Ramesse II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ramesse II.
Ramses
Socha Ramesse II.
Socha Ramesse II.
Doba vlády 12791213 př. n. l.
Rodné jméno
<
M17 Y5
N35
N36
N5
Z1
F31 S29 M23
>
Ramessu, Meriamon
Trůnní jméno
M23 L2 <
N5 F12 C10
>
User-maat-Re
Horovo jméno  
G5
E1
D44
P11
X1
C10 U6 M17 M17
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16 G37
D21
F7
X1
G20 V31
Aa16
X1
Z2
Zlatý Hor
G8 O29
F23
U6 M17 M17 N19 Z4
Manželky Nefertari, Isisnofret, Maathorneferure
Potomci

Amunherchepešef, Bintanat, Henuttaui,
Chaemwaset, Merenptah, Merire, Meritamon
Nebettaui, Neferure, Paraherwenemef

Seti, Sethherchepešef
Otec Sethi I.
Matka Tuja
Narození 1303 př. n. l.
Úmrtí 1213 př. n. l.
Hrobka KV7 v Údolí králů
Tento článek pojednává o faraonovi 19. dynastie. Další významy jsou uvedeny v článku Ramesse.

Ramesse II. (1303–1213 př. n. l.), někdy také označován jako Ramesse Veliký (vláda 1279–1213 př. n. l.), byl egyptský faraon v době Nové říše (1550–1070/1069) a byl třetím panovníkem 19. dynastie, která vládla cca v letech 1292–1186/1185. Jeho otcem byl Sethi I. vládnoucí 1290–1279/1278. Byl obratný diplomat (podepsal s chetitským králem vůbec první dochovanou mírovou smlouvu mezi dvěma rovnoprávnými partnery), pilný stavitel a energický vládce. Za sebou zanechal Egypt v míru a prosperitě, díky tomu bývá považován za největšího panovníka egyptských dějin.

Války Ramesse II.[editovat | editovat zdroj]

Ramesse II. prováděl velmi dobyvačnou politiku. Cílem této válečné politiky bylo, aby byly Egyptu vráceny jeho dřívější državy v Sýrii a aby byl obnoven vliv Egypta v Asii. Aby bylo toto vše možné, musel nejdříve porazit či zatlačit své úhlavní nepřítele Chetity a zlomit moc místních knížat, kteří se s Chetity spojili. V jeho armádě, která byla rozdělena na čtyři sbory, byli mimo Egypťanů také Núbijci, Šardanové aj.

První tažení Ramesse II. do Sýrie je dosti podrobně popsáno v nápisech letopisného a poetického rázu, které se zachovaly hlavně na stěnách tehdejších chrámů. Podle těchto nápisů Ramesse II. táhl se svou armádou směrem na Palestinu a Kadeš. Tam ovšem upadl i se svým vojskem do léčky, ze které se jen stěží a za velikých ztrát vyprostil. Dochoval se text, na kterém kárá své vozatajstvo (jízda): Jak zbabělá jsou vaše srdce, mí vozatajové! Žádný z vás již není hoden mé důvěry! Je snad mezi vámi někdo, pro něhož bych nečinil to nejlepší? Nepomohl jsem vám snad, když jste byli chudí? Ze své dobré vůle jsem vás každý den činil nejvyššími důstojníky, ze synů i z otců, abych tak skoncoval se vší špatností v této zemi. Po této porážce (bitva u Kadeše), která se stala v roce 1285 př. n. l., se musel Ramesse II. stáhnout zpět do Egypta s tím, že se mu nepodařilo upevnit moc v Sýrii, ani v Palestině.

Druhé tažení do Sýrie už dopadlo mnohem lépe. Podařilo se totiž obsadit Palestinu i Sýrii. Tomu přispěla momentální vnitřní nestabilita v zemi Chetitů, kde vypukaly vnitřní boje mezi kandidáty na chetitský trůn, kterými byli Chattušiliš III. a Urchitešub.

V roce 1269 se vítězný Chattušiliš dohodl s Ramessem II. o uzavření první mírové smlouvy na světě, jejíž text se nám dochoval. Stálo v ní, že obě strany se do budoucna zřeknou jakýchkoli výbojů na účet druhé strany, také sjednaly mezi sebou vojenský obranný spolek proti kterémukoli nepříteli, který by napadl jednu ze smluvních stran, dále se zavázaly, že budou jedna druhé pomáhat při trestání zločinců a vyhánět za hranice své země politické emigranty. Z dochovaných pramenů ale nelze zcela přesně zjistit, jak si obě strany, tedy egyptská a chetitská, rozdělily Sýrii, Palestinu a další okolní území. Tato mírová smlouva byla utvrzena sňatkem Ramesse II. s chetitskou princeznou.

Výsledkem války a mírové smlouvy, která po ní následovala, bylo obnovení obchodních styků Egypta s asijskými zeměmi.

Mírová činnost Ramesse II.[editovat | editovat zdroj]

Kolosální socha Ramsses II. v Memfis, Egypt
Sevřená pěst kolosální sochy Ramsses II. s rodným a trůním jménem

Dlouholeté panování Ramesse II. se nevyznačovalo jen válečnými úspěchy, ale i velkou budovatelskou činností v zemi. Zvláštní pozornost byla věnována organizaci východní části Delty Nilu. V této době byl zde zřejmě zlepšen zavodňovací systém, takže se dalo poměrně velké území zúrodnit pro zemědělství. Byla zde také postavena významná města a mezi nimi i nové sídelní město Pi-Ramesse (Dům Ramessův), kde bylo postaveno velké množství různých budov (administrativní, náboženské, obytné a další). Zajímavé je, že zde stálo veliké množství chrámů nejen egyptských, ale i asijských, což poukazuje na to, že do země pronikalo mnoho asijských kolonistů. Mezi novými městy ale rozkvétala i města stávající, např. Tanis (Zaanet), ve kterém stál nádherný chrám se sochou Ramesse II., dále bylo založeno také město Pithóm (Piatum), jedno z nejdůležitějších měst, co se obchodu a výroby týče. Východní část Delty dostala tehdy název „země Ramessova“.

Válečná tažení Ramesse II. do Palestiny a Sýrie a posílení obchodu s těmito zeměmi měly za následek utužení kulturních styků mezi těmito zeměmi. V Mennoferu (Memfidě), hlavním městě Egypta za dob Staré říše, vzniká zvláštní cizinecká čtvrt s chrámy cizích bohů (Baala, Ištarty aj.). Do egyptského jazyka proniká mnoho slov ze semitských předoasijských jazyků. Cizinci pronikají i do vyšších míst a egyptské náboženství podléhá asijským vlivům. Naopak egyptské kulturní vlivy pronikají do asijských zemí (Sýrie apod.). Egyptské vlivy pronikaly i do Núbie, která se stala trvalou součástí Egypta. Samozřejmě i do Núbie zavítal Ramesse II. se svým vojskem. Potlačoval tam mj. povstání domácích kmenů. Rozvíjel tam též svou stavební činnost (např. monumentální chrám v Abú Simbelu).

Podmaněním Núbie usilovali Egypťané o to, aby se zmocnili co největšího počtu zdatných afrických otroků a loupeživě využívali bohatství podmaněné země. Aby byla usnadněna exploatace tohoto přírodního bohatství a hlavně zlatých dolů, byly vybudovány karavanní cesty, místy opatřené studnami.

Vnějším ukazatelem rozkvětu tehdejšího Egypta jsou obrovské stavby vybudované Ramessem II. Za něho byla dokončena stavba obrovského sloupového sálu ve vésetském chrámu a také postaven ve Vésetu krásný chrám, který dostal název Ramesseum. V Ebózevu byl za jeho panování postaven zvláštní chrám záhrobního kultu. A konečně v Núbii byla postavena řada chrámů, mezi nimiž zvlášť vyniká již zmíněný chrám v Abú Simbelu, s průčelým ozdobeným obrovskými sochami krále Ramesse II. Později se už ale nespokojil se stavbou nových chrámů, a tak si přivlastňuje stavby jiných faraónů, a proto se s Ramessovým jménem tak často setkáváme.

Po smrti Ramesse II. v roce 1213 nastoupil na egyptský trůn král Merenptah, po kterém postupně následovali ještě čtyři (Amenmesse[1], Sethi II., Siptah a Tausret), kteří se ale začali utápět ve válkách s okolními zeměmi (např. Libyjci), a začal postupný úpadek, ze kterého se egyptská říše už nikdy nevymanila.

Rodinný život Ramesse II.[editovat | editovat zdroj]

Velký skalní chrám faraóna Ramesse II. v Abú Simbelu

O rodinném životě faraóna Ramesse II. toho příliš nevíme. Za královnu měl známou Nefertari, které nechal postavit menší chrám rovněž v Abú Simbelu. Tam se také zachoval dojemný text Ramesse II. směřovaný k jeho hlavní manželce Nefertari: Tyto chrámy tady stojí pro tebe, má nejdražší Nefertari, a navždy budou připomínat tvou krásu a přívětivost. Podle některých zdrojů měl Ramesse II. kolem 250 dětí, z toho plyne, že musel mít veliké množství vedlejších manželek, a to jak egyptských, tak i cizích, např. princeznu chetitskou (viz Války Ramesse II.). V hrobce královny Nefertari v Údolí královen je překrásná výzdoba, která je ale ohrožována nadměrnou vlhkostí, a tak se egyptologové a jiní pracovníci snaží zachovat co největší část výzdoby. Z tohoto důvodu je do hrobky zakázán vstup turistům.

Poznámka k chronologii[editovat | editovat zdroj]

Data, která jsou zde uvedena, vycházejí pouze ze zdroje této encyklopedie Wikipedie, aby zde nebyly rozdíly v datech. Ale data jsou v různých pramenech rozličná. Všechna data, pokud není uvedeno jinak, jsou před naším letopočtem.

Všechny národy....padají čelem k jeho nohám na věčnost.
— Mírová smlouva s Chetity

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramesse II. ve Wikimedia Commons
  • Avdijev, Vsevolod Igorevič, Dějiny starověkého Východu, Praha 1955.
  • Kolektiv autorů, Ilustrovaný encyklopedický slovník 1. díl, Praha 1980.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Amenmesse [online]. Pavel Felgrt, 29.9.2012, [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. (česky) 


Předchůdce:
Sethi I.
Znak z doby nástupu Egyptský král
12791213
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Merenptah