Vestřev
| Vestřev | |
|---|---|
 Empírový hostinec, čp. 92 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dolní Olešnice |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′4″ s. š., 15°43′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Vestřev (1,35 km²) |
| PSČ | 543 75 |
  Vestřev | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 029947 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vestřev (ž. rod, německy Neustadt) je vesnice v Podkrkonoší, součást obce Dolní Olešnice v okrese Trutnov. Nachází se východně od centra Dolní Olešnice, mezi Kalenským potokem a Labem, podél silnice I/16. Katastrální území má rozlohu 1,36 km².[1]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Zámek[editovat | editovat zdroj]
V místní části Nové Zámky se nachází stejnojmenný, pozdně renesanční zámek. Byl postaven na přelomu 16. a 17. století pro Jindřicha z Valdštejna italským stavitelem Carlo Valmadim, kterému je připisován i kostel svatého Jakuba v Dolní Olešnici a řada dalších významných staveb v regionu. Zámek byl významně přestavěn v 17. století za Viléma Lamboye a dále na konci 19. století za Deymů ze Stříteže. V druhé polovině 20. století zde fungovala oční léčebna, až do roku 1998. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.[2][3]
Další stavby[editovat | editovat zdroj]
Dalšími památkově chráněnými objekty jsou empírový hostinec (čp. 92), roubený hostinec (čp. 99), usedlost čp. 104 a socha sv. Antonína.[4] V lese jižně od Vestřevi se nachází zřícenina hradu Bradlo ze 13. století.
Rekordní průtok[editovat | editovat zdroj]
Na Labi ve Vestřevi se nachází stanice měření průtoku. Při povodni 2. 6. 2013 zde byla zaznamenána výška hladiny 354 cm a průtok 310 m³/s, tedy více než stoletá voda (běžný stav je kolem 30 cm a průtok kolem 3 m³/s).[5][6]
Těžba granátů[editovat | editovat zdroj]
V minulosti byly v lokalitě Vestřev na Kalenském potoce, podobně, jako v Podsedicích na Litoměřicku, průmyslově těženy české granáty (pyropy) pro potřeby Družstva umělecké výroby Granát Turnov. Podkrkonošské naleziště má ze všech ložisek pyropů na území České republiky největší mocnost. Těžba v místní části Dolní Olešnice probíhala 15 let a byla ukončena v roce 2008. V dalších letech byly zpracovány podklady pro obnovení těžby granátů, s níž v roce 2014 vyslovila souhlas i obec Dolní Olešnice.[7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vestřev čp. 99 -
Vestřev – sv. Antonín -
Vestřev – zámek, vstup
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
- ↑ Nové Zámky na hrady.cz
- ↑ Informační tabule v obci
- ↑ Seznam kulturních památek v Dolní Olešnici
- ↑ Evidenční list hlásného profilu ČHMÚ. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23.
- ↑ limnigraf stanice Vestřev, Povodí Labe
- ↑ PROUZA, Vladislav. Těžaři chtějí v Podkrkonoší opět dobývat české granáty. Právo - novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2014-07-03 [cit. 2016-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vestřev na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vestřev na webu ČÚZK
