Přeskočit na obsah

Kohoutov (okres Trutnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kohoutov
Křížový kámen
Křížový kámen
Znak obce KohoutovVlajka obce Kohoutov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDvůr Králové nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíDvůr Králové nad Labem
(správní obvod)
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel281 (2024)[1]
Rozloha10,80 km²[2]
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ544 01
Počet domů113 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduKohoutov 65
544 01 Dvůr Králové nad Labem 1
obec.kohoutov@seznam.cz
StarostaIng. Ladislav Grega
Oficiální web: www.kohoutov.info
Kohoutov
Kohoutov
Další údaje
Kód obce579408
Kód části obce67709
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kohoutov (něm. Koken)[4] se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7 km vsv. od Dvora Králové nad Labem. Kohoutov leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, při potoce Drahyně. V blízkosti obce, asi kilometr západně, se na okraji lesů rozkládá rybník Rabiš. Žije zde 281[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec představuje jednu místní část, v jejímž rámci jsou vymezeny čtyři základní sídelní jednotky:

Kladruby tvoří vlastní katastrální území Kladruby u Kohoutova (3,38 km²), ostatek obce spadá do katastrálního území Kohoutov (7,41 km²).

  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415 (in Kokotowye). Původně název zněl Kokotov, tj. „Kokotův, Kohoutův“ (majetek); nynější alternativní podoba je poprvé doložena k roku 1541 (ves Kohautow).[4]
  • 1620, Místní sedláci se účastní bitvy na Bílé hoře, většina padla
  • 1835, V obci se narodil Jan Schmitt, který se stal profesorem na vídeňské konzervatoři a vynikl jako hudební skladatel
  • 1880, Zavedeno košíkářství, kterým se živilo mnoho lidí

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní školní kaple z roku 1752 byla přestavěna r. 1788 na dnešní barokní kostel. Na fasádě kostela se dochovaly sluneční hodiny s německým nápisem „Es ist später, als Du denkst. Benutze jeden Augenblick, verlorene Zeit kehrt nie zurück.“ („Je později, než si myslíš. Využij každého okamžiku, ztracený čas se nikdy nevrátí.“)[5][6]
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1840, před kostelem[5][6]
  • Fara z doby kolem roku 1800[6]
  • Bývalá obecná škola č. p. 74 z roku 1856, taktéž vedle kostela. Německý pamětní nápis na základním kameni připomíná jeho položení za účasti hraběte Mořice Sweerts-Šporka.[6] V budově dnes sídlí keramická škola – studio Jarmily Tyrnerové.
  • Boží muka u lípy při polní cestě západně od vsi[6]
  • Boží muka v poli z roku 1721, východně od vesnice, v prostoru mezi hřbitovem a Formanským křížem[6]
  • Celbův kříž z roku 1906, jižně od vsi, po levé straně silnice do Choustníkova Hradiště[6]
  • Formanský kříž za vsí, po levé straně silnice do Vyhnánova, na odbočce polní cesty[6]
  • Hřbitovní kříž uprostřed hřbitova[6]
  • Justův kříž na západním okraji obce, při cestě k Božím mukám u lípy[6]
  • Richtrův kříž z roku 1766, v polích jz. od vsi[6]
  • Schreiberův kříž z roku 1863, na sz. okraji obce, po levé straně silnice do Nového Kohoutova[6]
  • Tomanův kříž z 18. století, sv. od vesnice, na kraji lesa při cestě do Vyhnánova[6]
  • Urbanův kříž z roku 1903, sv. od vesnice, v polích směrem k Vyhnánovu[6]
  • Válečný kříž z roku 1915, u silnice v sz. části obce, vedle č. p. 33[6]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 275. 
  5. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. Kapitola Kohoutov /Trutnov/, s. 79. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o MALÁ, Eva; VÁVROVÁ, Věra; JECH, David. Kulturní krajina v okolí Kohoutova aneb co se nám dochovalo z barokních krajinářských úprav hraběte F.A.Šporka [online]. Odborný poradce TYRNEROVÁ, Jarmila. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Oddělení kulturní krajiny a sídel, 2011-01 [cit. 2012-05-16]. Obsahuje mapku drobných památek v katastru obce Kohoutov. PDF online pořízeném dne 2016-03-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]