Šivaismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Šivy v indickém Dillí

Šivaismus (v sanskrtu शैव दर्शन, terminologicky Šaiva Pamtha[1] - "Cesta vyznavačů Šivy" nebo Šaiva Sásana[2] - "Vyznání stoupenců Šivy") je forma hinduismu, která se zaměřuje výhradně na boha Šivu. Šivaismus je rozšířen v některých částech jižní Asie a je filosoficky dobře propracován. Obě jeho nejdůležitější odnože, jihoindická Šaiva Siddhánta i kašmírská Pratja Bhidžňa, jsou teistické v tom smyslu, že připouštějí osobního boha, a zároveň monistické, protože považují božství (brahman) za konečnou realitu a všechny ostatní skutečnosti za totožné s božskou tvůrčí energií.

Historické kořeny šivaismu[editovat | editovat zdroj]

Šivaismus se vyvinul z náboženské koncepce, která byla poprvé systematicky a teoreticky formulována v upanišadové literatuře, konkrétně ve Švétašvatara Upanišadě.[3] Tam bylo jméno Šiva, předtím užívané jen jako přídomek některých védských bohů, povýšeno na přídomek či duchovní aspekt monoteistického Boha Íšvary, panteistického Božství brahman či jeho Ducha (Puruša) Íšana či Íša. Co do hinduistické tradice má šivaismus kořeny v mystickém řádu z 2. století př. n. l. zvaném Nandi Nátha Sampradája[4] ("Tradice Pána Nandiho"), jehož zakladatel, Mahárišij[5] Nandi Nátha ("Velký mudrc Pán Nandi") vyvinul hinduistickou školu Advaita Védánta a hinduistický směr Šaiva Pantha (dohromady jednoduše advaitový šivaismus[6]) a rozeslal svých osm žáků do světa šířit tuto doktrínu. Šivaismus navázal na védský kult bouřného boha Rudry (Rudra - sanskrt. "Ten Bouřný" či "Hřmící"), od něhož převzal ikonografii antropomorfního boha s trojzubcem.

Vývojové linie šivaismu[editovat | editovat zdroj]

Někdy mezi 3. a 7. stoletím n. l. se šivaismus rozvětvil na dvě základní vývojové linie dle dvou textových tradic - puránské a tantrické. Puránský šivaismus, reprezentovaný v první řadě Šiva Mahápuránou a založený na vyprávěních tzv. Purán ("Starobylostí"), se vydal cestou lidově populárního uctívání Šivy. Tantrický šivaismus, předznamenaný sektou Lákula, se rozvětvil v dalších dvou základních liniích, které jsou známy jako tzv. ati márga ("extrémní stezka") a mantra márga ("stezka modlitby") a co do charakteristické duchovní praxe jsou ekvivalentní obecně tantrickému rozlišení dakšina márgy ("pravoruká stezka") a váma márgy ("levoruká stezka"). Známější je v západním světě spíše extrémní levoruká stezka šivaismu, odsuzovaného z křesťanských pozic jako démonský či satanistický kult. Je reprezentována sektami jako Kálamukha ("Ti s černými tvářemi") nebo Kápalika ("Ti, co nosí lebku"), známými pro své praktiky, vykonávané v rozporu s Dharmou a porušující védská pravidla. Jde o takové rituální praktiky jako krvavé usmrcení kozy, pití různých sekretů (krev a mužské a ženské pohlavní tekutiny) z urvané lidské lebky nebo křtění v krvi a pomazávání se směsí popela z lidské mrtvoly a výkalů z býka. Naproti tomu pravoruká stezka modliteb je v šivaismu zase podobná spíše křesťanské zbožnosti. Rozdíl mezi oběma směry symbolizují dva základní duchovní aspekty Íšvary - Šiva ("Ten Laskavý" či "Milostivý") a Bhairava ("Ten Strašlivý" či "Příšerný").

Pašupata Sampradája[editovat | editovat zdroj]

Pašupata Sampradája ("Tradice pašupatovců") či jednoduše pašupatismus nebo pašupatový šivaismus[7] je protošivaismem či zárodečnou formou historického šivaismu z 1.-2. století n. l. Byl založen na uctívání Pašupatiho ("Pána tvorstva"), jedné z hlavních manifestací védského boha Rudry, přímého předchůdce Šivy. Tzv. Šrí Pašupati Nátha[8] ("Svatý Pán Pašupati") je nejvyšším statutem Rudry a personifikací Šiva Lingamu v náthovské tradici pašupatismu (Pašupati Nátha Sampradája - "Tradice Pána Pašupatiho" - jednoduše Pašupatináth) coby národní náboženské tradici Nepálu[9] a jedné z nejstarších odnoží "Tradice Pánů" (Nátha Sampradája)[10]. Šrí Pašupati Nátha má "pět tváří" (paňča mukha), považovaných v šivaismu za pět pozemských inkarnací Šivy.[11]

Íšani Sampradája[editovat | editovat zdroj]

Pátou a ústřední tváří Šrí Pašupatiho Náthy v pašupatismu a pozemskou inkarnací Šivy v šivaismu je Íšana[12], "který je nepoznatelný dokonce i věštcům" (Šiva Mahápurána[13]) a je pozemským zjevením Šivovy milosti. Od něj odvozuje svůj původ Íšani Sampradája či Íšanni Sampradája[14] ("Tradice stoupenců Íši / Íšany"), první historická tradice "čistého šivaismu" (šuddha šaiva) z 1.-2. století n. l., která je v tamilské poémě Manimekalai[15], napsané buddhistickým básníkem Čithalaiem Čathanarem v 6. století n. l., ztotožněna s lidem Nasrani,[16] tj. obcí indických křesťanů apoštola Tomáše. Íšani Sampradája autonomizovala Íšanu jako postavu jménem Íša Nátha ("Pán Íša"), takže se v šivaistické ikonografii začal vedle paňča mukha lingamu[17] ("lingam s pěti tvářemi"), znázorňujícího Pašupatiho Náthu s pěti tvářemi, vyhotovovat také éka mukha lingam[18] ("lingam s jedinou tváří"), znázorňující už jen Íšanu. Íšani Sampradája rozlišila Rudru ("Bouřného" nebo "Hřmícího") jako hněvivý aspekt brahmanu, reprezentující Vaidika Dharmu ("Védský Zákon"), a Šivu ("Laskavého" nebo "Milostivého") jako milosrdný aspekt brahmanu, reprezentující Sanátana Dharmu ("Věčný Zákon"). V příhodné době Šiva sestupuje v této představě skrze svůj Lingam na Zemi v lidských vtěleních (Manuša Lingam - "Lingam-Člověk" coby AvatárM- "Ten Sestoupivší"jako "Ten Dokončený" (Siddha[19]) nebo "Ten Oproštěný" (Avadhúta[20]). Íšani Sampradája tak coby odnož rané Nátha Sampradáji v rámci raného šivaismu položila základy Jógi Nátha Sampradáji[21] ("Tradice jógínských Pánů"), předcházející pozdější Nava Nátha Sampradáji[22] ("Tradice Nových Pánů") jako historicky nepříliš doložená Siddha Sampradája ("Tradice Dokončených") či Avadhúta Sampradája[23] ("Tradice Oproštěných"), a dochované dodnes v podobě dílčí sekty v Bengálsku.

Šaiva Siddhánta[editovat | editovat zdroj]

Idea tzv. Šaiva Siddhánty ("Dokončenosti vyznavačů Šivy") pochází od jogínů Tirumulara a Pataňdžaliho, žáků Nandiho Náthy z 2. století př. n. l., a jako šivaistická škola s vlastní teorií a praxí povstala z Íšani Sampradáji v rámci Siddha Sampradáji. Šaiva Siddhánta rozeznává tři kategorie skutečnosti: boha, duši a hmotu. Svrchovaná skutečnost se nazývá Šiva; od věčnosti spočívá v sobě samém a je kvalitativně odlišný jak od duše, která má vědomí a je závislá, tak od hmoty, která je nevědomá. Šiva je věčný, čistý a dokonalý duch. Po vzoru védského Rudry se také nazývá Pašupati („Pán tvorů“). Beztvaré božství (brahma) bere na sebe různé podoby ze soucitu a lásky k tvorům, kteří jej nemohou uctívat v jeho transcendentní nerozlišenosti bez rozlišujících znaků (tzv. nirguna brahma). Pán tvorů jedná prostřednictvím své zosobněné vědomé síly či moci (šakti).

Duše jsou z božské podstaty (brahma), z které pocházejí, věčné a nekonečné, protože co do této univerzální podstaty nejsou omezeny časem a prostorem. Svou rozumnou činností mají účast na této božské podstatě; tuto účast však ztrácejí, jsou-li poutány hmotným světem. Tkanivo pout je trojnásobné: nevědomost, kosmická iluze a plody činů (plodonosná činnost, karma). Osvobození (mókša) znamená zbavit se těchto pout. Prostředky k osvobození jsou duchovní zasvěcení, plnění etických a společenských předpisů, jógická cvičení a správné jednání. Nejdůležitější je však Šivova milost, která vede člověka k osvobození z koloběhu rození a smrti (samsára). Ztělesněním této milosti je Íšana.

Siddha Siddhánta[editovat | editovat zdroj]

Založena v rámci Nava Nátha Sampradáji ("Tradice Nových Pánů") jogínem Matsjendra Náthou (zhruba 10. století) a jeho žákem Górákša Náthou. Učila monistickou filozofii Bhedabheda, zahrnující jak představu transcendentního Šivy, tak imanentního Šivy. Šiva v tomto systému vystupoval jako prvotní příčina materiální existence (pradhana). Stvoření vesmíru a duší a jejich návrat do Šivy spočinutím v brahmanu byly v systému Siddha Siddhánty popsány jako vznik bublin z vody a jejich návrat zpět do vody. Tato škola šivaismu byla vlivná v Nepálu, Uttara Pradéši, Biháru a Západním Bengálsku.

Šaiva Daršana[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od předchozích dvou monistických škol je Šaiva Daršana, nejstarší šivaistická sekta v severní Indii, která vytvořila uzavřený filosofický systém, dualistická. Hlásal ji v 9. století Sadjódžóti v Kašmíru, odkud se rozšířila do Gudžarátu a Málvy a později pronikla až do jižní Indie.

Rozlišuje duše a hmotný svět. Duše, svou přirozeností vševědoucí a všemohoucí, není jen poznávající, ale i činná. Bůh je duše, která se těší vševědoucnosti a všemohoucnosti od věčnosti a nikdy nebyla v jiném stavu. U ostatních tvorů jsou tyto vlastnosti ochromeny poskvrněností hmotou, takže jsou závislí na boží milosti. Ta jediná je může dovést k vykoupení; žáka přitom postupně vede zasvěcováním duchovní učitel (guru), zástupce boha či projevený bůh.

Pratja Bhidžňa[editovat | editovat zdroj]

Vznikla v Kašmíru na přelomu 10. a 11. století a navazuje přímo na Šankarův monismus (advaita). Podle Frauwallnera je nejdůležitějším systémem, kterému kdy šivaismus dal vzniknout.

Šiva, který je absolutní realitou, tvoří svět nikoli z hmotné příčiny, nýbrž ze své svobodné vůle; tvoření je projev svrchovaného pána tryskající z něho samého. Ve vztahu k světu a k vědomým tvorům je božství jak imanentní, tak transcendentní. Šiva je neměnnou skutečností, která je podkladem celého vesmíru; jeho šakti má nekonečně mnoho aspektů, z nichž hlavní jsou inteligence, blaženost, vůle, poznání a tvořivost.

Individuální duše jako vědomý a činný princip je totožná se Šivou, protože má božské vlastnosti: schopnost poznávat celý vesmír a svobodnou vůli; pod vlivem iluze (májá) se však mylně domnívá, že se od Šivy liší. Proto se člověk osvobodí jasným rozpoznáním (skrt. pratja bhidžňa) své totožnosti se Šivou. Ten, kdo dosáhl osvobození, žije v pokoji a míru se všemi; netouží už po ničem, protože se dostal k cíli lidského života.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://en.wikipedia.org/wiki/Shaivism
  2. https://en.wikipedia.org/wiki/%C5%9A%C4%81sana
  3. https://en.wikipedia.org/wiki/Shvetashvatara_Upanishad
  4. https://en.wikipedia.org/wiki/Nandinatha_Sampradaya
  5. https://en.wikipedia.org/wiki/Maharishi
  6. https://en.wikipedia.org/wiki/Nandinatha_Sampradaya#Origins
  7. https://en.wikipedia.org/wiki/Pashupata_Shaivism
  8. https://en.wikipedia.org/wiki/Pashupati#Pashupatinath_in_Nepal
  9. https://en.wikipedia.org/wiki/Pashupati#Pashupatinath_in_Nepal
  10. https://en.wikipedia.org/wiki/Nath
  11. https://en.wikipedia.org/wiki/Pashupati#The_Deity
  12. https://en.wikipedia.org/wiki/Ishana
  13. https://en.wikipedia.org/wiki/Shiva_Purana
  14. http://ocoy.org/original-christianity/the-christ-of-india/
  15. https://en.wikipedia.org/wiki/Manimekalai
  16. https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_Thomas_Christians
  17. https://en.wikipedia.org/wiki/Mukhalinga#Four.2FFive-faced_Mukhalinga
  18. https://en.wikipedia.org/wiki/Mukhalinga#One-faced_Mukhalinga
  19. https://en.wikipedia.org/wiki/Siddha
  20. https://en.wikipedia.org/wiki/Avadhuta
  21. https://en.wikipedia.org/wiki/Yogi_Nath
  22. https://en.wikipedia.org/wiki/Navnath
  23. https://en.wikipedia.org/wiki/Nath#Origins