Sčítání lidu 1930 v Československu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sčítání lidu 1930 v Československu bylo celostátní sčítání lidu na území Československa.[1][2]

Okolnosti sčítání[editovat | editovat zdroj]

Druhé československé sčítání lidu se uskutečnilo k 1. prosinci 1930 podle zákona č. 47/1927 Sb.[3] Vycházelo ze zkušeností sčítání lidu 1921, avšak program sčítání byl v několika směrech rozšířen.

Poprvé (a jako v jedné ze tří evropských zemí) bylo součástí sčítání zjišťování a podrobné zpracování fertility (plodnosti) žen, což mělo mimořádný význam pro zkoumání reprodukce obyvatelstva v Československu. Z nových znaků zařazených do sčítání je třeba uvést i zjišťování minulého bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození („rodáci“). Dále se zjišťovalo místo, odkud se sčítaná osoba přistěhovala do místa, kde byla nyní sčítána.

Za zmínku stojí rozdílnost v pojetí národnosti. Sčítání lidu v roce 1930 zjišťovalo sice opět národnost přímo, ale s návodem, že se národnost zapíše zpravidla podle mateřského jazyka. Stejně jako při sčítání v roce 1921 byla definice národnosti předmětem kritiky z řad reprezentantů národních menšin i z řad většinové populace. Již v minulosti se významní demografové přikláněli k názoru, že při sčítání lidu by se mělo zjišťovat obojí, tj. jak národnost, tak i mateřský jazyk. Toto doporučení však bylo uplatněno až při sčítání v roce 1970, 1991 a 2001.

Při sčítání v roce 1930 byla zjišťována a zpracována opětovně gramotnost obyvatelstva, tj. znalost čtení a psaní, a to v řadě cenných kombinací, např. podle národnosti apod. V tomto sčítání se objevily také otázky na tělesné vady obyvatelstva, což zůstávalo aktuální zejména z hlediska krátké doby, která uplynula od ukončení první světové války. Prohloubily se také informace o povolání a zjišťování i vedlejšího povolání. Poprvé byly podrobněji zpracovány údaje za domácnosti, rodiny a manželství.

Obdobně jako v roce 1921 byl spolu se sčítáním lidu proveden soupis bytů, avšak pouze v obcích, které měly 10 tisíc a více obyvatel, což představovalo zahrnutí 17 % obyvatel republiky.

Obsah sčítacího formuláře[editovat | editovat zdroj]

Formulář obsahoval následující otázky:[4]

  1. Řadové číslo
  2. Příjmení
  3. Jméno
  4. Příbuzenský nebo jiný poměr k přednostovi domácnosti
  5. Pohlaví
  6. Den, měsíc a rok narození. U žen, které jsou nebo byly provdány
  7. a) u všech datum posledního sňatku
  8. b) u ovdovělých a rozvedených a rozloučených datum ovdovění, resp. rozvodu nebo rozluky Počet dětí narozených v posledním manželství
  9. a) všech živě narozených
  10. b) z nich zemřelo
  11. Rodiště (obec, okres, země)
  12. Kdy se sčítaný přistěhoval do obce
  13. Odkud se přistěhoval do obce
  14. Státní příslušnost a domovská příslušnost
  15. Národnost (mateřský jazyk)
  16. Náboženské vyznání nebo bez vyznání
  17. Znalost čtení a psaní (jen u osob starších 6 let)
  18. Druh povolání (hlavní, vedlejší)
  19. Postavení v povolání (hlavním, vedlejším)
  20. Označení závodu a místa závodu
  21. Zdali je přítomen v obci trvale nebo dočasně
  22. Je-li dočasně, kde bydlí trvale
  23. Tělesné vady

Průběh a výsledky sčítání 1930[editovat | editovat zdroj]

Výsledky sčítání lidu 1930 byly vydány v osmi svazcích Československé statistiky a zpracování údajů o bytech pak v samostatném svazku. V roce 1934 byl vydán 1. díl Statistického lexikonu obcí v republice Československé, který zahrnoval území Čech. V následujícím roce pak vyšel 2. díl za zemi moravsko-slezskou.

Sčítání lidu z roku 1930 (stejně jako sčítání v roce 1921) bylo jak z hlediska obsahového, tak i z hlediska zpracování, vyhodnocení a publikování na vysoké úrovni. Poměrně široký publikační systém s hlavními výsledky sčítání byl doplněn publikováním podrobné dokumentace všech fází sčítání, čímž poskytuje neocenitelné informace a vysvětlení důležitých skutečností o přípravě a průběhu, o zpracování i vyhodnocování.

Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho konání na okleštěném území Protektorátu Čechy a Morava zabránili čeští politici a demografové s odůvodněním nepřipravenosti a hlavně s úmyslem neposkytnout okupační mocnosti spolehlivé podklady pro válečné hospodářství. První poválečné soupisy z let 1946 a 1947 v obnoveném Československu představovaly pouze dílčí akce a úplné sčítání lidu se uskutečnilo až v roce 1950.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie sčítání lidu (1869-2011) [online]. ČSÚ [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  2. Československé sčítání lidu 1930 [online]. ČSÚ [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  3. Zákon 47/1927 Sb. o sčítání lidu úplné a aktualní znění. ASPI [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  4. Obsah sčítání lidu - 1930. Obsah sčítání lidu - 1930 [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]