Nadmořská výška | 358 m n. m. |
PSČ | 542 42 |
Počet domů | 356 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí 36 542 42 Pilníkov starosta@pilnikov.cz |
Starosta | Josef Červený |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Pilníkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 579599 |
Kód části obce | 411302 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pilníkov (německy Pilnikau) je město nacházející se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7,5 km jihozápadně od Trutnova. Leží v Krkonošském podhůří (podcelek Podkrkonošská pahorkatina, okrsek Trutnovská pahorkatina), na středním toku Pilníkovského potoka, do něhož uprostřed města ústí potoky Starobucký a Prkenný. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Severně od Pilníkova ležela osada Pilsdorf, které byl v roce 1947 stanoven název Pilnikov II.[4] Pilníkov dostal označení Pilníkov I.[5] Označení římskými číslicemi mají i tři katastrální území: Pilníkov I, Pilníkov II a Pilníkov III.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Pilníkovu je z roku 1357. V roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Silber, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova. V 15. století táhla husitská vojska, údajně i s Janem Žižkou, přes Pilníkov na Litoměřicko. Za vlády krále Vladislava Jagellonského Pilníkov obdržel znak a byl 20. března 1514 povýšen na městečko. V roce 1623 prodala královská komora konfiskovaný majetek Adama V. Zilvara (Pilníkov včetně okolních statků a pozemků) Albrechtovi z Valdštejna, který o několik let později tyto statky zastavil na 30 let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Po třicetileté válce (1618–1648) zbylo v Pilníkově pouze 12 obytných domků a přibližně 46 pustých, za války vyhořelých domů. V roce 1698 jsou první zmínky o pilníkovské ovčárně (Pilstorffer Schäfferei), neboli dnešní Třídomí či Letná.
V první polovině 18. století měl Pilníkov (později Pilníkov I[6]) a Pilsdorf (později Pilníkov II[6]) dohromady celkem 1177 obyvatel a 300 domů. Nad pramenem pitné vody v lesích ležících východně od Pilníkova byla vybudována v roce 1737 kaple sv. Magdalény, kde mělo obydlí i několik mnichů. V roce 1765 byla v Pilníkově ukončena činnost hrdelního soudu IV. třídy. Toto staré právo bylo vykonáváno na Šibeničním vrchu. Poddaní Pilníkova společně s dalšími vesnicemi se v roce 1775 přidali k selskému povstání. Psal se rok 1784 a dle dekretu Josefa II. byl zrušen hřbitov okolo kostela. Dne 5. dubna 1789 byly zaznamenány v Pilníkově silné otřesy země, které si vyžádaly i několik lidských životů. Další nešťastné datum 16. srpna 1820, Pilníkov byl stižen požárem, který vyšel z jednoho z domů. V roce 1830 bylo na panském pozemku Vraní kopec (neboli Krähenhügel) založeno nové předměstí Pilníkova zvané Nové Město. Rok 1852 a obec Pilníkov zakoupila dům na náměstí, aby mohla zřídit svou radnici a hned o jedenáct let později (roku 1863) byl zřízen i c. k. poštovní úřad. Pilníkovské vlakové nádraží bylo vystavěno v roce 1871; v roce 1924 provedlo ministerstvo železnic změnu staničního názvu Pilníkov na Pilníkov u Trutnova; německý název Pilnikau zůstal beze změny.[7] O dvě léta později byl zde založen i první hasičský sbor s 55 členy. Rok 1892 byl významný tím, že tu byla otevřena telegrafní stanice. Na začátku první světové války v roce 1914 byl do domácností v Pilníkově zaveden elektrický proud.Po skončení první světové války byl v roce 1926 v parku na náměstí vztyčen pomník věnovaný 69 obětem světové války.
Pilníkov měl v roce 1905 1070 obyvatel. Pilsdorf měl v roce 1905 dvě katastrální území: Pilsdorf I. a Pilsdorf II s celkem 726 obyvateli.[8] Dne 13. října 1929 se konaly volby jako důsledek připojení Pilsdorfu k Pilníkovu.[9] Na podzim roku 1938 byly z obce Pilníkov vysídleny všechny české rodiny, poněvadž toto území, které bylo i součástí Sudet, bylo zabráno německou Třetí říší. Po skončení druhé světové války (1939–1945) byl v říjnu roku 1945 veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích přebrán do správy Fondem národní obnovy a přidělen českým dosídlencům. Dne 3. června 1950 se přetvořilo Zemědělské strojní družstvo v Pilníkově, zapsané společenstvo s obmezeným ručením na Jednotné zemědělské družstvo.[10] Mezi lety 1954–1959 byly v obci Pilníkov vystavěny pro potřebu JZD kravíny, skladováky, drůbežárny či jiná zařízení. Nyní je tento bývalý komplex rozprodán soukromníkům pro podnikatelské účely.
V Pilníkově se odehrála první schůzka českého disentu (Havel, Landovský) s polským disentem (Kuroň, Michnik).[11] Důležité datum je 4. červen 1998, kdy byl obci Pilníkov udělen prapor z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloše Zemana. Pilníkov se v roce 2003 dočkal i ustanovení památkové zóny v obci, která nabyla účinnosti vyhláškou dnem 1. září 2003. V blíže neurčené době mezi 28. až 30. lednem 2006 došlo ke zřícení klenby stropu barokního kostela Nejsvětější Trojice v Pilníkově, který je státem chráněnou památkou. Ještě tentýž rok byla obcí uspořádána veřejná sbírka na opravu a záchranu poškozeného kostela a také proběhlo slavnostní otevření haly sportovního areálu s umělým povrchem. Pilníkovu byl status města znovu udělen 12. dubna 2007.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nejsvětější Trojice
- Socha Nanebevzetí Panny Marie
- Pomník padlým hrdinům a obětem světových válek
- Společný hrob rudoarmějců
- Kašna s pelikánem
- Socha Jana Nepomuckého
-
Kašna na náměstí
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bernard Pauer (1827–1908), lékař a politik, rodák z Pilníkova, starosta Trutnova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. 1947-07-15, čís. 56, s. 605. Dostupné online.
- ↑ Věcní věstník ministerstva národní obrany. 1946-02-16, čís. 11, s. 91. Dostupné online.
- ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Úřední věstník ministerstva železnic Republiky československé. 1924-01-01, roč. 6, čís. 1, s. 22. Dostupné online.
- ↑ Seznam míst v království českém. Praha: Místodržitelská knihtiskárna, 1907. 784 s. S. 565.
- ↑ Český úspěch v pohraničí. Národní listy. 1929-10-26, roč. 69, čís. 294, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Úřední list Československé republiky. 1950-09-05, roč. 31, čís. 207, s. 2733. Dostupné online.
- ↑ LANDOVSKÝ, Pavel; HVÍŽĎALA, Karel. Soukromá vzpoura. Praha: Mladá fronta, 1990. 159 s. ISBN 80-204-0209-8. S. 52.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Encyklopedické heslo Pilníkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilníkov na Wikimedia Commons
- Pilníkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Něco málo o obci
- Web o obci se zaměřením na fotografie z obce