Borovnice (okres Trutnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Borovnice
Pohled na střed obce s kostelem sv. Víta a památným stromem
Pohled na střed obce s kostelem sv. Víta a památným stromem
Znak obce BorovniceVlajka obce Borovnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDvůr Králové nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíDvůr Králové nad Labem
(správní obvod)
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel378 (2023)[1]
Rozloha9,77 km²[2]
Katastrální územíBorovnice u Staré Paky
Nadmořská výška481 m n. m.
PSČ544 77
Počet domů160 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBorovnice 39
544 77 Borovnice u Staré Paky
obec@borovnice.cz
StarostkaEva Tajbrová
Oficiální web: www.borovnice.cz
Borovnice
Borovnice
Další údaje
Kód obce579092
Kód části obce7854
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Borovnice (něm. Groß Borowitz) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba mezi Novou Pakou a Hostinným. Rozprostírá se v členité Podkrkonošské pahorkatině v údolí pod Čisteckou hůrou a spolu s okolními obcemi patří do regionu Podzvičinsko, který leží mezi Českým rájem a Babiččiným údolím. Žije zde 378[1] obyvatel.

V obci pramení Borecký potok, který protéká celou obcí a nakonec se vlévá přímo do Labe, a jižně nad obcí pod kopci Kazabrud (516 m n. m.) a Jelení hřbet (501 m n. m.) pramení řeka Javorka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Dle typu zástavby se jedná o lesní lánovou ves.[4] Původ jména osady pochází dle pověsti od velkého borového lesa, kterým prý byla celá krajina zalesněna. Ve starších dokumentech je obec uváděna také jako Velká Borovnice nebo i Hrubá Borovnice (Grossborowitz), na rozdíl od sousední Malé Borovnice – Borovničky (Kleinborowitz).

Podle obecní kroniky, založené v roce 1923 řídícím učitelem Josefem Endtem a psané německy (Gedenkbuch Grossborowitz)[5] osada vznikla již v roce 1380, prvním majitelem byl Johan Pecka z Pecky. V 15. století patřila osada jako součást panství Pecka Bořitskému z Bořice, v 16. století bratřím Litoborským z Chlumu a v roce 1620 Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Tomu byl v roce 1621 majetek zkonfiskován a prodán Albrechtu z Valdštejna. Ten v roce 1627 ve Valdicích u Jičína založil kartuziánský klášter, kterému Pecku a k ní patřící Borovnici daroval. Pouze nejnižší, východní část osady patřila k panství Horní Branná, proto se této části říkalo "Branná" (německy Brennei).

Po zrušení kláštera císařem Josefem II. v roce 1782 byl statek Pecka s Borovnicí předán církevním fondům a v roce 1824 je odkoupil kníže Ferdinand Trauttmansdorff.

V letech 1857–1858 byla v borovnickém údolí postavena železniční trať, zastávka v obci byla zřízena roku 1886.

V roce 1900 byla Borovnice oficiálně považována za obec německou.[6] To potvrdilo i sčítání lidu v roce 1930, kdy ze 1185 osob se 1115 hlásilo k německé národnosti. V období Protektorátu byla Borovnice součástí Sudet, jejichž výběžek zasahoval od Hostinného (německy Arnau) právě do borovnického údolí. V souvislosti s tím pak někteří obyvatelé museli po válce v roce 1946 z Borovnice odejít a do uvolněných domů se přistěhovaly české rodiny.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Trutnov#Borovnice.
  • Barokní jednolodní kostel svatého Víta z let 1720–1722
  • Socha Panny Marie v blízkosti kostela, socha sv. Jana Nepomuckého na východním konci obce
  • Větrný mlýn – replika posledního mlýna německého typu v Čechách, zaniklého v roce 1968; stavba repliky byla dokončena v roce 2020. Mlýn se nachází v Třešňovce (nad vlakovou stanicí)
  • Bývalý větrný mlýn, dnes Památník větrného mlýna
  • Pruský kříž s upomínkou na válku v roce 1866
  • Pramen Javorky nejvýše položený, většinou suchý
  • Pramen Javorky turistický (Žebrácká studánka), dole v Myší díře
  • U červeného kříže – zde byla Švédy vypálená vesnice Vidovice, označeno červeným dřevěným křížem
  • Zlatnice (kaplička s křížovou cestou a málo patrné zbytky zlatého dolu)
  • Nejvýše položený bod na železniční trati Pardubice – Jaroměř – Liberec (zhruba 508 m n. m.)[7]
  • Památný dub v Borovnici (dub zimní, Quercus petraea) s obvodem kmene 390 cm a odhadovaným stářím 200 let (v roce 2009)[8]
  • Roubené chalupy s vyřezávanými lomenicemi z konce 18. a začátku 19. století

Tradiční akce v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Tradiční oslavy Dne vítězství: Ohňostroj a pohádková cesta při příležitosti oslav Dne vítězství 8. 5.
  • Svatovítská pouť (vždy v týdnu, kdy slaví svátek Vít 15. 6.)
  • Pouťové putování do Zlatnice
  • Jarní výstup na Čisteckou hůru (588 m n. m.)
  • Pálení čarodějnic na fotbalovém hřišti
  • Dětský den na fotbalovém hřišti
  • Hasičský ples a Borovnická tancovačka v restauraci „U Myšáka“
  • Divadelní představení konané vždy v říjnu na posvícení
  • Slavnostní rozsvícení vánočního stromu aneb Borovnický adventní řízek
  • Vánoční výstava vyřezávaného ovoce a fotografií v restauraci „U Myšáka“
  • Bigbeatové festivaly v restauraci „U Myšáka“
  • Vánoční koncert v kostele sv. Víta

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Lánové vsi na geoportálu NPÚ
  5. a b BOROVNICE, Obec. Historie | Borovnice. www.borovnice.cz [online]. [cit. 2023-02-06]. Dostupné online. 
  6. Kudrnáč (1900), s. 188
  7. Trať 030 Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  8. Odborná databáze památných stromů. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUDRNÁČ, Václav. Úplný adresář a popis politického okresu Jičínského. Turnov: Václav Kudrnáč, 1900. 278 s. Dostupné online. S. 188–190. 
  • HAKEL, Augustin. Ortsbuch von Kleinborowitz, Grossborowitz, Stupna, Widach und Nedarsch: Gemeinden an der deutsch-tschechischen Sprachgrenze im Vorland des Riesengebirges. 2. vyd. Burgau: Eigenverlag, 2019. 252 s. Dostupné online. S. 73–157. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]