Krkonošské podhůří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krkonošské podhůří

Krkonošské podhůří - hrad Pecka

Nejvyšší bod Hejlov (835 m n. m.)
Délka 79 km
Rozloha 1229 km²
Střední výška 463 m n. m.

Nadřazená jednotka Krkonošská oblast
Sousední
jednotky
Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské hory, Krkonoše, Broumovská vrchovina, Podorlická pahorkatina, Jičínská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Železnobrodská vrchovina, Podkrkonošská pahorkatina, Zvičinsko-kocléřovský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Krkonošské podhůří na mapě Česka
Krkonošské podhůří na mapě Česka
Povodí Labe, Úpa, Jizera

Krkonošské podhůří je geomorfologický celekseverních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1229 km²povodí Labe, Úpy a Jizery. Jedná se o velmi členitou krajinu s reliéfem pahorkatiny a vrchoviny o střední nadmořské výšce 463 m. Největší obcí v Krkonošském podhůří je město Trutnov s více než 30 tisíci obyvateli.

Z geologického hlediska je Krkonošské podhůří spojováno s pojmem podkrkonošský permokarbon.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyššími vrcholy jednotlivých geomorfologických podcelků Krkonošského podhůří jsou Hejlov (835 m) v Krkonošském národním parku u Jablonce nad Jizerou, v Železnobrodské vrchovině, Baba (673 m) v Podkrkonošské pahorkatině a Zvičina (671 m) ve Zvičinsko-kocléřovském hřbetu. [1]

Další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Krkonošském podhůří.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Krkonošské podhůří (dle značení Jaromíra Demka IVA–8) se člení na podcelky Železnobrodská vrchovina (IVA–8A) na západě, Podkrkonošská pahorkatina (IVA–8B) na severu a východě a Zvičinsko-kocléřovský hřbet (IVA–8C) na jihu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]