Křížová cesta 21. století (Kuks)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krajina kříže (Čestmír Mudruňka)

Křížová cesta 21. století se nachází nedaleko obce Stanovice, dva kilometry západně od barokního areálu v Kuksu. Soubor soch je nazýván „Příběhem utrpení a nadějí člověka“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Idea Křížové cesty 21. století navazuje na záměr hraběte Šporka vybudovat v letech 17181732 za účasti významného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna u Kuksu křížovou cestu - duchovní dominantu kraje. Toto bylo splněno jen částečně zhotovením Betlému na návrší nad Stanovicemi.

Na možnost navázat na Šporkovu ideu upozornil v roce 2000 Jiří Kaše, jeden ze znalců Braunova díla.[1] Křížová cesta vznikla z iniciativy akademického sochaře Vladimíra Preclíka. Kvůli realizaci svého záměru založil roku 2004 občanské sdružení Křížová cesta a přizval ke spolupráci 15 českých sochařů tří generací se zkušeností tvorby v kameni a s blízkým vztahem k východním Čechám: Vojtěcha Adamce, Václava Fialu, Stanislava Hanzíka, Jana Hendrycha, Ellen Jilemnickou, Ivana Jilemnického, Jiřího Kačera, Daniela Klose, Jana Koblasu, Maria Kotrbu, Jiřího Marka, Čestmíra Mudruňku, Jaromíru Němcovou a Michala Šaršeho.[2]

Sochy vznikaly v průběhu čtyř let a materiálem pro ně byl hořický pískovec. Některé z nich byly vytvářeny přímo v kamenolomu, další v ateliérech. Sochař Preclík se otevření cesty nedožil a nespatřil ani svou sochu Katedrála prosby, kterou až po jeho smrti podle autorova modelu realizoval spolu s kameníky sochař Zdeněk Hejl. Zůstalo tu však autorovo zamyšlení nad plastikou, které je současně i krédem této křížové cesty.[2] Do „srdce“ Katedrály prosby vložili členové občanského sdružení speciální nerezovou schránku s replikou Preclíkovy sochy Opora a text se zprávou pro budoucí generace o záměrech projektu a jména všech autorů soch.

Pro netradiční křížovou cestu bylo vybráno úpatí zalesněného svahu nad železniční tratí mezi Žirčí a Stanovicemi. Některé ze soch stojí přímo na hraně terasy nad touto tratí. Celý areál je dlouhý přibližně jeden kilometr a je volně přístupný z kteréhokoliv místa. Nachází se na trase naučné stezky „Půjdem spolu do Betléma“, která vede z Kuksu do Braunova Betléma, a na červené turistické trase.[3]

Projekt podpořil Královéhradecký kraj. Dne 4. října 2008 byla cesta slavnostně otevřena a posvěcena královéhradeckým biskupem Mons. ThLic. Dominikem Dukou O.P.[4]

Každý z nás si nese svým životem vlastní křížovou cestu. A bez naděje se neobejdeme
— akademický sochař Vladimír Preclík

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Zvěstování

Autor: Daniel Klose, *1973

„Andělé se slétli na zem, Ještě není čas. Zkameněli. Avšak jednou procitnou, zažehnou svá křídla a rozletí se zvěstovat novinu.“[3]
Rouška Veroniky

Autor: Stanislav Hanzík, *1931

„Veronika přistoupila ke Kristu, aby mu otřela zmučený obličej. Odměnou jí byl otisk Trpitelovi tváře.“[3]
Zázrak nanebevstoupení

Autor: Vojtěch Adamec, *1933

„Šikmě stoupající figura vzbuzuje pocit levitace. Zázrak odpoutání v kameni je obtížný. Konkávní a konvexní tvary sochu odhmotňují.“[3]
Trnová koruna

Autorka: Ellen Jilemnická, *1946

„Stylizovaná hlava Krista s trnovou korunou v kubistických tvarech. Nechce šokovat, ale probouzet soucit s trpícím a empatii k bližnímu.“[3]
Katedrála prosby

Autor: Vladimír Preclík, 1929–2008

„Prosba je modlitbou. Prosíme a doufáme s očima upřenýma k nebi. Proč k nebi? Nebe je synonymem tajemství, víry a naděje.“[3]
Svatá rodina

Autor: Jan Koblasa, *1932

„Otec, matka a na jejich klíně dítě v rozpaženém gestu – v touze obejmout – ve znamení krize. Na odvrácené straně plastiky reliéf ležícího Krista. Boží hrob.“[3]
Světlo v temnotách

Autor: Ivan Jilemnický, *1944

„Mezi dvěma kamennými vertikálami prochází světlo. Poslední okamžiky před setměním, smrtí a vzkříšením.“[3]
Vykoupení

Autor: Jan Hendrych, *1936

„Vysoký dřík korunovaný třemi hlavami – symboly různosti tváří, ras, náboženství. Zpodobují tváře lidského údělu – i v hříchu.“[3]
Slza

Autor: Václav Fiala, *1955

„Slza je zpodobením pláče, kříž symbolem utrpení, srdce znakem lásky. Symboly po tisíciletí užívané i zneužívané.“[3]
Pieta

Autor: Marius Kotrba, *1959

„Doba a způsob vyjádření se mění, ale hluboké působení smutku přetrvává. Tak jako radost v naději v život věčný.“[3]
Krajina kříže

Autor: Čestmír Mudruňka, *1935

„Zrození – smrt. Máme svůj kříž. Vstupujeme do něho. Určujeme jeho podobu. Krajina zůstává.“[3]
Hledač

Autor: Michal Šarše, *1956

„Figura vrostlá do sedadla obrací svět do sebe v touze dotknout se jeho tajemství a objevit smysl lidské existence.“[3]
Lásky bolest

Autor: Jiří Marek, *1972

„Láska života v uzavřeném kruhu. Ten ale může být rozseknut smrtí. Pak se velká láska mění ve velkou bolest. Kompozice ve tvaru kříže zachycuje poslední setkání Ježíše Krista s matkou Marií a Máří Magdalénou.“[3]
Brána naděje

Autorka: Jaromíra Němcová, *1959

„Postavy se v pase zlomily, aby se navzájem opřely. Už mezi nimi není napětí, zvítězila opora; branou je možné i pohlédnout vzhůru do bezbřehých nebes.“[3]
Obelisk

Autor: Jiří Kačer, *1952

„Symbol síly myšlenky a její schopnosti odolávat, podpořené vzájemnou soudržností a stálostí ve smýšlení.“[3]
Křížová cesta není cestou jen Krista, ale každého člověka. Je to myšlenka apoštola Pavla, který ze židovského náboženství udělal křestanství Evropy. Kříž není jen smyslem křesťanství, je to obejvování smyslu života a také jeho nejtěžší chvíle.
— Mons. Dominik Duka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Otakar. Příběh utrpení a nadějí člověka: Křížová cesta z přelomu tisíciletí. Architektura. 2009, č. 1, s. 9–12. Dostupné také z: http://www.zahrada-park-krajina.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id=1:test&download=3:pribeh-utrpeni-a-nadeji-cloveka-krizova-cesta-k-prelomu-tisicileti&Itemid=120
  2. a b JAKLOVÁ, Lenka. Příběh utrpení a nadějí člověka. Křížová cesta 21. století ve Stanovicích u Nového lesa na Kuksu. Panorama: členský věstník spolku Klub přátel výtvarného umění. 2009, s. 21–22.
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p Křížová cesta 21. století. In: Revitalizace Kuks [online]. [2010–2014] [cit. 29. 7. 2018]. Dostupné z: http://www.revitalizacekuks.cz/tipy-na-vylet/krizova-cesta-21-stoleti-1/
  4. BROULÍK, Petr a MAREČEK, Petr. Sochy lákají ke Kuksu. Mladá fronta Dnes: Kraj Hradecký. 18 10. 2008, s. 3. MAREČEK, Petr. Kuks: Příběh utrpení a nadějí. Mladá fronta Dnes: Kraj Hradecký. 3. 10. 2008, s. 4. Dostupné také z: http://www.revitalizacekuks.cz/e_download.php?file=data/editor/13cs.rtf&original=napsali.rtf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]