Hostinné
| Hostinné | |
|---|---|
Náměstí s radnicí |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0525 579297 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (LAU 1): | Trutnov (CZ0525) |
| obec s rozšířenou působností: | Vrchlabí |
| pověřená obec: | Hostinné |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Hostinné |
| katastrální výměra: | 8,06 km² |
| počet obyvatel: | 4 435 (2017)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 50°32′27″ s. š., 15°43′24″ v. d. |
| nadmořská výška: | 351 m n. m. |
| PSČ: | 543 71 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Hostinné nám. 1. máje 69 543 71 Hostinné |
| starosta / starostka: | Dagmar Sahánková |
| Oficiální web: www E-mail: urad@muhostinne.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Hostinné, německy Arnau, je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a potoku Čistá. Město má necelých 5 tisíc obyvatel a rozlohu 806,15 ha.
Obsah
Historie města[editovat | editovat zdroj]
Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.
Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1369 nebo 1377.
Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.
V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.
Po zavraždění Valdštejna získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.
V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi rodáky patří vynálezce hlubotisku Karel Klíč (1841–1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858–1934), český chemik dr. Emil Votoček (1872–1950) a profesionální podvodník Viktor Lustig (1890–1947), který se proslavil jako ,,Muž, který prodal Eiffelovu věž. Dvakrát“. Dále Rudolf Fahrner (1903–1988), německý germanista a Gerfried Schellberger (1919–2008), německý malíř a spisovatel.
V Hostinném působila dlouhodobě papírenská firma rodiny Eichmannů, kterou zde již v polovině 19. století založil podnikatel a politik Julius Eichmann.[2]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1900 | 1930 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 | 2005 | 2006 | 2012 |
| Počet obyvatel | 4 193 | 4 502 | 4 249 | 4 229 | 5 016 | 5 181 | 4 886 | 4 795 | 4 759 | 4 773 | 4 643 |
Zdroj: Český statistický úřad
Pověst o obrech[editovat | editovat zdroj]
K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad, chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali, přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.
Památky a zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hostinném.
Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města, které je městskou památkovou zónou, s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m). Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější Trojice, který je současně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity.
Za zhlédnutí stojí i františkánský klášter z roku 1684. Stavba prošla v letech 2011-2012 nákladem 50 milionů korun zásadní rekonstrukcí a od 26. dubna 2012 je otevřena veřejnosti. Areál se stal kulturně-společenským centrem regionu. Je zde umístěno muzeum, knihovna, prostory pro zájmovou činnost spolků a neziskových organizací, umělecké školy atd. Samotný klášterní kostel se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. Dnes se v jeho prostorách nachází Galerie antického umění se sbírkou sádrových odlitků antických soch. V roce 2012 dostal klášter ocenění Stavba roku za příkladnou rekonstrukci ojedinělého raně barokního objektu se zřetelem k významné roli při rozvíjení historické identity sídla.
Významné subjekty[editovat | editovat zdroj]
Rehabilitační ústav v Hostinném
V 19.století to byl špitál, potom plicní léčebna a do roku 2003 léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2004 se léčebna transformovala na rehabilitační ústav a nákladem 300 miliónů byl přistavěn moderní pavilón, modernizovány stávající budovy a zařízení bylo vybaveno špičkovou technikou. Stalo se z něho vyhledávané pracoviště pro pacienty po úrazech, náhradách kyčelních a kolenních kloubů či po cévních mozkových příhodách.
Mezi unikátní léčebné procedury patří tzv. hyperbaroxie. Hyperbarická komora slouží ke zlepšení vitality mozku, končetin a míst, která se špatně prokrvují a trpí nedostatkem kyslíku. Princip spočívá v tom, že pacient inhaluje kyslík v přetlaku, odpovídající hloubce vody 14 – 16 metrů. Za těchto podmínek je kyslík v těle distribuován i bez vazby na červené krvinky a dosahuje se tak zlepšení vitality postižených míst. Ústav je krajské zařízení a pro Hostinné je jedním z největších zaměstnavatelů, pracuje v něm 140 lidí a jeho kapacita je 159 lůžek.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ Město, kde papír je doma, Carl Julius Eichmann [online]. packaging-cz.cz, [cit. 2016-04-10]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Hostinné ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostinné ve Wikimedia Commons
- Hostinne.info – Oficiální stránky města Hostinné
- virtuální prohlídka
