Krkonošské podhůří
| Krkonošské podhůří | |
|---|---|
 Krkonošské podhůří - hrad Pecka | |
| Nejvyšší bod | 839 m n. m. (Hejlov) |
| Délka | 79 km |
| Rozloha | 1229 km² |
| Střední výška | 463 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Krkonošská oblast |
| Sousední jednotky | Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše, Broumovská vrchovina, Podorlická pahorkatina, Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Železnobrodská vrchovina, Podkrkonošská pahorkatina, Zvičinsko-kocléřovský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Krkonošské podhůří na mapě Česka | |
 | |
| Povodí | Labe, Úpa, Jizera |
| Souřadnice | 50°42′27″ s. š., 15°28′49″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVA-8 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkonošské podhůří je geomorfologický celek v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1229 km² v povodí Labe, Úpy a Jizery. Jedná se o velmi členitou krajinu s reliéfem pahorkatiny a vrchoviny o střední nadmořské výšce 463 m. Největší obcí v Krkonošském podhůří je město Trutnov s více než 30 tisíci obyvateli.
Z geologického hlediska je Krkonošské podhůří spojováno s pojmem podkrkonošský permokarbon.
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyššími vrcholy jednotlivých geomorfologických podcelků Krkonošského podhůří jsou Hejlov (839[1] m) v Krkonošském národním parku u Jablonce nad Jizerou, v Železnobrodské vrchovině, Baba (673 m) v Podkrkonošské pahorkatině a Zvičina (672[2] m) ve Zvičinsko-kocléřovském hřbetu.[3]
Další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Krkonošském podhůří.
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Celek Krkonošské podhůří (dle značení Jaromíra Demka IVA–8) se člení na podcelky Železnobrodská vrchovina (IVA–8A) na západě, Podkrkonošská pahorkatina (IVA–8B) na severu a východě a Zvičinsko-kocléřovský hřbet (IVA–8C) na jihu.[3]
| Geomorfologické členění Krkonošského podhůří | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| ŽELEZNOBRODSKÁ VRCHOVINA |
Bozkovská vrchovina | (bezejmenný, 603 m,
severovýchodně od Jirkova) |
| Vysocká hornatina | (Hejlov, 839 m)
| |
| PODKRKONOŠSKÁ PAHORKATINA |
Lomnická vrchovina | (Strážník, 611 m)
|
| Staropacká vrchovina | (Stráž, 630 m)
| |
| Novopacká vrchovina | (Kumburk, 639 m)
| |
| Hostinská pahorkatina | (Liščí kopec, 547 m)
| |
| Trutnovská pahorkatina | (Čížkovy kameny, 632 m)
| |
| Mladobucká vrchovina | (Baba, 673 m)
| |
| ZVIČINSKO- KOCLÉŘOVSKÝ HŘBET |
Zvičinský hřbet | (Zvičina, 672 m)
|
| Kocléřovský hřbet | (Liščí hora, 612 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
