Bábismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Bábismus je abrabrahámovské monoteistické náboženství, které se rozvíjelo na území Persie mezi lety 18441852 a poté se rozšířilo do Osmanské říše (zejména na Kypr). Zakladatel bábismu byl Sajjid Alí Muhammad aš-Šírází, kterého jeho stoupenci považovali za bába (doslova „brána“) a nazývali jej prostě Báb. Báb je pojem, který pochází z prostředí ší'itského islámu a označuje zprostředkovatele („bránu“) mezi 12. imámem, který podle tradice přijde v soudný den, a běžnými muslimy. Právě Sajjid Alí Muhammad se označil za tohoto bába a jeho následovníci se začali označovat jako bábisté. Poté, co se bábisté vzbouřili proti tehdejšímu šáhovi, byl Báb zatčen a popraven. Jeho následovníci pak byli nuceni odejít do exilu.

Znak bábismu

Nedlouho po Bábově smrti se Mírzá Husajn 'Alí zvaný jako Bahá’u’lláh prohlásil za přislíbeného Posla Božího, kterého měl Báb zvěstovat, a došlo tak ke vzniku nového náboženství – Bahá'í („bahaismus“). To však ani z daleko neznamenalo absolutní konec bábismu jako takového, neboť někteří stoupenci odmítli nového proroka přijmout a zůstali věrni své původní víře.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, sekty a duchovní společenství. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1. Kapitola Víra bahá'í, s. 308-312. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo bábismus ve Wikislovníku