Ramesse III.
| Ramesse III. | |||||||||||||||
| Ramses | |||||||||||||||
| Ramesse III. | |||||||||||||||
| Doba vlády | 1183/1182–1152/1151 př. n. l. | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rodné jméno |
| ||||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||||
| Manželky | Isis, Teje, několik vedlejších. | ||||||||||||||
| Potomci |
Amunherchepešef, Chaemwaset, Pareherwenemef, Ramses, Sethherchepešef | ||||||||||||||
| Otec | Setnacht | ||||||||||||||
| Úmrtí | 1152/1151 př. n. l. | ||||||||||||||
| Hrobka | KV11 v Údolí králů | ||||||||||||||
Egyptský král Ramesse III. (1183/82–1152/51 př. n. l.) byl nástupce svého otce faraóna Setnachta vládnoucího v letech 1186/85–1183/82, zakladatele 20. dynastie (1186/85–1070/69). Bývá považován za posledního velkého faraóna.
Při CT skenu jeho mumie bylo zjištěno, že má proříznuté hrdlo. Protože konec jeho vlády časově souhlasí se zaznamenaným pokusem o převrat vedený jednou z jeho manželek, považuje se za pravděpodobné, že byl usmrcen při něm. Na rozdíl od ostatních měl totiž dvě hlavní manželky a nejasně stanovené nástupnictví jejich synů, což zákonitě vedlo k problémům.
Mezi nalezenými mumiemi Ramessovců bylo objeveno i nedokonale mumimifikované tělo neznámého muže se stopami uškrcení a výrazem hrůzy ve tváři. Test otcovství prokázal, že jde o syna Ramesse III. Měl více synů, ale o jediném z nich, princi Pentaurovi, je ze záznamů procesu známo, že byl za účast v tomto spiknutí odsouzen k uškrcení, které s ohledem na jeho původ nebylo veřejné.
Boje Ramesse III.[editovat | editovat zdroj]
Ramesse III. nastupuje po krátkém období vlády svého otce Setnachta a pokračuje v jeho snaze o stabilizaci říše po rozvratu na konci XIX. dynastie.
Vládl v nejisté a nebezpečné době na předělu doby bronzové a železné, kdy se celá oblast Středomoří po řadě populačních přesunů ocitla pod tlakem tzv. mořských národů ve stavu všeobecného zmatku a padaly i dosud silné říše jako třeba Chetité (oslabení občanskou válkou podle záznamů v archívu nalezeného v jejich hlavním městě Chattušaši) nebo Mykény, což zase na druhé straně umožnilo vzestup Řeků a Izraelitů.
Na počátek jeho vlády byla země ohrožena ze dvou směrů, jednak od Libyjců, za druhé od mořských národů. K odstranění hrozeb vedl tři hlavní tažení.
V 5. roce vlády úspěšně bojoval proti Libyjcům.
V 8. roce zatlačil mořské národy, nejprve v pozemní bitvě, a následně svedl i námořní bitvu s jejich flotilou u ústí Nilu, kde je nenechal vylodit. Námořní bitvu Egypt dosud nepodnikl, ačkoliv plavba po Nilu měla dlouhodobou tradici, a měli i větší mořské lodě, na nichž např. jeho předchůdce Thutmose III. podnikl výpad proti Mitanni. Ramesse obratně využil lučišníky, kteří z blízkého pobřeží podporovali své lodě a nepřítele decimovali. Ve finále útok záložní flotily dokončil porážku nájezdníků.
V 11. roce následoval další konflikt s Libyjci, které definitivně porazil nedaleko Memfidy.
V armádě využíval oddíly cizích žoldnéřů naverbovaných převážně mezi Libyjci a mezi středomořskými kmeny Šardanů.
Stavební činnost Ramesse III.[editovat | editovat zdroj]
Asi největší a nejvýznamnější stavbou Ramesse III. byl chrám v Medínet Habu, kde byl i královský palác, který byl za Ramessova panování dvakrát přestavěn. Palác těsně přiléhal k chrámu a tvořil s ním jednotný architektonický celek obehnaný dvěma vysokými zdmi. Ramesse se v době znovuzačínajícího úpadku egyptského státu zřejmě necítil zcela bezpečný ani ve svém paláci. Proto podle archeologických vykopávek přestavěl svůj luxusní palác v pevnost.
Vláda Ramesse III.[editovat | editovat zdroj]
Vláda Ramesse III. bylo posledním obdobím vojenské moci egyptského státu. Vítězství, kterých dobyla egyptská vojska nad Libyjci a „mořskými národy“, poněkud upevnila otřesenou autoritu Egypta a zajistila zemi alespoň na krátký čas mír a klid. Egyptská armáda ale pouze zadržela postup „mořských národů“, Egypt totiž přišel o většinu svých držav u Středozemního moře, tzn. v Sýrii a ve Foiníkii. V této situaci silně vzrostla moc kněží, která ale začíná vzrůstat už za panování prvních panovníků 18. dynastie kolem roku 1500.
Podle zkoumání jeho mumie trpěl ke konci vlády srdečním onemocněním a nejspíše proto pak vládl spíše pasivně. Války, nákladné stavby a asi i sucho vedly v té době k hospodářským problémům a země prožívala hospodářský úpadek. Došlo i k první v historii zaznamenané stávce, kdy dělníci na královských hrobech přerušili práci, protože nedostávali mzdu. To je v situaci, kdy faraon je živoucím bohem, něco do té doby nepředstavitelného.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Avdijev, Vsevolod Igorevič, Dějiny starověkého Východu, Praha 1955
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramesse III. ve Wikimedia Commons
| Předchůdce: Setnacht |
Egyptský král 1183/1182–1152/1151 |
Nástupce: Ramesse IV. |