Hostinné
| Hostinné | |
 Náměstí s radnicí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0525 579297 |
| Pověřená obec | Hostinné |
| Obec s rozšířenou působností | Vrchlabí |
| Okres (LAU 1) | Trutnov (CZ0525) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°32′27″ s. š., 15°43′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 369 (2020)[1] |
| Rozloha | 8,06 km² |
| Katastrální území | Hostinné |
| Nadmořská výška | 351 m n. m. |
| PSČ | 543 71 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu |
Městský úřad Hostinné nám. 1. máje 69 543 71 Hostinné urad@muhostinne.cz |
| Starostka | Ing. Dagmar Sahánková |
|
Oficiální web: www | |
  Hostinné | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 411264 |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hostinné, německy Arnau, je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a potoku Čistá. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. Město má rozlohu 806,15 ha.
Historie města[editovat | editovat zdroj]
Město Hostinné/Arnau má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.
Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné/Arnau magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném/Arnau vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1369 nebo 1377.
Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné/Arnau došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.
V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné/Arnau Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.
Po zavraždění Valdštejna získal v roce 1634 Hostinné/Arnau od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.
V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné/Arnau stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi rodáky patří vynálezce hlubotisku a fotograf Karel Klíč (1841–1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858–1934), z přírodovědců se proslavili botanik Vincenc Maiwald O.S.B., chemik a vynálezce RNDr. Emil Votoček (1872–1950); z humanitních oborů německý germanista Rudolf Fahrner (1903–1988), německý malíř a spisovatel Gerfried Schellberger (1919–2008); z umělců Carlo Valmadi – architekt a stavitel, nebo malíř a pedagog Vladimír Čeřovský.
Z politiků byli významní Karl Leeder a Carl Julius Eichmann, zakladatel úspěšné papírenské firmy v Hostinném/Arnau[2], která byla rozšířena za jeho syna o další pobočky, mj. pod vedením Gustava Roedera, a po znárodnění přejmenována na Krkkonošské papírny (KRPA)[3]
Negativně se zapsal do historie profesionální podvodník Viktor Lustig (1890–1947), známý jako ,,Muž, který prodal Eiffelovu věž dvakrát“.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1900 | 1930 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 | 2005 | 2006 | 2012 |
| Počet obyvatel | 4 193 | 4 502 | 4 249 | 4 229 | 5 016 | 5 181 | 4 886 | 4 795 | 4 759 | 4 773 | 4 643 |
Zdroj: Český statistický úřad
Pověst o obrech[editovat | editovat zdroj]
K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad, chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali, přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.
Památky a zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]
- Historické jádro města, je městskou památkovou zónou, s čtvercovým náměstím lemovaným podloubími.
- na západní straně renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m)
- barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou manželkou majitele panství Sibyllou Lamboyovou, na podstavci jsou umístěny sochy sv. Antonína, Jana Nepomuckého Rocha, Františka, Šebestiána a Ignáce, ve výklenku leží socha sv. Rozálie
- Děkanský kostel Nejsvětější Trojice, renesanční stavba z let 1597-1599, architekt Carlo Valmadi, nejstarší architektonická památka města, upravená později františkány
- Fara – renesanční budova z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity.
- františkánský klášter – raně barokní budova konventu s knihovnou z let 1677-1684. Stavba prošla v letech 2011-2012 rekonstrukcí (nákladem 50 milionů korun), oceněnou jako Stavba roku –za příkladnou rekonstrukci ojedinělého raně barokního objektu se zřetelem k významné roli při rozvíjení historické identity sídla. V dubnu 2012 byla z větší zčásti otevřena veřejnosti, další obnova pokračuje v roce 2019[4]. Areál se stal kulturně-společenským centrem regionu. Je v něm umístěno muzeum, galerie, knihovna, prostory pro zájmovou činnost spolků a neziskových organizací, umělecké školy atd. Klášterní kostel má pozoruhodnou dvoulodní chrámovou loď. Galerie antického umění vystavuje cennou sbírku sádrových odlitků antických soch, většinou z 19. století. Tato expozice je největší a nejcennější kolekcí svého druhu v České republice; a patří ke sbírce Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy[5]
Významné subjekty[editovat | editovat zdroj]
Rehabilitační ústav v Hostinném
V 19.století to byl špitál, potom plicní léčebna a do roku 2003 léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2004 se léčebna transformovala na rehabilitační ústav a nákladem 300 miliónů byl přistavěn moderní pavilón, modernizovány stávající budovy a zařízení bylo vybaveno špičkovou technikou. Stalo se z něho vyhledávané pracoviště pro pacienty po úrazech, náhradách kyčelních a kolenních kloubů či po cévních mozkových příhodách.
Mezi unikátní léčebné procedury patří tzv. hyperbaroxie. Hyperbarická komora slouží ke zlepšení vitality mozku, končetin a míst, která se špatně prokrvují a trpí nedostatkem kyslíku. Princip spočívá v tom, že pacient inhaluje kyslík v přetlaku, odpovídající hloubce vody 14 – 16 metrů. Za těchto podmínek je kyslík v těle distribuován i bez vazby na červené krvinky a dosahuje se tak zlepšení vitality postižených míst. Ústav je krajské zařízení a pro Hostinné je jedním z největších zaměstnavatelů, pracuje v něm 140 lidí a jeho kapacita je 159 lůžek.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Město, kde papír je doma, Carl Julius Eichmann [online]. packaging-cz.cz. Dostupné online. (česky)
- ↑ [1]
- ↑ http://www.klasterhostinne.cz/aktuality-galerie
- ↑ [2]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Hostinné ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostinné ve Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Hostinné v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Hostinne.info – Oficiální stránky města Hostinné
- virtuální prohlídka
- Fotoalbum Galerie antického umění v Hostinném (včetně srovnání odlitků s originály)
