Monoteismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Monoteismus (možno též psát i jako monotheismus či monoteizmus) neboli jednobožství je forma náboženství, podle níž existuje a má být lidmi uctíván pouze jediný Bůh. Odmítá pluralitu božských bytostí a jejich případnou hierarchii typickou pro náboženství polyteistická a zpravidla proti nim stojí v záměrné aktivní opozici. Nejvýznamnějšími monoteistickými náboženstvími jsou židovství, křesťanství, islám a vaišnavismus (višnuismus), hlavní proud hinduismu.

Za první známý případ monoteistického náboženství je pokládán kult slunečního boha Atona v podobě, jak byl prosazován za vlády staroegyptského panovníka Achnatona v rámci jeho náboženské reformy, který nakonec vyústil ve specifickou formu monoteismu. Monoteistické prvky v dnešním smyslu slova, třebaže postupem času stále sílily,[1] jsou zde ovšem přítomny spíše implicitně a dávají prostor pro různé interpretace.[2] Motivace Achnatonova odporu vůči tradičnímu egyptskému náboženství není zcela jasná; dříve prosazovaná domněnka o jeho politickém pozadí, kdy královým cílem mělo být především omezení moci kněžstva boha Amona, je v současné době pokládána za příliš jednostrannou.[3]

Pokusy hledat v Atonismu počátky monoteistických světových náboženství někteří badatelé zpochybňují[4], ačkoliv jsou zde zároveň stopy, které by mohly napovídat o opaku. Na tuto problematiku však dosud neexistuje jednotný názor a nejsou zatím ani známy přímé důkazy pro nebo proti existenci vazby mezi Atonismem a monoteistickými světovými náboženstvími (viz následující podkapitola).

Dnešní tři nejvýznačnější monoteistická náboženství - judaismus, křesťanství a islám - pocházejí ze stejného základu, z kázání proroků, kterými byl definován judaismu. Na přelomu letopočtu vzniklo křesťanství kázáním Ježíše Nazaretského (Kristus znamená "pomazaný") a jeho pozdějších následovníků. První křesťané byli židé přesvědčení o tom, že Ježíš je prorokem, nebo že je synem Božím, nebo částí Boha. V 7. století vznikl podle kázání proroka Mohameda Korán, který hlásá pokračování prorocké řady přes Abraháma, Ježíše a další až k Mohamedovi, přičemž základem je informace, že všichni proroci hlásali stejnou myšlenku o jedinečnosti Boha. Později se objevila další monoteistická náboženství, jako například Bahá’í.

Původ monoteismu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv za nejstarší doložený monoteismus v dějinách lidstva je považován již zmiňovaný Atonismus, zůstává původ monoteismu jako takového nejasný. Judaismus, jako druhý nejstarší monoteistismus, není zas o tolik mladší a je i možné, že Atonismu předcházel. Mojžíšův odchod z Egypta je sice nejčastěji pokládán do období Ramesse II. (po Achnatonovi), ale interval, do kterého je Exodus pokládán, je mnohem širší a zahrnuje v sobě několik let vlády Ramesseova syna ale zároveň i celou předcházející dynastii (18). Mojžíš mohl být současníkem oné náboženské reformy, nebo jí i předcházet, ovšem část historiků zpochybňuje jak samotného Mojžíše, coby historickou osobnost, tak samotný Exodus jako historickou událost (viz Pokusy o vědecké vysvětlení událostí exodu). Přinejmenším tu však máme nejstarší doložený záznam o existenci království Izrael, tzv. Merenptahovu stélu (z roku 1209/1208 př.n.l.), a samotné atonistické období (zhruba 1355-1335), které od sebe dělí zhruba 130 let.

Doložené záznamy v současnosti dokládají, že nejstarší je Atonismus, ale jsou zde náznaky toho, že mezi ním a Judaismem mohly existovat jisté vazby, které by mohly znamenat i to, že Judaismus mohl Atonismu předcházet a Atonismus se jím nějakým způsobem nechal inspirovat, ale je možné i že Atonismus mohl naopak ovlivnit náboženský vývoj Židů, případně obě náboženství mohla být různými odkazy jiné, dosud neznáme monoteistické tradice. Nápadná podobnost Achnatonova Hymnu na Slunce se 104. žalmem není jen teorií záhadologů[5], nicméně neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, stejně jako není ani jisté, zda nejde o podobnost pouze náhodnou. Monoteismus se ale začal prosazovat až v 7 století př.n.l.[6] Původ monoteismu, který je v současnosti ve světovém měřítku dominantní formou náboženství, je stále zahalen hávem nejasností a nezodpovězených otázek.

Srovnání monoteismu s polyteismem[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání protichůdných náboženských doktrín - polyteismu a monoteismu se vyskytuje mnoho podobností až shod, které zmírňují antagonismus přísného oddělování těchto ideologií. Křesťanství jako příklad monoteismu (obdobně je tomu i u ostatních monoteismů) zná celý systém bytostí kromě Boha a lidí: Ďábel (Satan apod.), andělé a čerti, obecně "mocnosti nebeské" a "mocnosti pekelné", o jejichž počtech mnoho nevíme.

Také lidé se podle křesťanské nauky vnitřně dělí na tělo a ducha resp. duši, která je nesmrtelná. Kdesi "na věčnosti" je daleko víc bytostí (duší), než lidí na zemi. I mezi nimi se pak rozlišuje na ty, které jsou mocnější, než jiné. Křesťané je pak považují za "svaté". Tyto zbožštělé duše konají zázraky a také mají vliv na Boha a křesťané je uctívají stejně, jako pohané své bohy a bůžky nebo duchy a duše zemřelých předků. Oproti polyteismu se ovšem tyto nadpřirozené schopnosti spojují či přímo odvozují právě od jediného Boha.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 127.  
  2. DAVID(OVÁ), Rosalie. Náboženství a magie starověkého Egypta. Překlad Hana Vymazalová. Praha : BB/art, 2006. 485 s. ISBN 80-7341-698-0. S. 229.  
  3. TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha : Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 200n.  
  4. ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 256.  
  5. Egyptologie.cz - Monotheismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
  6. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7259 - Historie boha 1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]