Kohoutov (okres Trutnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kohoutov
Křížový kámen
Křížový kámen
Znak obce KohoutovVlajka obce Kohoutov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0525 579408
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 261 (2020)[1]
Rozloha 10,79 km²
Nadmořská výška 467 m n. m.
PSČ 544 66
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kohoutov 65
54401 Dvůr Králové nad Labem 1
obec.kohoutov@seznam.cz
Starosta Ing. Ladislav Grega
Oficiální web: www.kohoutov.info
Kohoutov
Kohoutov
Další údaje
Kód části obce 67709
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kohoutov (něm. Koken)[2] se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7 km vsv. od Dvora Králové nad Labem. Kohoutov leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, při potoce Drahyně. V blízkosti obce, asi kilometr západně, se na okraji lesů rozkládá rybník Rabiš. Žije zde 261[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec představuje jednu místní část, v jejímž rámci jsou vymezeny čtyři základní sídelní jednotky:

Kladruby tvoří vlastní katastrální území Kladruby u Kohoutova (3,38 km²), ostatek obce spadá do katastrálního území Kohoutov (7,41 km²).

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415 (in Kokotowye). Původně název zněl Kokotov, tj. „Kokotův, Kohoutův“ (majetek); nynější alternativní podoba je poprvé doložena k roku 1541 (ves Kohautow).[2]
  • 1620, Místní sedláci se účastní bitvy na Bílé hoře, většina padla
  • 1835, V obci se narodil Jan Schmitt, který se stal profesorem na vídeňské konzervatoři a vynikl jako hudební skladatel
  • 1880, Zavedeno košíkářství, kterým se živilo mnoho lidí

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní školní kaple z roku 1752 byla přestavěna r. 1788 na dnešní barokní kostel. Na fasádě kostela se dochovaly sluneční hodiny s německým nápisem „Es ist später, als Du denkst. Benutze jeden Augenblick, verlorene Zeit kehrt nie zurück.“ („Je později, než si myslíš. Využij každého okamžiku, ztracený čas se nikdy nevrátí.“)[3][4]
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého, z doby okolo roku 1840, před kostelem[3][4]
  • Fara, z doby kolem roku 1800[4]
  • Bývalá obecná škola č. p. 74, z roku 1856, taktéž vedle kostela. Německý pamětní nápis na základním kameni připomíná jeho položení za účasti hraběte Mořice Sweerts-Šporka.[4] V budově dnes sídlí keramická škola – studio Jarmily Tyrnerové.
  • Boží muka u lípy, při polní cestě západně od vsi[4] [souř 1]
  • Boží muka v poli, z roku 1721, východně od vesnice, v prostoru mezi hřbitovem a Formanským křížem[4]
  • Celbův kříž, z roku 1906, jižně od vsi, po levé straně silnice do Choustníkova Hradiště[4] [souř 2]
  • Formanský kříž, za vsí, po levé straně silnice do Vyhnánova, na odbočce polní cesty[4] [souř 3]
  • Hřbitovní kříž, uprostřed hřbitova, sv. od vesnice[4] [souř 4]
  • Justův kříž, na západním okraji obce, při cestě k Božím mukám u lípy[4] [souř 5]
  • Richtrův kříž, z roku 1766, v polích jz. od vsi[4] [souř 6]
  • Schreiberův kříž, z roku 1863, na sz. okraji obce, po levé straně silnice do Nového Kohoutova[4] [souř 7]
  • Tomanův kříž, z 18. století, sv. od vesnice, na kraji lesa při cestě do Vyhnánova[4] [souř 8]
  • Urbanův kříž, z roku 1903, sv. od vesnice, v polích směrem k Vyhnánovu[4] [souř 9]
  • Válečný kříž, z roku 1915, u silnice v sz. části obce, vedle č. p. 33[4] [souř 10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 275. 
  3. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. Kapitola Kohoutov /Trutnov/, s. 79. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o MALÁ, Eva; VÁVROVÁ, Věra; JECH, David. Kulturní krajina v okolí Kohoutova aneb co se nám dochovalo z barokních krajinářských úprav hraběte F.A.Šporka [online]. Odborný poradce TYRNEROVÁ, Jarmila. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Oddělení kulturní krajiny a sídel, 2011-01 [cit. 2012-05-16]. Obsahuje mapku drobných památek v katastru obce Kohoutov. PDF online pořízeném dne 2016-03-05. 

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]