Morový sloup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Morový sloup je typ monumentálního sochařského díla, které je pomníkem morové epidemii (a má formu monumentálního sloupu). Morové sloupy vznikaly v Evropě (kterou po staletí pustošily opakující se morové nákazy), zejména v baroku. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o uchránění místa před další epidemií (přeneseně se někdy nazývají jako morové sloupy i pamětní sloupy odkazujících k jiné strašné události, například války). Realizace se mohla pohybovat od jednoduchých sloupů typu Boží muka až po nákladná sochařská díla s propracovanými ikonografickými schématy. Velmi často se pak jednalo ikonograficky o mariánské sloupy (zde se také velmi uplatnila forma trojičních sloupů) s doplněnými morovými patrony (sv. Roch, svatý Šebestián, sv. Rozálie, sv. Karel Boromejský ad.).

Známým a vlivným příkladem byl vídeňský morový sloup (tento sloup byl jedním s prvních trojičních sloupů), v českých zemích je příkladem takovéhoto sloupu morový sloup v Brně z let 1679–1683 (sloup na jehož špici stojí Panna Maria, na podstavcích u paty sloupy jsou umístěni čtyři moroví patroni Šebestián, Roch, Karel Boromejský a František Xaverský).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]