Kuks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci ve východních Čechách. O podílu na jmění těžařské společnosti pojednává článek Kux.
Kuks
Kuks, špitál z letadla

Kuks, špitál z letadla

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0525 579416
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (LAU 1): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Dvůr Králové nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,81 km²
počet obyvatel: 255 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 283 m n. m.
PSČ: 544 43
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Kuks
Kuks čp. 72
544 43 Kuks
starosta / starostka: Jiří Beran
Oficiální web: www.kuks.cz
E-mail: ou.kuks@cmail.cz

Kuks
Red pog.svg
Kuks
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kuks (německy Kukus) je vesnice v okrese Trutnov, v údolí horního toku řeky Labe asi 6 km severně od Jaroměře. Ves je pozoruhodná především částečně zachovalými barokními lázněmi a špitálem z přelomu 17. a 18. století, jejichž rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval Matyáš Bernard Braun se svou dílnou.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Špitál Kuks od severozápadu

Rozsáhlý barokní komplex staveb v kulturní krajině na obou svazích nad řekou Labe dal postavit majitel zdejšího panství František Antonín Špork (německy Sporck) v letech 16921724. Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách. Roku 1702 bylo postaveno divadlo a závodiště, 1704 lázeňský dům a domy pro hosty, v letech 1707-1716 špitální kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou a špitál Milosrdných bratří se zahradou. Roku 1710 byl dokončen zámek, v letech 1720-1724 přibyl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou. Už za života hraběte Šporka význam lázní postupně upadal; po jeho smrti vinou nezájmu dědiců lázně chátraly. Byly postiženy řadou povodní, požárů i válečných událostí. Roku 1770 bylo přestavěno SZ křídlo špitálu a v roce 1901 byl stržen vyhořelý zámek.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kuksu.

Ze zámku a lázní na levém břehu Labe se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty: terasovitá úprava terénu se zídkami a plastickým Šporkovým erbem, kaskádové schodiště se dvěma sochami tritonů a kašnami směrem k Labi, hostinec s původním názvem U Zlatého slunce, který roku 2003 obnovil svoji činnost a nyní se přestavuje na ubytovací zařízení. Vedle na ulici jsou proti sobě umístěny Braunovy sochy Davida a Goliáše. Nad ním na vyšší terase stojí původní dům správce panství. V severním cípu areálu se dochovala barokní budova divadla. Další budovy ze šporkovské éry stojí na dnes uměle zvýšeném labském nábřeží; jedna lázeňská budova byla roku 2013 adaptována pro soukromé Rentzovo muzeum barokní grafiky a tisku. Na jižní straně obce se dochovala skupina roubených chalup.

Další restaurace nese název Baroque, kterou do roku 2011 provozovala známá kukská postava, hostinský Jaroslav Vohradník. V někdejší Jeschkeho továrně na hedvábnou posamenterii (především stuhy), činné v letech 1904-1944, sídlí soukromé muzeum strojů a nástrojů. Secesní Jeschkeho vila slouží jako informační centrum, prodejna suvenýrů a map, a komorní hotel.

Špitál s kostelem[editovat | editovat zdroj]

Na pravé straně Labe se do dnešní doby dochoval špitál s kostelem Nejsvětější Trojice, postavený v letech 17071712 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. V kostele je řada vynikajících obrazů, dříve připisovaných Petru Brandlovi, a celé dobové zařízení, v kryptě je hrobka Šporkovy rodiny a dřevěný oltář s krucifixem od M. B. Brauna z roku 1726.

Podrobnější informace naleznete v článku Kuks (hospital).

Špitál (latinsky Hospital) byl původně určený pro vojenské vysloužilce ze Šporkových panství. Od roku 1743 je spravoval řád Milosrdných bratří. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu. Expozice je věnována zakladateli Kuksu hraběti Šporkovi, baroknímu umění a lékárenství, se zachovalou barokní lékárnou. Sídlí zde České farmaceutické muzeum, pracoviště Univerzity Karlovy, ve sklepech je umístěna Česká banka vín. Na severním okraji terasy je později přestavěná sýpka, dnes adaptovaná na restauraci. Na východní straně areál hospitalu uzavírá roku 2015 nově vysazená bylinková zahrada s buxusovými špalíry. Za ní stojí zrušený hřbitov s převážně vyrabovanými hroby, dochovala se jen rodinná hrobka Jeschkeových. Centrální hřbitovní kaple uprostřed hřbitova byla rozebrána. Půdorys základových kamenů uprostřed hřbitova je pravděpodobně pozůstatkem větrného mlýna.

Zaniklé objekty[editovat | editovat zdroj]

Níže na západ ve svahu k Labi stojící Dům filozofů se Šporkovou knihovnou zcela zmizel, stejně jako závodiště podél Labe, lemované sochami trpaslíků, po stranách býval dřevěný letohrádek (Lusthaus) a osově k němu holubník. Původní barokní most přes Labe s nedochovanými sochami harlekýnů byl v 19. století nahrazen ocelovou konstrukcí z holešovické železárny Leona Gottlieba Bondyho.

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu a Betlém (Kuks).

Na terase před špitálem je galerie alegorických soch barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna z let 1715-1718: na východní straně 12 ctností, na západní 12 neřestí. Uprostřed je socha Víry a na balustrádě sochy sedmi Blahoslavenství. Odtud směrem doprava (k západu) jsou sochy ctností: Anděl blažené smrti a dále Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost a Spravedlnost. Směrem doleva (k východu) jsou sochy neřestí: Plačící anděl a dále Pýcha, Lakota, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva a Lstivost. Originály jsou dnes umístěny v bývalém hlavním nemocničním sále špitálu nazývaném Lapidárium, na terase jsou jejich kopie. V expozici hospitalu a v Lapidáriu je také sedm ze souboru soch trpaslíků (kolem 1713). Socha Pravé míry je v nádvoří. Další cenné sochy jsou rozmístěny v barokní zahradě jižně od špitálu: Alegorie svobodných umění z roku 1701, Velký a Malý křesťanský bojovník (původně z Nového lesa) a z Betléma přenesený anděl Gloria (1731) a svatý Jeroným (1733) od A. Brauna.[3]

Další Braunovy sochy a reliéfy se nacházejí v lese u nedaleké vsi Žireč – viz Betlém (Kuks).

Hudba[editovat | editovat zdroj]

V obci Kuks se mj. každý rok v srpnu koná festival barokní hudby, divadla a tance Theatrum Kuks a Hudební léto Kuks. Navazuje na divadelní představení konaná za dob hraběte Šporka. Roku 1702 byl zřízen Comödien-Hauß. Hrály se hry odvozené od commedie dell’arte (např. Amor der Tyrann oder Arlequin der lustige Advokat) a v letech 1724-1734 i opera. Představení bývala provozována zdarma pro širokou veřejnost.[4]

Obec[editovat | editovat zdroj]

Sídlí zde obecní úřad, pošta, obchod se smíšeným zbožím a výrobna ponožek. Uprostřed obce je chráněna trojice památných stromů – Lípy v Kuksu (50°24′5″ s. š., 15°53′21″ v. d.).

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci Kuks sídlí i několik sportovních organizací. Asi nejsledovanějším oddílem mezi místními je zdejší fotbalový klub pod názvem TJ Jiskra Kuks, jenž hraje od sezóny 2016/2017 Okresní přebor trutnovského okresu. Byl založen v roce 1968. Dalšími sportovními aktivitami je zdejší Sokol či šipkařský tým ZKuksuklan.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Roku 2004 byla západně od barokního areálu realizována Křížová cesta 21. století. Jedná se o soubor 15 soch od českých umělců tří generací.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. E. Poche, Umělecké památky Čech 2, Praha 1977, str. 171.
  3. E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 174n.
  4. BOHADLO, Stanislav. Teatralita a teatrálnost. Barokní (hudební) divadlo v Kuksu. Dějiny a současnost. , roč. 2015, čís. 3, s. 22-26.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Kukus. Sv. 15, str. 339.
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]