Sloup Nejsvětější Trojice (Vídeň)

Sloup Nejsvětější Trojice
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Architekt	Paul Strudel
Výstavba	1683 a 1687
Materiál	mramor
Poloha
Adresa	Graben, Vídeň, Vnitřní město, Rakousko
Souřadnice	48°12′31,4″ s. š., 16°22′11,3″ v. d.
Další informace
Kód památky	446
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloup Nejsvětější Trojice ve Vídni (německy Dreifaltigkeitssäule) či Vídeňský morový sloup (Wiener Pestsäule) je barokní morový sloup postavený po odeznění morové epidemie z let 1687–1693, a to v ulici Na příkopě (Am Graben) v centru rakouské metropole. Sloup dal postavit císař Leopold I. po morové epidemii roku 1679. Byl vztyčen ke slávě Nejsvětější Trojice a svým architektonickým a sochařským ztvárněním znamenal pro celou Habsburskou monarchii hlavní vzor. Vedl k zavedení tradice vztyčování trojičních sloupů.

Historie

Císař Leopold I. již v roce 1679 kvůli propukající morové epidemii opustil Vídeň. Při té příležitosti slíbil, že po jejím odeznění postaví morový sloup. Zpočátku byl zřízen provizorní sloup dřevěný. Dne 30. července 1687 pak císař položil základní kámen k současnému sloupu. Sám také nesl náklady na jeho stavbu.^[1] Na návrhu sloupu se podíleli Johann Bernhard Fischer z Erlachu a divadelní výtvarník Lodovico Ottavio Burnacini. Stavbu sloupu řídil sochař Paul Strudel, na sochařských pracech se podíleli Tobias Kracker, Johann Bendel a Mathias Rauchmiller. Sloup byl vysvěcen 29. října 1693, v roce desátého výročí odražení Turků od Vídně. Zcela dokončen byl však až následujícího roku.^[1]

Zasvěcení Nejsvětější Trojici možná souvisí s tureckou hrozbou. Zatímco v předchozím období se preferovaly mariánské sloupy, namířené proti náboženské reformaci (protestanti totiž odmítají mariánskou úctu), trojiční sloup vyjadřující trojjedinost Boží se naopak mohl vymezovat proti přísnému monoteismu, jak jej hlásá islám.^[2]

Popis

Statue má tvar trojbokého, vzhůru se zužujícího pilíře, zahaleného do nebeských oblaků se sochami andělů. Na vrcholu je umístěno sousoší Nejsvětejší Trojice: trůnící Bůh Otec se žezlem v pravici a zemskou sférou v levici, povstávající Kristus s monumentálním křížem a nad nimi holubice Ducha svatého v pozlacené paprsčité svatozáři. Pod nimi ve čtyřech etážích vystupuje z oblaků symbolický počet devíti chórů andělských. Andělé mají různé velikosti a funkce. Největší je čtveřice adolescentních andělů s hudebními nástroji a taktovkou, další zpívají z not či bez nich, nejmenší andílci - poslové poletují po obvodu oblaků. Před odstupněným soklem statue v prvním konvexně prohnutém výklenku klečí na polštářku císař Leopold I. Habsburský ve zbroji a s gesty devoce. Před ním poklekl andílek nesoucí jeho císařskou korunu. Na drapérii rozvinuté pod císařem, je jeho darovací nápis, na soklech kartuše erby. V druhém výklenku stojí alegorie křesťanské víry, před níž archanděl šlape na ďábla. Třetí výklenek má oltářní menzu a na stěně zlacený erb. Statue je obklopená pětibokým soklem s kuželkovým zábradlím a schodištěm, před nímž jsou rozestavěny sloupky.

Jde o první - nejstarší ze skupiny evropských morových statuí, zahalených do oblaků.

Odkazy

Reference

1 2 Die Pestsäule am Graben in Wien - Ein barockes Monument zum Dank [online]. Wien – konkret [cit. 2016-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.
↑ CZEIKE, Felix. Wien. Kunst, Kultur und Geschichte der Donaumetropole. 7. vyd. Ostfildern: Dumont, 2013. S. 101.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons

[konkret-1] 1 2 Die Pestsäule am Graben in Wien - Ein barockes Monument zum Dank [online]. Wien – konkret [cit. 2016-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.

[Czeike-2] CZEIKE, Felix. Wien. Kunst, Kultur und Geschichte der Donaumetropole. 7. vyd. Ostfildern: Dumont, 2013. S. 101.

[1]

[2]