Horní Olešnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Olešnice
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0525 579271
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Trutnov (CZ0525)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Trutnov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 304 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 364 m n. m.
PSČ 543 74 až 543 75
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 2
Katastrální území 4
Adresa obecního úřadu Horní Olešnice 2
54371 Hostinné
Starosta Marcela Linková
Oficiální web: www.horniolesnice.cz
Email: obec.horni.olesnice@worldonline.cz
Horní Olešnice
Red pog.svg
Horní Olešnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Olešnice (něm. Ober Oels) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Leží v údolí Kalenského potoka, po severním hřbetu vede stará poštovní cesta s výhledy na východní část Krkonoš. V typicky podhorské obci s dochovanými roubenými domy žije 304[1] obyvatel. Lokalita je známá coby naleziště polodrahokamů, zejména achátů, chalcedonů a českých granátů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci se kromě typických výklenkových kapliček nachází především památkově chráněná usedlost čp. 3. Nachází se ve středu obce, vlevo při komunikaci směr Dolní Kalná. Objekt je chráněn od 3. 5. 1958, původní číslo popisné bylo 45. Zděný jednotný přízemní dům usedlosti byl vystavěný v 1. polovině 19. století a je příkladem zděné přestavby venkova v 19. století. Přízemní zděná stavba má polovalbovou střechou, štítovou stranou orientovanou ke komunikaci. Kratší průčelí má tři okna obdélná se štukovou nadokenní výzdobou kruhů, závěsů a zvonečků. Ve štítě ve střední ose je zazděné okno, v krajích okna vějířovitého tvaru. Ve vrchol štítu je půlkruhovité okno. Druhý štít je jednoduchý. Střecha je polovalbová krytá taškami (dříve šindel). Boční půlkruhový portál s plošným členěním ústupků a roset ve vnitřních stěnách. Proti obytnému stavení se nachází jedna stodola – větší, se dvěma vraty; na třetí straně areálu je druhá stodola. Dvůr uzavírá dřevěná kolna.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Horní Olešnice (k. ú. Prostřední Olešnice a Horní Olešnice)
  • Ždírnice (k. ú. Přední Ždírnice a Zadní Ždírnice; částečně také Horní Olešnice)

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na dřívějším rozhraní německy a česky mluvící oblasti. Svou polohou je obec vhodná jak pro výlety do Krkonoš, tak i Českého ráje, prochází jí cyklotrasa č. 4302 střední obtížnosti a délkou necelých 20 km. Vede z Kunčic nad Labem přes Horní a Dolní Kalnou, Horní a Dolní Olešnici do obce Mostek. V Horní Olešnici je stále významný podíl soukromého zemědělství, v posledních letech tu pomalu, ale stabilně přibývá trvale žijících obyvatel.[3]

Datum Muži (do 15.let) Muži (nad 15.let) Ženy (do 15.let) Ženy (nad 15.let) Změna Celkem
1.1.2017 15 146 16 127 0 304
1.1.2016 15 147 15 127 8 304
1.1.2015 13 148 11 124 4 296
1.1.2014 13 145 9 125 1 292
1.1.2013 14 144 10 123   291

Přehrada Vestřev[editovat | editovat zdroj]

V údolí mezi Čistou u Horek a Dolní Olešnicí, kam patří i Horní Olešnice, počítal Plán hlavních povodí ČR s možnou výstavbou přehrady. Strategický dokument Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí mimo jiné vytyčoval na území republiky dvě stovky míst, která jsou vhodná pro vybudování zádržných nádrží na akumulaci povrchové vody. Přestože PHP nepočítal v příštích 50 letech s budováním žádné z těchto nádrží, musely být všechny zaneseny do územních plánů obcí. Přehrada Vestřev měla být s plochou zhruba 1128 hektarů jednou z největších. Plán na výstavbu údolní nádrže Vestřev více než 30 let těžce zasahoval díky přísné stavební uzávěře do života a rozvoje obcí. Proti plánu protestoval kraj, obce i organizace. Výsledkem řady jednání v 90. letech 20. století bylo přeřazení hájení území pro výstavbu přehrady z kategorie A do B a následně konečné kategorie C v nejmírnějším režimu územního hájení, umožňující běžný rozvoj. V září 2012 byl vydán nový strategický dokument – Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, ve kterém bylo vyhověno připomínkám obcí Dolní Kalná, Dolní a Horní Olešnice a došlo k odstranění lokality Vestřev na Kalenském potoce z území chráněných pro akumulaci povrchových vod.

Závazným podkladem pro územní plány je nyní Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), schválený ministerstvy zemědělství a životního prostředí v roce 2011. Ještě výchozí podoba generelu v roce 2009 byla myšlenkově pevně ukotvena v 80. letech, kdy se počítalo s megalomanským zvětšením a zmnožením plánů z dob monarchie – v celé republice rezervoval místo pro skoro dvě stě nádrží s různým posláním. Po dlouhých diskusích v něm zbylo 65 míst, z toho v krkonošsko-jizerské oblasti jen dvě zmenšené nádrže: Fořt na Čisté v Rudníku a Babí na Babském potoce pod Rýchorami. [4]

Znak a prapor[editovat | editovat zdroj]

Znak: v zeleno-stříbrně polceném štítě leží olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev vyrůstající ze stříbrno-červeně polcené paty, vpravo jsou vlnité a vlevo planoucí čtyřmi plameny. V patě vpravo je červený broušený český granát, vlevo stříbrná růže s červeným semeníkem. Návrh vychází z obrazových historických pečetí Horní a Prostřední Olešnice, jejichž složité obrazy jsou v návrhu znaku reflektovány v heraldicky adekvátně zjednodušené podobě a doplněny několika dalšími figurálními motivy, jež připomínají relevantní geografické charakteristiky obce a názvy místních částí obce.

Vlajka představuje proporčně modifikované doslovné opakování znaku. List tvoří zelená žerďová a bílá vlající část a svisle dělený dolní čtvrtinový pruh, v žerďové části bílý, vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a ve vlající částí červený, planoucí čtyřmi plameny s vrcholy ve třech pětinách šířky listu. Na svislé dělící lince vyrůstá z dolního pruhu olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev. V dolním pruhu u dělící linky v bílé části červený broušený český granát, v zelené části bílá růže s červeným středem. Poměr šířky k délce je 2:3.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Památkový katalog - 1000124405 - venkovský dům [online]. Pamatkovykatalog.cz, [cit. 2017-08-21]. Dostupné online.  
  3. Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, [cit. 2017-08-21]. Dostupné online.  
  4. ďż˝asopis Krkonoďż˝e: 2016/1/11. krkonose.krnap.cz [online].  [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]