Kohoutov (okres Trutnov)
Souřadnice: 50°27′5″ s. š., 15°54′18″ v. d.
| Kohoutov | |
|---|---|
 Křížový kámen | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0525 579408 |
| Pověřená obec | Dvůr Králové nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Dvůr Králové nad Labem (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Trutnov (CZ0525) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′5″ s. š., 15°54′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 268 (2022)[1] |
| Rozloha | 10,80 km² |
| Nadmořská výška | 467 m n. m. |
| PSČ | 544 01 |
| Počet domů | 113 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kohoutov 65 544 01 Dvůr Králové nad Labem 1 obec.kohoutov@seznam.cz |
| Starosta | Ing. Ladislav Grega |
| Oficiální web: www | |
  Kohoutov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579408 |
| Kód části obce | 67709 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kohoutov (něm. Koken)[3] se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7 km vsv. od Dvora Králové nad Labem. Kohoutov leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, při potoce Drahyně. V blízkosti obce, asi kilometr západně, se na okraji lesů rozkládá rybník Rabiš. Žije zde 268[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec představuje jednu místní část, v jejímž rámci jsou vymezeny čtyři základní sídelní jednotky:
- Kohoutov
- Nový Kohoutov
- Vyhnánov
- Kladruby
Kladruby tvoří vlastní katastrální území Kladruby u Kohoutova (3,38 km²), ostatek obce spadá do katastrálního území Kohoutov (7,41 km²).
Historie[editovat | editovat zdroj]
- První písemná zmínka o obci pochází z roku 1415 (in Kokotowye). Původně název zněl Kokotov, tj. „Kokotův, Kohoutův“ (majetek); nynější alternativní podoba je poprvé doložena k roku 1541 (ves Kohautow).[3]
- 1620, Místní sedláci se účastní bitvy na Bílé hoře, většina padla
- 1835, V obci se narodil Jan Schmitt, který se stal profesorem na vídeňské konzervatoři a vynikl jako hudební skladatel
- 1880, Zavedeno košíkářství, kterým se živilo mnoho lidí
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původní školní kaple z roku 1752 byla přestavěna r. 1788 na dnešní barokní kostel. Na fasádě kostela se dochovaly sluneční hodiny s německým nápisem „Es ist später, als Du denkst. Benutze jeden Augenblick, verlorene Zeit kehrt nie zurück.“ („Je později, než si myslíš. Využij každého okamžiku, ztracený čas se nikdy nevrátí.“)[4][5]
- Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1840, před kostelem[4][5]
- Fara z doby kolem roku 1800[5]
- Bývalá obecná škola č. p. 74 z roku 1856, taktéž vedle kostela. Německý pamětní nápis na základním kameni připomíná jeho položení za účasti hraběte Mořice Sweerts-Šporka.[5] V budově dnes sídlí keramická škola – studio Jarmily Tyrnerové.
- Boží muka u lípy při polní cestě západně od vsi[5]
- Boží muka v poli z roku 1721, východně od vesnice, v prostoru mezi hřbitovem a Formanským křížem[5]
- Celbův kříž z roku 1906, jižně od vsi, po levé straně silnice do Choustníkova Hradiště[5]
- Formanský kříž za vsí, po levé straně silnice do Vyhnánova, na odbočce polní cesty[5]
- Hřbitovní kříž uprostřed hřbitova[5]
- Justův kříž na západním okraji obce, při cestě k Božím mukám u lípy[5]
- Richtrův kříž z roku 1766, v polích jz. od vsi[5]
- Schreiberův kříž z roku 1863, na sz. okraji obce, po levé straně silnice do Nového Kohoutova[5]
- Tomanův kříž z 18. století, sv. od vesnice, na kraji lesa při cestě do Vyhnánova[5]
- Urbanův kříž z roku 1903, sv. od vesnice, v polích směrem k Vyhnánovu[5]
- Válečný kříž z roku 1915, u silnice v sz. části obce, vedle č. p. 33[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 275.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. Kapitola Kohoutov /Trutnov/, s. 79.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o MALÁ, Eva; VÁVROVÁ, Věra; JECH, David. Kulturní krajina v okolí Kohoutova aneb co se nám dochovalo z barokních krajinářských úprav hraběte F.A.Šporka [online]. Odborný poradce TYRNEROVÁ, Jarmila. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Oddělení kulturní krajiny a sídel, 2011-01 [cit. 2012-05-16]. Obsahuje mapku drobných památek v katastru obce Kohoutov. PDF online pořízeném dne 2016-03-05.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kohoutov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kohoutov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Kohoutov na webu ČÚZK
- Kohoutov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web Kohoutova
- Neoficiální web obce
