Přeskočit na obsah

Domky řemeslníků v Kuksu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Domky řemeslníků v Kuksu
Dvacátá léta 18. století: pohled na areál lázní Kuks na levém břehu Labe, skupina roubených domků je na obraze vlevo od centra
Dvacátá léta 18. století: pohled na areál lázní Kuks na levém břehu Labe, skupina roubených domků je na obraze vlevo od centra
Účel stavby

ubytování řemeslníků a panského a lázeňského služebnictva, v 21. století bydlení a rekreace

Základní informace
Výstavbapřevážně 1703
Přestavba18., 19. a 20. století
StavebníkFrantišek Antonín Špork
Současný majitelsoukromí vlastníci
Poloha
AdresaKuks, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soubor roubených domů, označovaných jako domky řemeslníků, vznikl na samém počátku 18. století jako zázemí pro řemeslníky a služebnictvo při výstavbě barokních lázní Kuks na panství hraběte Františka Antonína Šporka.[1] V průběhu staletí mnohé z domů prošly různými přestavbami, většina z nich je však zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Soubor roubených domků je součástí památkové rezervace Kuks, která byla vyhlášena Ministerstvem kultury České socialistické republiky s platností od 1. června 1971.[2]

První stavbou nového lázeňského komplexu, koncipovaného zrcadlově na obou březích Labe, byla kaple Nanebevzetí Panny Marie, která v roce 1697 nahradila starší objekt nad pramenem (údajně léčivé) vody.[3]

Kuks, výřez z veduty Michaela Heinricha Rentze z roku 1724. Domky řemeslníků jsou patrné vlevo za koncem terasy s kolonádou

Od roku 1699 už sloužil návštěvníkům výstavný hostinec U Zlatého slunce, postavený nedaleko lázní. V roce 1700 následovala výstavba letohrádku a velkého holubníku, poté v prostoru nynějšího hřbitova, který se rozkládá poblíž později postaveného hospitálu, byl vybudován větrný mlýn, s jehož pomocí byla čerpána voda pro zavlažování zahrad.

Každým rokem přibývaly nové a nové stavby, což mimo jiné znamenalo nutnost vybudovat patřičné zázemí pro pobyt kvalifikovaných řemeslníků, panských služebníků a početného personálu obsluhy lázní. Proto hned na počátku výstavby lázeňského komplexu vznikla uprostřed svažitého terénu na levém břehu Labe, západně od hostince U Zlatého slunce osada, sestávající z několika řad roubených domků. Uvádí se, že většina z nich byla postavena v roce 1703, tedy dříve, než první lázeňské domy,[1] jejichž výstavba se datuje od roku 1704.

Roubená stavba čp. 5 patří mezi nejstarší z dochovaných domků

Jeden z dochovaných objektů stojí poněkud stranou celého souboru, jižněji než ostatní domy. Jedná se o dům čp. 60, v němž žil a tvořil Šporkův dvorní rytec Michael Heinrich Rentz, který se usadil v Kuksu v roce 1722 a sloužil Františku Antonínu Šporkovi až do jeho smrti v roce 1738.[4]

Pohled od východu do ulice s bývalými domky řemeslníků

Soubor řemeslnických domků v Kuksu je unikátní tím, že svým vznikem a účelem prakticky předznamenává fenomén, který byl typický zejména pro 19. století – tj. výstavbu takzvaných dělnických kolonií, které pro dělníky ze svých manufaktur a továren budovali někteří majitelé panství či zámožní podnikatelé. Za nejstarší dělnickou kolonii na území dnešní České republiky je považován středočeský Adamov v okrese Kutná Hora, ležící mezi Čáslaví a Golčovým Jeníkovem. Jako osadu, sestávající z dřevěných domků, které se však – na rozdíl od Kuksu – do dalších staletí nedochovaly, jej založil v roce 1784 kníže Jan Adam z Auerspergu pro dělníky ze své přádelny v nedalekých Tupadlech.[5]

Z původního souboru roubených domků, které se nacházejí v těsném sousedství západně od někdejšího lázeňského centra Kuksu, je v seznamu kulturních památek zapsáno dvanáct domů a spolu s nimi také prostá barokní kašna u jednoho ze zdejších pramenů, která sloužila pro obyvatele osady jako zdroj pitné vody.[6] Unikátní soubor není chráněn jako celek, v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jsou zapsány pouze jednotlivé objekty,[7] soubor je však kompletně zahrnut do památkové rezervace Kuks.[8]

Jednotlivé domy prošly různými úpravami a přestavbami, například u většiny z nich byla původní střešní krytina nahrazena eternitem. Některé byly modernizovány až necitlivě, ale většinou si zachovaly svůj původní ráz. Objekty jsou přízemní, s vysokými bedněnými dřevěnými štíty a sedlovou střechou. Částečně jsou zděné, kratší přední stranou obvykle se třemi čtyř- nebo šestidílnými okny obrácené do ulice. Roubená část je zpravidla v přírodní hnědé barvě dřeva.[9][10][11]

  1. a b Domky řemeslníků Kuks [online]. Hradec Králové: Královéhradecký kraj [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  2. Obec Kuks s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik v Betlémě [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  3. LAŠEK, Ladislav; KUČERA, Vladimír. Historický lázeňský areál [online]. Kuks: obecní úřad [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  4. Seznam. Kuks 60 [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  5. Obec Adamov: Historie [online]. Adamov: obecní úřad [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  6. Památkový katalog - mapa [online]. Geoportál NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  7. Památkový katalog: Kuks [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  8. Městská památková rezervace Kuks - mapa [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  9. Venkovský dům (Kuks čp. 17) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  10. Venkovský dům (Kuks čp. 21) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 
  11. Venkovský dům (Kuks čp. 60) [online]. NPÚ [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. Kapitola Pozemský ráj. Lázně a špitál v Kuksu, s. 221–324. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]