Mandejství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o mandejském náboženství. O etniku pojednává článek Mandejci.
Abatur jako soudce váží hříchy a zásluhy zesnulých duší, kresba z Diwan Abatur (neboli Abaturův svitek).

Mandejství je náboženství Mandejců, blízkovýchodní etnické skupiny s velice přísnými pravidly a dodržující pradávné rituály, díky nimž je jejich život v civilizované společnosti velmi obtížný až nemožný. Nejčastějším rituálem je u nich "křest" (masbuta), který je velice často opakován. Musí být vykonáván vždy v tekoucí vodě ponořením. Mandejské společenství přímo závisí na kněžích, kteří všechny rituální obřady řídí a vykonávají. Právě v této sféře je jejich existence nejvíce ohrožená, protože se jim kněží obvykle chronicky nedostává. Musejí to být osvícení muži, ale i případně ženy, kteří musí jednak ovládat slovem i písmem mandejštinu a být ženatí/vdané. Znalost mandejštiny není zdaleka samozřejmá, protože mandejci k běžné komunikaci užívají jazyka, kde právě pobývají, tedy hlavně arabštiny, ale stále více i angličtiny (komunity v USA a Austrálii) a v ní již vznikají moderní mandejské knihy. Mandejština byla jeden čas dokonce mrtvým nerozluštěným jazykem. Když se však zjistilo, že jde o formu východní aramejštiny, byla brzy rozluštěna.

Vědci se domnívají, že mandejské náboženství je vyznáváno asi 60 000 až 70 000 lidmi na celém světě.[1]

Nauka[editovat | editovat zdroj]

Mandejci jako jediného proroka uznávají Jana Křtitele a jako falešné proroky odmítají Mohameda i Mojžíše. K Ježíši je jejich vztah značně nevyvážený. Většinou je zatracován a odmítán jako čaroděj, ovšem část mandejců si jej naopak velice váží. Mandejci pokládají Židy, muslimy i křesťany za „téměř křesťany“, ač jejich nauky jsou podobné i odlišné zároveň. Mandejci si jsou myšlenkově velmi blízko se zoroastriány, byť je mandejci považují za kacíře. Janu Křtiteli je věnována celá kniha a jeho obraz v ní je odlišný od toho, co známe z biblického podání. Byl vůdcem a zachráncem mandejců (připravil 366 kněží) a křtil a kázal více než čtyřicet let. Nebyl popraven a měl syna, který byl zabit během židovského povstání.

Nejváženější ženou je Marie, která vystupuje v Diwan Abatur (tj. Abaturův svitek) a v řadě legend pod jménem Miriaj. Je zde představena jako významná kněžka a za manžela měla kněze (muže v turbanu).

Jedno z mandejských božstev je Ptahil, tvůrce hrubohmotného světa zvaného „Tibil“. V tomto jménu se podle některých badatelů skrývá staroegyptský bůh Ptah se semitskou příponou pro boha „il“ (el).

Mandejská literatura[editovat | editovat zdroj]

Mandejská literatura je známá pouze ze spisů, které se podařilo získat badatelům. Největší zásluhy o její poznání má Lady Ethel Stefana Drowerová. Následuje přehled její sbírky, která je dnes uložena v Oxfordu ve Velké Británii. Samotné knihy nejsou obvykle příliš staré. Je to tím, že mandejci si více cení opisů než starých originálů. První mandejskou knihou, která se dostala do Evropy je Diwan Abatur. Lady Drowerová získala druhý exemplář.

Hlavním symbolem mandejství je „mandejský kříž“ (orig. „darfash“) symbolizující očištěné lidské tělo a zahalené látkou.
  1. Ginza Rba (Velký poklad)
    Petermann (ed.): Thesaurus sive Liber Magnus, Berlin 1867. Lidzbarski, Mark (ed.): Ginza Der Schatz oder Das Grosse Buch der Mandäer, Göttingen 1925.
    Jan Kozák: Ginza. Gnostická bible nazarejců, Praha 2008 (Jen pravá část ve dvou svazcích).
  2. Diwan Abathur či Diuan Abatur (Abaturův díván či Abaturův svitek)
    Průchod očistci. Překlad Euting, Julius: Qolaeta, Stuttgart, 1867 a E. S. Drowerová v Diwan Abathur or Progress through the Purgatories, Studi e testi 176 (Citta del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1950.)
    Jaromír kozák (ed.): Diwan Abatur, totiž Mandejská kniha mrtvých, Praha 2009.
  3. Iniania
    Odpovědi a modlitby
  4. Sidra d-Nishmatha
    Kniha duší, zabývající se rituálem křtu a svátosti
  5. Sidra d-Nismatha
    Kniha duší
  6. Glosář
  7. Tafsir Paghra
    Vnitřní význam rituálních pokrmů. Jedna z šesti částí v DC 6.
  8. Alp Trisar Šuialia (Tisíc dvanáct otázek)
    Přeložila E. S. Drowerová v The Thousand and Twelve Questions, Berlin 1960. Exemplář je i v Paříži v Bibliotheque Nationale. Zde je označen jako Code Sabeen #16.
  9. Diwan d-Nehrautha (Kniha řek)
    Přeložil Kurt Rudolph pod názvem Der Mandäische „Diwan der Flüsse“. Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse 70/1, Berlin: Akademie-Verlag, 1982.
  10. Haran Gawaita (Vnitřní Harran)
    Shodné s 8. částí DC 36. Přeložila E. S. Drowerová v The Haran Gawaita and Baptism of Hibil Ziwa, Studi e testi 176 (Citta del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana, 1953.)
  11. Pirsa d-Sambra (Rueův amulet)
    Překlad E. S. Drowerová v "Pisra d-Sambra: A phylactery for Rue. An Invocation of the personified Herb", Orientalia volume XV, 1946, str. 324-346. Datováno 1871 (A.H. 1249).
  12. Šarh d-Paruanaiia (Vysvětlení pěti dodatkových dní)
  13. Parsha Harshia (Zlomení kletby)
    Abatur jako vyvýšený soudce nad zemřelými, Abaturův svitek.

    Datováno (A.H. 1196)
  14. Hibil Ziwa Zraztia
  15. Šarh d-Ptaha d-Bimanda (Vysvětlení inaugurace Bimandy)
  16. Ptahil Zraztia
  17. Šarh d-Miša Dakia (Vysvětlení čistého oleje)
  18. Zidqa and Kana d-Zidqa
    Překlad E. S. Drowerová v Scritti in onore di Guiseppe Furlani Rivista degli Studi Orientali 1957, 397-402
  19. Zarazta d-Suba Sibiahia (Ochrana sedmi planetami)
  20. Salhafta d-Mahra (Vykoupení se z nemoci)
  21. Safta d-Dahlulia
  22. Safta d-Pishra d-Ainia (Exorcismus uhranutí a nemoci očí)
    Překlad E. S. Drowerová v Shafta d-Pishra d-Ainia exorcisim of the evil and diseased eyes, Journal of the Royal Asiatic Society 1937, str. 589-611 a v Journal of the Royal Asiatic Society 1938, str. 1-20.
  23. Pasar Sumqa (Zaříkávání horečky)
    Datováno (A.H. 1226)
  24. Sharh d-Parwanaiia (Svitek Tarasa)
    Obřady k soustředění Mandi (kněze) a Ganzibra
  25. neuvedeno
  26. neuvedeno
  27. Zihrun Raza Kasia
  28. Exorcismus (Snažil jsem se pozvednout oči)
  29. neuvedeno
  30. Drašia d-Yahia (Janova kniha)
    Překlad M. Lidzbarski: Das Johannesbuch der Mändäer, 2 svazky, Giessen 1905 a 1915. Známá též jako Drašia d-Malkia (Kniha králů).
  31. Spar Maluašia (Kniha o znameních zvěrokruhu)
    Přeložila E. S. Drowerová v The Book of Zodiac (Sfar Malwasia), London, Royal Asiatic Society, 1949.
  32. neuvedeno
  33. Suba Ibisna
    Sirna Htima
    Biswar Ziua Nisimtai
  34. Diwan Malkuta ‘Laita (Svitek o nadřazeném království)
    Přeložila Jorunn Jacobsen Buckley v The Scroll of Exalted Kingdom, American Oriental Society 1993.
  35. Diwan Madbuta d-Hibil Ziwa (Svitek o křtu Hibil Ziwy)
    Překlad E. S. Drowerová v The Haran Gawaita and The Baptism of Hibil-Ziwa. Vydáno Citta Del Vaticano 1953
  36. Alf Trisar Šuialia (Tisíc dvanáct otázek)
    Překlad E. S. Drowerová v Alf trisar suialia: The Thousand and Twelve Questions: (Alf trisar suialia) A Mandaean text, Berlin: Akademie-Verlag, 1960. Haran Gawaita se nachází v 8. oddíle
  37. Safta d-Masihfan Rba (Svitek o velkém přemožiteli)
  38. Sarh d-qabin d-Sislam Rba
    (D.C. 38): explanatory commentary on the marriage-ceremony of the great Sislam / text transliterated and translated by E.S. Drower, Roma: Pontificio istituto biblico, 1950
  39. Safta d-Qastina (Svitek Střílím)
    Datován (A.H. 1216)
  40. Qmaha Pa’ar Mihla (Amulet pro exorcismus soli)
    Datováno 1831 (A.H. 1247)
  41. Alma Rišaia Rba (Velký první svět)
    Překlad E. S. Drowerová v A Pair of Nasoraean Commentaries, vydal E. J. Brill: Leiden 1963
  42. Šarh d-Tabahata (Svitek předků)
  43. Suba Ibisna
    Sirna Htisna
    Byawar Ziua Nisimtai (Poklad chudého kněze)

    12 exorcismů
  44. Zrazta d-Hibil Ziwa (Talisman Hibil Ziwy)
  45. Harsia bisia (Mandejská kniha černé magie)
  46. Harsia bisia (Mandejská kniha černé magie)
    Překlad E. S. Drowerová v A Mandaean Book of Black magic, JRAS 1941, 149-181 a v Edmonds v letech 1990 a 2000.
  47. Pishra d-Shambra (Rueovo zaříkávání)
  48. Alma Risania Zuta (Menší svět)
    Překlad E. S. Drowerová v A Pair of Nasoraean Commentaries, vydal E. J. Brill: Leiden 1963
  49. neuvedeno
  50. Sarh d-Masbuta Rabtia d-Tlaima Usitin
    Masbutiata (Komentář na velký křest)
  51. Pisra d Pugdama d-Mia (Exorcismus Příkaz vodám)
    Datováno (A.H. 1277)
  52. Šarch d-Qabin d-Šišlam Rba (Vysvětlení svatby Šišlama Velikého)
    Překlad E. S. Drowerová v Šarch d-Qabin d-Šišlam Rba: Explanatory Commentary of the Marriage of Šišlam the Great, Biblica et Orientalia 12, Rome: Biblical Institute Press 1950.
  53. Modlitební kniha
    Překlad E. S. Drowerová v The Canonical Prayerbook, vydal E. J. Brill: Leiden 1959; rovněž M. Lidzbarski: Mandäische Liturgien, Berlin 1920 a 1960.
  54. Šarch d-Trasa d-Taga d-Šišlam Rba (Vysvětlení korunovace Velkého Šišlama)
    Překlad E. S. Drowerová v The Coronation of Great Šišlam: Being a description of the Rite of Coronation of Mandaean Priest, Leiden: Brill 1962. Další exemplář v Britském muzeu Or. 6592.

Nečíslováno:
Diwan d-qadaha rba ?ums d-mara d-rabuta u-dmut kusta (Svitek Velké modlitby ke jménu Pána velikosti a obrazu pravdy)
M S Asiat. Misc. C 12

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lupieri, Edmondo: The Mandeans The Last Gnostics, Cambridge 2002
  • Drower, E. S. & Macuch, R.: A Mandaic Dictionary, Oxford: Clarendon 1963
  • Rudolf Macuch: Handbook of Classical and Modern Mandaic, Berlin: Walter de Gruyter, 1965
  • Rudolf Macuch: Neumandaische Texte im dialekt von Ahwaz, unter Mitwirkung von Guido Dankwarth, Wiesbaden : Harrassowitz Verlag, 1993
  • Rudolf Macuch, mit Beitr. von Kurt Rudolph u. Eric Segelberg: Zur Sprache und Literatur der Mandaer, Berlin; New York: de Gruyter, 1976
  • Macuch, R.: Neumandäische Chrestomathie mit grammatischer Skizze, Kommentierter Übersetzung und Glossar, Porta Linguarum Orientalium n. s. 18 Wiesbaden: Harrassowitz 1989
  • Nöldeke, Theodor: Mandäische Grammatik, Hale: Buchhandlung des Waisenhauses 1875
  • Schall, Anton: Mandäische Grammatik / Im Anhang: die handschriftlichen Ergänzungen in dem Handexemplar Theodor Nöldekes, bearbaiten, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1964
  • Buckley, Jorunn Jacobsen. 2002. The Mandaeans: Ancient Texts and Modern People. Oxford: Oxford University Press.
  • Buckley. J.J. "Mandaeans" v Encyclopedia Iranica [1]
  • Drower, Ethel Stefana. 2002. The Mandaeans of Iraq and Iran: Their Cults, Customs, Magic Legends, and Folklore (reprint). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Newmarker, Chris, Associated Press article, "Faith under fire: Iraq war threatens extinction for ancient religious group" (titulky v The Advocate of Stamford, Connecticut, strana A12, 10. února 2007)
  • Petermann, J. Heinrich. 2007 The Great Treasure of the Mandaeans (přetisk Thesaurus s. Liber Magni). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Yamauchi, Edwin. 2004. Gnostic Ethics and Mandaean Origins (přetisk). Piscataway, NJ: Gorgias Press.
  • Jaromír Kozák: Diwan Abatur, totiž Mandejská kniha mrtvých, Praha 2009. (Kniha je však dosti tendenční a nevychází z originálního mandejského textu)

Odkazy na internetu[editovat | editovat zdroj]

Knihy o mandeismu na internetu[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Iraqi minority group needs U.S. attention, Kai Thaler, Yale Daily News, 9. března 2007.