Pilníkov
| Pilníkov | |
|---|---|
kostel Nejsvětější Trojice |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0525 579599 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (LAU 1): | Trutnov (CZ0525) |
| obec s rozšířenou působností: | Trutnov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 16,98 km² |
| počet obyvatel: | 1 246 (2017)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 50°31′57″ s. š., 15°49′13″ v. d. |
| nadmořská výška: | 358 m n. m. |
| PSČ: | 542 42 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa městského úřadu: | Náměstí 36 542 42 Pilníkov |
| starosta / starostka: | Miroslav Klapka |
| Oficiální web: www E-mail: starosta@pilnikov.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Pilníkov (německy Pilnikau) je město nacházející se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7,5 km jihozápadně od Trutnova. Leží v Krkonošském podhůří (podcelek Podkrkonošská pahorkatina, okrsek Trutnovská pahorkatina), na středním toku Pilníkovského potoka, do něhož uprostřed města ústí potoky Starobucký a Prkenný. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1175 obyvatel.
Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Pilníkov se nečlení na části, má ale tři katastrální území: Pilníkov I, Pilníkov II a Pilníkov III.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Pilníkovu je z roku 1357. V roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Silber, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova. V 15. století táhla husitská vojska, údajně i s Janem Žižkou, přes Pilníkov na Litoměřicko. Za vlády krále Vladislava Jagellonského Pilníkov obdržel znak a byl 20. března 1514 povýšen na městečko. V roce 1623 prodala královská komora konfiskovaný majetek Adama V. Zilvara (Pilníkov včetně okolních statků a pozemků) Albrechtovi z Valdštejna, který o několik let později tyto statky zastavil na 30 let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Po třicetileté válce (1618–1648) zbylo v Pilníkově pouze 12 obytných domků a přibližně 46 pustých, za války vyhořelých domů. V roce 1698 jsou první zmínky o pilníkovské ovčárně (Pilstorffer Schäfferei), neboli dnešní Třídomí či Letná.
V první polovině 18. století měl Pilníkov a Pilsdorf dohromady celkem 1177 obyvatel a 300 domů. Nad pramenem pitné vody v lesích ležících východně od Pilníkova byla vybudována v roce 1737 kaple sv. Magdalény, kde mělo obydlí i několik mnichů. V roce 1765 byla v Pilníkově ukončena činnost hrdelního soudu IV. třídy. Toto staré právo bylo vykonáváno na Šibeničním vrchu. Poddaní Pilníkova společně s dalšími vesnicemi se v roce 1775 přidali k selskému povstání. Psal se rok 1784 a dle dekretu Josefa II. byl zrušen hřbitov okolo kostela. Dne 5. dubna 1789 byly zaznamenány v Pilníkově silné otřesy země, které si vyžádaly i několik lidských životů. Další nešťastné datum 16. srpna 1820, Pilníkov byl stižen požárem, který vyšel z jednoho z domů. V roce 1830 bylo na panském pozemku Vraní kopec (neboli Krähenhügel) založeno nové předměstí Pilníkova zvané Nové Město. Rok 1852 a obec Pilníkov zakoupila dům na náměstí, aby mohla zřídit svou radnici a hned o jedenáct let později (roku 1863) byl zřízen i c. k. poštovní úřad. Pilníkovské vlakové nádrží bylo vystavěno v roce 1871 a hned o dvě léta později byl zde založen i první hasičský sbor s 55 členy. Rok 1892 byl významný tím, že tu byla otevřena telegrafní stanice. Na začátku první světové války v roce 1914 byl do domácností v Pilníkově zaveden elektrický proud.
Po skončení první světové války byl v roce 1926 v parku na náměstí vztyčen pomník věnovaný 69 obětem světové války. Na podzim roku 1938 byly z obce Pilníkov vysídleny všechny české rodiny, poněvadž toto území, které bylo i součástí Sudet, bylo zabráno německou Třetí říší. Po skončení druhé světové války (1939–1945) byl v říjnu roku 1945 veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích přebrán do správy Fondem národní obnovy a přidělen českým dosídlencům. V roce 1949 bylo v Pilníkově založeno JZD prvními 15 družstevníky. Během krátké doby do něho přešel zbytek hospodářů z obce. Mezi lety 1954–1959 byly v obci Pilníkov vystavěny pro potřebu JZD kravíny, skladováky, drůbežárny či jiná zařízení. Nyní je tento bývalý komplex rozprodán soukromníkům pro podnikatelské účely.
Důležité datum je 4. červen 1998, kdy byl obci Pilníkov udělen prapor z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloše Zemana. Pilníkov se v roce 2003 dočkal i ustanovení památkové zóny v obci, která nabyla účinnosti vyhláškou dnem 1. září 2003. V blíže neurčené době mezi 28. až 30. lednem 2006 došlo ke zřícení klenby stropu barokního kostela Nejsvětější trojice v Pilníkově, který je státem chráněnou památkou. Ještě tentýž rok byla obcí uspořádána veřejná sbírka na opravu a záchranu poškozeného kostela a také proběhlo slavnostní otevření haly sportovního areálu s umělým povrchem. Pilníkovu byl status města znovu udělen 12. dubna 2007.[2]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pilníkově.
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Socha Nanebevzetí Panny Marie
- Pomník padlým hrdinům a obětem světových válek
- Společný hrob rudoarmějců
- Kašna s pelikánem
- Socha Jana Nepomuckého
-
Kašna na náměstí
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Bernard Pauer (1827–1908), lékař a politik, rodák z Pilníkova, starosta Trutnova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pilníkov ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky obce
- Něco málo o obci
- Web o obci se zaměřením na fotografie z obce
Encyklopedické heslo 
