Leon Bondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leon Bondy
Leon Bondy
Narození 26. července 1860
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. listopadu 1923 (ve věku 63 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí infarkt
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Znám jako podnikatel
Manžel(ka) Marie roz. Krulišová
Děti Vladimír, Karel, Miloš Otta
Rodiče Bohumil Bondy, Simonetta Bondy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oznámení o úmrtí Leona Bondyho v dobovém tisku 1923

Leon Bondy, též Leon Gottlieb Bondy (26. července 1860 Praha[1]12. listopadu 1923 Praha) byl rakouský a český podnikatel, činitel Obchodní a živnostenské komory.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn do pražské židovské rodiny. Jeho otec Bohumil Bondy (*1832) byl majitel železářské firmy a obchodník s železářskými výrobky, matkou byla Simonetta, rozená Wienerová (*1829). Leon vystudoval strojnictví na ČVUT v Praze a hutnictví na Vysoké škole báňské v Lubně. Po ukončení studií v letech 1885–1887 tři roky cestoval po Evropě a Americe. Roku 1887 spolu s bratrem Ottou (*1829) převzal od otce Bohumila Bondyho železářskou firmu, protože ten se věnoval politice. Železárnu rozšířili a přejmenovali na Továrnu L. G. Bondyho. Firma sídlila jednak v areálu Bubenského nábřeží (po jeho úpravě v Bubenské ulici čp. 392) v Holešovicích-Bubnech, a dále expandovala do Bosny, kde se ve výrobní pobočce v Zenici firma specializovala na železniční kolejnice a ocelové mostní konstrukce. Vyráběla dále traverzy, strojní díly, pohonné mechanismy, železniční podvozky, taženou tyčovinu a další sortiment. V letech 1900–1918 ji vedl spolu s bratrem, po převratu v roku 1918 ji přeměnili v akciovou společnost Ferra.

Rodina a sídla[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Marií, rozenou Krulišovou, vychovávali tři syny, Vladimíra (*1892), Karla (*1894) a automobilového závodníka Miloše Ottu (*1895). Bydleli v Praze, jednak na Příkopech v klasicistním paláci čp. 853/II Černá růže, který pro dvougenerační rodinu v letech 1884–1886 dal adaptovat otec Bohumil Bondy, a vybavil jej dodnes dochovanými mřížemi a zábradlím z vlastní továrny a novorenesančními malbami Josefa Fanty v interiérech prvního patra. Roku 1919 Leon zakoupil ve Slapech zámek, který dal zbořit a na jeho místě si postavil rodinné sídlo. Druhé pražské sídlo měli Bondyovi v Bubenči ve vile Na Zátorce, kde Leon zemřel náhle[2], na infarkt. Je pohřben v rodinné hrobce v Praze-Hostivaři. Část rodiny počátkem 2. světové války emigrovala, přeživší se v Praze po 2. světové válce dali přejmenovat.

Veřejný činitel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1898 spoluzaložil Českou průmyslovou banku, přátelil se pravicovými politiky, například s Karlem Kramářem. Publikoval národohospodářské stati pod pseudonymem V. Železný. Roku 1902 vstoupil do Obchodní a živnostenské komory v Praze, od roku 1903 byl zvolen jejím prozatímním předsedou, v letech 1910–1923 viceprezidentem pražské pobočky Obchodní a živnostenské komory, kde posiloval český element. Od roku 1908 byl členem správní rady Rakouského Lloydu, jehož lodi přepravovaly Bondyho výrobky z Terstu do Bosny.

Podporovatel a sběratel uměleckých řemesel[editovat | editovat zdroj]

Leon zdědil po otci sbírku uměleckořemeslných památek (zejména kovářských prací, železné litiny a zvonů), kterou významně rozšířil také o památky gotického a renesančního sochařství, zbraně, keramiku a zejména sklo. Z této sbírky od roku 1897 pravidelně daroval jednotlivé kusy do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, v němž byl od roku 1903 členem kuratoria. Celou sbírku roku 1923 prozíravě deponoval v muzeu. Pár železářských prací a jeden model daroval také do Národního muzea v Praze[3]. Jádro sbírky zdědili synové a synovec Oskar, majitel cukrovaru ve Zdicích, který přesídlil do Vídně, o jeho osudu za války není nic známo.

Z titulu své funkce předsedy se Leon Bondy roku 1908 organizačně podílel na výstavě k 50. výročí vzniku Obchodní a živnostenské komory, která se s mediálním úspěchem konala v budově Lapidária na Výstavišti v Praze VII – Holešovicích-Bubnech, a skončila velkým finančním schodkem[4].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce pražské židovské náboženské obce
  2. https://www.geni.com/people/Leon-Bondy/6000000013008209611
  3. Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriosit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu, Praha 1995
  4. Rudolf Hotowetz:Jubilejní výstava obvodu Obchodní a živnostenské komory pražské. Praha 1908

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dana Stehlíková, Kabinety umění a kuriosit, šest století sběratelství uměleckého řemesla, katalog výstavy ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea, Správa Pražského hradu Praha 1995, s.100 - 101.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]