Železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pardubice hl. n. – Liberec
zastávka Doubí u Turnova
zastávka Doubí u Turnova
Číslo 030 + 031
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 159,8 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4 - trať 031, C3 - trať 030
Napájecí soustava 3 kV DC (v úseku Pardubice – Jaroměř, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon 7 ‰ - trať 031, 15 ‰ - trať 030
Počet kolejí 1 (v části trati 2)
Maximální rychlost 160 km/h - trať 031, 100 km/h - trať 030
Průběh trati
Legenda
trať z České Třebové
0,622 Pardubice hlavní nádraží
trať do Prahy
trať do Havlíčkova Brodu
Labe
2,740 Pardubice-Rosice nad Labem
3,307 vl. Synthesia
4,710 Pardubice-Semtín
8,099 železniční nehoda u Stéblové
9,599 Stéblová
12,732 Čeperka
Elektrárna Opatovice
15,383 Odb ELNA Opatovice
15,640 Opatovice nad Labem
16,750
0,000
Opatovice nad Labem-Pohřebačka
3,368 Odb. Plačice
trať do Velkého Oseka
22,432 Hradec Králové hlavní nádraží
trať do Turnova
trať do Týniště nad Orlicí
26,718 Předměřice nad Labem
vl. Mlýny Voženílek
29,054 Lochenice
trať do Hněvčevsi
33,206 Smiřice
34,655 vl. teplárna Černožice
35,150 Černožice
37,070 Semonice
39,699 Jaroměř
trať do Trutnova
41,904 Jaroměř zastávka
47,631 Kuks
50,441 Žireč
54,230 Dvůr Králové nad Labem
vl. teplárna (3,9 km)
60,804 Bílá Třemešná
67,240 Mostek
69,870 Borovnička
73,922 Borovnice
77,373 Horka u Staré Paky
80,215 Levínská Olešnice
trať do Ostroměře
84,891 Stará Paka
trať do Libuně
trať do Trutnova
89,455 Bělá u Staré Paky
Oleška
Oleška
92,889 Libštát
94,677 Košťálov
99,015 Nedvězí
102,279 Semily
104,210 Říkovský I (297 m)
104,717 Říkovský II (307 m)
105,307 Říkovský III (265 m)
105,733 Říkovský IV (200 m)
trať do Tanvaldu
109,083 Železný Brod
112,704 Líšeňský (424 m)
113,370 Líšný
115,697 Malá Skála
117,529 Rakouský (211 m)
Jizera
120,665 Dolánky
trať do Hradce Králové
123,993 Turnov
trať do Prahy
Dálnice D10
128,567 Doubí u Turnova
131,140 Sychrovský (640 m)
132,074 Sychrov
Mohelka Sychrovský viadukt
133,265 Sedlejovický (77 m)
Mohelka
133,897 Sedlejovice
Dálnice D35
137,570 Hodkovice nad Mohelkou
Mohelka
Mohelka
Mohelka
Mohelka
143,376 Rychnov u Jablonce nad Nisou
most nad Mohelkou (tech. památka)
147,475 Rádlo
Dálnice D35
149,758 Jeřmanice
155,434 Pilínkov
158,179 trať do České Lípy
Liberec ÚTD
trať do Tanvaldu
Liberec nákladní n.
160,359 Liberec osobní n.
trať do Zawidówa
trať do Žitavy
Rekonstrukce tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015.

Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou úseku Stéblová - Opatovice nad Labem-Pohřebačka, dvoukolejného od prosince 2015) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce.

jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku JaroměřTurnovLiberec uveden v tabulce 030, pro úsek PardubiceHradec KrálovéJaroměř je uveden v tabulce 031.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek PardubiceJosefov v roce 1857, úsek JosefovTurnov v roce 1858 a úsek TurnovLiberec v roce 1859.[1]

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod.[3]

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4]

Rekonstrukce úseků trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka.

Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci.[5][6] Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo změnou od 4. 4. 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[7]

Na jaře roku 2016 začne revitalizace trati Hradec KrálovéJaroměřTrutnov.[8] Především se jedná o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bude možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou ze současných 120 minut na systémových 90 minut.[9] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci bude 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji budou moci využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.[8]

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

Železniční nehody[editovat | editovat zdroj]

14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Stéblové.

4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.[10] Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[11]

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 64 Josefov – Liberec – Seidenberg 5 Os Josefov – Železný Brod,
7 Os Železný Brod – Liberec
1921 léto 158 Josefov-Jaroměř – Turnov 6 Os Josefov – Stará Paka,
7 Os Stará Paka – Turnov
142 Praha – Liberec – Seidenberg 2 R + 8 Os Turnov – Liberec
1928/29 zima 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec 2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab. – Turnov,
2 R + 9 Os Turnov – Liberec
1937/38 zima 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec 2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.,
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka,
3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov,
4 R + 9 Os Turnov – Liberec
1944/45 503 Pardubice – Turnov 8 Os Josefov – Dvůr Králové n. Lab.,
4 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka,
7 Os Stará Paka – Turnov
160m Liberec – Turnov 2 R + 10 Os
1945/46 3 Pardubice – Liberec 2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka
3 R + 9 Os Stará Paka – Turnov
4 R + 7 Os Turnov – Liberec
1959/60 3 Pardubice – Turnov 2 R + 12 Os Jaroměř – Dvůr Králové n. Lab.
2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab. – Stará Paka
3 R + 11 Os Stará Paka – Turnov
6 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec 4 R + 8 Os Turnov – Liberec
1988/1989 030 Pardubice – Turnov 4 R + 10 Os Jaroměř – Turnov
070 (Praha) – Všetaty – Turnov – Liberec 7 R + 9 Os Turnov – Liberec
2002/2003 030 Jaroměř – Liberec 3 R + 8 Os Jaroměř – Stará Paka
3 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod
4 R + 13 Os Železný Brod – Turnov
5 R + 11 Os Turnov – Liberec
2012/2013 030 Jaroměř – Liberec 9 R + 5 Os Jaroměř – Stará Paka
9 R + 10 Os Stará Paka – Železný Brod
10 R + 10 Os Železný Brod – Turnov
9 R + 10 Os Turnov – Liberec
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků v úseku
1900 62 Německý Brod – Pardubice – Libava 5 Os Pardubice – Hradec Králové,
6 Os Hradec Králové – Jaroměř
1921 léto 157 Německý Brod – Libava 7 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř
1928/29 zima 149 Pardubice – Rosice n. Lab. – Liberec 2 R + 10 Os Pardubice – Josefov-Jaroměř
1937/38 zima 130 Německý Brod – Pardubice – Liberec 4 R + 9 Os Pardubice – Hradec Králové,
2 R + 11 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1944/45 503 Pardubice – Turnov 11 Os Pardubice – Hradec Králové,
1 R + 9 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1945/46 3 Pardubice – Liberec 2 R + 10 Os Pardubice – Hradec Králové
3 R + 12 Os Hradec Králové – Josefov-Jaroměř
1959/60 3 Pardubice – Turnov 3 R + 16 Os Pardubice – Hradec Králové
2 R + 12 Os Hradec Králové – Jaroměř
1988/1989 030 Pardubice – Turnov 6 R + 20 Os Pardubice – Hradec Králové
4 R + 16 Os Hradec Králové – Jaroměř
2002/2003 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř 5 R + 27 Os Pardubice – Hradec Králové
7 R + 20 Os Hradec Králové – Jaroměř
2012/2013 031 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř 9 R + 31 Os Pardubice – Hradec Králové
15 R + 23 Os Hradec Králové – Jaroměř
2016/2017 031 Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř 1 Rx + 18 R + 14 Sp + 42 Os Pardubice - Hradec Králové hl.n.

33 R + 27 Sp + 16 Os Hradec Králové hl.n. - Jaroměř

Vysvětlivky

Rx - rychlík vyšší kvality, R – rychlík, Sp - spěšný vlak, Os – osobní vlak

Provoz[editovat | editovat zdroj]

V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[12][13]

Osobní vlaky na elektrizované části trati jsou vedeny motorovými jednotkami 814, motorovými vozy 810 nebo elektrickými jednotkami 440. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753 a motorovými jednotkami 814.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Pardubice hlavní nádraží

  • Trať 010 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Moravany – Pardubice hl. n. – Přelouč – Kolín

Pardubice-Rosice nad Labem

  • Trať 238 Havlíčkův Brod – Žďárec u Skutče – Chrast u Chrudimi – Chrudim – Pardubice-Rosice nad Labem

Hradec Králové hlavní nádraží

  • Trať 020 Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Odbočka Plačice – Hradec Králové hl. n. – Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Choceň
  • Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov

Smiřice

Jaroměř

  • Trať 032 Jaroměř – Starkoč – Trutnov Poříčí – Trutnov střed – Trutnov hl. n.

Stará Paka

  • Trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – Stará Paka – Martinice v Krkonoších – Kunčice nad Labem – Trutnov hl. n.
  • Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. – Dolní Bousov – Libuň – Stará Paka

Železný Brod

Turnov

  • Trať 041 Hradec Králové hl. n. – Hněvčeves – Ostroměř – Jičín – Libuň – Turnov
  • Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov

Liberec

  • Trať 036 Liberec – Smržovka – Tanvald – Harrachov
  • Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. – Zawidów (PKP)
  • Trať 086 Česká Lípa hl. n. – Výh. Žízníkov – Liberec
  • Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou st. hr. – Zittau (DB) – Varnsdorf st. hr. – Rybniště / Seifhennersdorf

Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
  2. HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.  
  3. Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. . Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné online.  
  4. KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.  
  5. Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
  6. Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
  7. http://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage
  8. a b PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014, [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.  
  9. Pačesná, s. 32
  10. http://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu
  11. KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné online.  
  12. Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC
  13. Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • EDERER, Antonín. První vlak z Pardubic do Liberce. [s.l.] : Krajské nakl., 1959. 115 s. (česky)  
  • VURSTA, Pavel. 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859-1989. Praha : Nadas, 1989. 183 s. (česky)  
  • RACHOTA, Jan. Železniční Hradecko před půlstoletím. [s.l.] : Vydavatelství dopravní literatury, 2007. ISBN 978-80-86765-06-8. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]