Svoboda nad Úpou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svoboda nad Úpou
Svoboda nad Úpou z Růženiny cesty
Znak obce Svoboda nad Úpou
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0525 579734
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Obec s rozšířenou působností Trutnov
Pověřená obec Svoboda nad Úpou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 7,75 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 082 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 516 m n. m.
PSČ 542 24
Zákl. sídelní jednotky 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu náměstí Svornosti 474
54224 Svoboda nad Úpou
Starosta Ing. Jiří Špetla
Oficiální web: www.musvoboda.cz
Email: starosta@musvoboda.cz
Svoboda nad Úpou
Svoboda nad Úpou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Svoboda nad Úpou (německy Freiheit) se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kronika Simona Hüttela z Trutnova (psaná v poslední čtvrtině 16. století) uvádí, že byla Svoboda nad Úpou založena v roce 1009 Petrem Hostolovským, poddaným hraběte Trautenberga z Trutnova. První doložená písemná zmínka o obci je však až z roku 1533. Roku 1546 byla Svoboda povýšena císařem Ferdinandem I., na městys a získala všechny výsady horních měst. Od hornictví byl odvozen i název obce, odkazující na svobodu dolování.[2]

Svoboda patřila od středověku až do roku 1848 do Vlčického panství. 18. října 1580 byla Svoboda od císaře Rudolfa II. povýšena na horní město, což jí přineslo velký rozkvět.

V pozdějších staletích hornictví ve Svobodě postupně ustalo, ale další období rozkvětu přineslo 19. století, kdy byly ve městě postaveny významné papírny. Už roku 1871 sem byla přivedena železniční trať, která také napomohla výraznému rozvoji turistiky na přelomu 19. a 20. století, kdy se Svoboda stala výchozím bodem pro celé východní Krkonoše.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Prosper Piette de Rivage (1846-1928) – šlechtic a podnikatel, který se zasloužil o rozvoj papírenského průmyslu a rozkvět turistiky v Krkonoších

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jana Nepomuckého – pozdně barokní kostel z roku 1777.
  • Sousoší Panny Marie, svatého Floriána a svatého Antonína – na náměstí Svornosti, z počátku 18. stol.
  • Roubené a klasicistní domy – pocházejí z 18.–19. stol.
  • Kostel sv. Josefa – byl postaven kolem roku 1930.
  • Medvědí jeskyně – veřejnosti nepřístupná, významné paleontologické naleziště

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Svoboda nad Úpou se nečlení na části, má ale tři katastrální území:

  • Svoboda nad Úpou
  • Maršov I
  • Maršov II

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Svoboda nad Úpou je spojena železniční tratí 045 s Trutnovem a navazujícími tratěmi. České dráhy v září 1997 na trati ukončily provoz, což se setkalo s velkým odporem veřejnosti, a tak byl už od prosince téhož roku obnoven provoz soukromým dopravcem (jako na jedné z prvních tratí v Česku). Vlakové nádraží se nachází v jižní části města nedaleko sousedícího městysu Mladé Buky.

Od postavení trati až do dneška se objevují různé plány na prodloužení dál do hor, které však zatím vždy ztroskotaly na obtížných zeměpisných podmínkách a finanční náročnosti: Roku 1885 se plánovalo prodloužení do Pece pod Sněžkou s ozubnicovou tratí na vrchol Sněžky, jiný návrh předpokládal úzkorozchodnou dráhu na Pomezní Boudy s napojením na železniční síť ve Slezsku. V letech 1899-1905 se zvažoval odvážný plán místní dráhy Žacléř – Svoboda nad Úpou – Vrchlabí se třemi elektrickými odbočkami na sever do hor. Další plány se objevovaly i za první republiky. V roce 1949 byl vyhlášen velkolepý plán "Dráha mládeže"¨– trať měla vést v trase stávající silnice podél řeky Úpy, koncovou stanicí měla být Pec pod Sněžkou.[3]

Nový návrh na trať ze Svobody do Pece pod Sněžkou se objevil v roce 2009, Pec pod Sněžkou si nechala zpracovat studii a podpořila železniční trať jak moderní a ekologickou alternativu ke stávající automobilové dopravě, která by měla podpořit rozvoj regionu. Na rozdíl od předchozích projektů tento předpokládá dlouhé tunelové úseky včetně podzemních zastávek, čímž si vysloužil označení „Krkonošské metro“.[4] Roku 2013 vznikl dokument Strategie pro rozvoj Krkonoš, obsahující projekt Express Úpa 2020 s tratěmi ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou a dále do Kowar a Špindlerova Mlýna.[5]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Nový autobusový terminál

V těsné blízkosti vlakového nádraží se nachází nádraží autobusové, sloužící jako nácestní stanice dálkových i regionálních linek. V roce 2009 byl v místě původního autobusového nádraží vystavěn krytý terminál umožňující přestup hrana-hrana mezi autobusy a vlaky.

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a Mateřská škola Svoboda nad Úpou (web)
  • Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola Svoboda nad Úpou (web)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historie Svobody nad Úpou. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Historie železniční dopravy ve Svobodě. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Krkonošské metro - do Pece pod Sněžkou možná budou jezdit vlaky | Doprava. Lidovky.cz [online]. 2009-10-06 [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. Propojení Česka a Polska je prioritou. Trutnov. 2014-01-27. Dostupné online [cit. 2018-07-20]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bernard Hampel: Dějiny města Svoboda

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]