Janské Lázně
| Janské Lázně | |
|---|---|
Noční pohled na lázeňskou kolonádu | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Svoboda nad Úpou |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°37′52″ s. š., 15°46′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 658 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,73 km²[2] |
| Nadmořská výška | 519 m n. m. |
| PSČ | 542 25 |
| Počet domů | 211 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Svobody 273 542 25 Janské Lázně starosta@janske-lazne.cz |
| Starosta | Martin Hudrlík |
| Oficiální web | janske-lazne |
Janské Lázně | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579351 |
| Kód části obce | 411272 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janské Lázně (německy Johannisbad, polsky Jańskie Łaźnie) jsou lázeňské město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Žije v nich 658[1] obyvatel.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Janské Lázně leží v Krkonoších, které jsou bilaterální biosférickou rezervaci UNESCO a evropsky významnou lokalitou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle trutnovského kronikáře z 16. století Simona Hüttela (1530–1601) byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven 6. června 1006 Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku, po němž měl být pojmenován jako pramen Janův.[4] Pravděpodobnější je však tvrzení, že pramen byl objeven v 11. století prospektory, kteří hledali nová naleziště rud a vzácných kovů.
První historický zápis pochází z roku 1300 a je obsažen v zemských deskách o majetku rodu Silbersteinů. Ze 14. století pocházejí první zprávy o používání termální vody ke koupelím. Další zajímavá zmínka o Janských Lázních byla zaznamenána v cestopisech papežského legáta Eneáše Silvia Piccolominiho (1405–1464), od 18. srpna 1458 katolického papeže Pia II., který se při svých cestách po Čechách v roce 1451 v teplém prameni vykoupal.
Po bitvě na Bílé hoře roku 1621 byl majetek rodu Silbersteinů zkonfiskován a novým majitelem se stal Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství i s Janskými Lázněmi do zástavy cizí šlechtě. Roku 1675 koupil Janské Lázně kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který roku 1677 nechal u pramene postavit šest nových budov, čímž dal základ dnešnímu lázeňskému městu.[5]
Do roku 1867 byly Janské Lázně součástí Svobody nad Úpou.[6] Roku 1881 byly Janské Lázně povýšeny na městys. V roce 1921 zde žilo 294 obyvatel, z toho 6 Čechoslováků a 276 Němců.[7] Roku 1928 byla zprovozněna první lanová dráha na Černou Horu. V letech 1938 až 1945 byly Janské Lázně (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.[8] Po druhé světové válce si Janské Lázně získaly celosvětovou známost díky úspěšné léčbě stavů po dětské obrně. V roce 1950 došlo ke sloučení s obcí Černá Hora.[9] Roku 1965 byly Janské Lázně povýšeny na město. V roce 1980 byla postavena nová lanová dráha na Černou horu v jiné trase než původní, která vedla přímo z lázeňského centra. Roku 1981 byla postavena dětská léčebna Vesna, která poskytovala na svou dobu zdravotnickou péči i ubytování na světové úrovni.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 406 | 477 | 518 | 492 | 478 | 540 | 679 | 2 600 | 817 | 745 | 997 | 961 | 917 | 917 | 656 |
| Počet domů | 103 | 126 | 129 | 142 | 151 | 154 | 172 | 184 | 129 | 129 | 110 | 197 | 151 | 151 | 211 |
Části města
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Černá Hora v Krkonoších bylo až do 25. listopadu 2009 evidováno jako část obce, od té doby se město Janské Lázně nečlení na části.[13]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V roce 1925 ve městě konalo první mistrovství světa v klasickém lyžování.[14] Mezinárodní lyžařská federace ho takto označila zpětně až v roce 1965.[15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jana Křtitele
- Novogotický Evangelický kostel z let 1873–1879
- Secesní kolonáda z roku 1893
- Socha Krakonoše
- Vila Duncan
- Vila Hercynia
- Vila Marianum
- Vila Quisisana
- Lázeňský dům Moravěnka
- Lázeňský dům Terra
- Dětská léčebna Vesna
- Lanová dráha Janské Lázně – Černá hora
- rozhledna Panorama (Černá hora)
- Stezka korunami stromů Krkonoše
- Horský hotel Desítka, Černá hora
- Vysílač Černá hora
- Lanová dráha Protěž – Slunečná
- socha Jana z Chockova (2016)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na Janské Lázně ze Stezky v korunách stromů
-
Centrum
-
Meteosloupek na náměstí
-
Evangelický kostel
-
Lanovka na Černou horu
-
Kostel Sv. Jana Křtitele
-
Zimní panorama
-
Vila Duncan
-
Lázeňský dům Flora
-
Lázeňský dům Čechie
-
Lázeňský dům Stříbrný pramen
-
Lázeňský dům Terra
-
Vila Marianum
-
Socha Krakonoše od sochaře Zeippelta
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ O lázních. Státní léčebné lázně Janské lázně [online]. [cit. 2024-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Janské Lázně včera a dnes. Radiožurnál [online]. 2010-01-23 [cit. 2024-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Historie Svobody v datech. www.musvoboda.cz [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-15.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 613.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 41.
- ↑ VAŇKOVÁ, Věra. Z historie města a vesnice: Janské Lázně. Krkonoše, časopis Správy Krkonošského národního parku [online]. Správa Krkonošského národního parku, 1974 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Historie: Janské Lázně - turistika, sport, lázně [online]. Město Janské Lázně [cit. 2024-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ http://www.mvcr.cz/soubor/castka-1-2010-pdf.aspx
- ↑ Cross-Country Results - Johannisbad (TCH) 1924/1925 [online]. International Ski and Snowboard Federation [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1965 – Mamaia (ROM). www.fis-ski.com [online]. International Ski and Snowboard Federation [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janské Lázně na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lázně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Průvodce Janské Lázně ve Wikicestách- Oficiální stránky
- Janské Lázně na Facebooku
- Janské Lázně na Youtube
- Janské Lázně v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Webová kamera
