Přeskočit na obsah

Sethi I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seti I.
Sethos
Socha Seti I.
Socha Seti I.
Doba vlády1290–1279 př. n. l.[1]
Rodné jméno
<
p
t
HC7i i mr
n
>
Seti, mrj n Ptaḥ
Trůnní jméno
M23L2<
N5C10Y5
>
Mn Mȝˁt Rˁ
Horovo jméno
G5<h1
E1
D40
N28
D36
Y1
G17R19X1
O49
S29S34N35
Aa1
N17
N17
h1>O33
 Kȝ-nḫt-ḫˁj-m-Wȝst-s-ˁnḫ-tȝwj
Jméno obou paní
F25msswtsxmx p
O39
xpS
d
r
D40
pD
t
Z2
Z2
Z2
wḥm mswt sḫm ḫpš dr pḏwt 9
Zlatý Hor
F25xa
a
Z2
wsrsr
D40
pD
t Z2
mN17
N17
N17
nb
Z2
wḥm ḫˁw wsr pḏwt m tȝw nbw
ManželkyTuya, Mut-Tuy dcera vozataje (dvojkolky)
twiAB7
PotomciRamesse II., dcery Tia, Henutmeré, [2][3]
OtecRamesse I.
MatkaSit-Re [2]
NarozeníAvaris
Úmrtístarověký Egypt
HrobkaKV17 [4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seti I. (také řecky Sethos, egyptské Seti je odvozené od jména boha Suteha), byl faraonem 19. dynastie, která je charakteristická jednak svými válečnými výpravami proti Chetitům, monumentálními stavbami, obnovení mocenského postavení Egyptu v severních oblastech Syro-Palestiny a rozvojem obchodních vazeb s Levantou.

Mapa expanze Chetitů v ~1300 př. n. l.
Model hrobky KV17 v Údolí králů[5]

Otcem Setiho I. byl Ramesse I., původně vojenský velitel egyptské armády, vrstevník předchozího faraona Haremheba, který po chaotickém Amarnském období stabilizoval egyptskou říši, jak vnitřní mocenskou strukturu, tak i vnější vazalské vazby v Syro-Palestincké oblasti. Otec Ramesse I. zemřel po 16 měsících vlády. Synovi Setimu bylo přibližně 20–25 let když byl 30. června 1290 korunován na faraona, přitom už za vlády otce byl jeho spoluvládcem se zkušenostmi s vedením armády. Takže již v prvním roce své vlády vedl úspěšnou expedici do Sýrie a území u východního pobřeží Středozemního moře[p 1][6]. Od vlády Achnatona a jeho následníků se v Syro-Palestinském území dost významně změnily politicko mocenské poměry. Dřívější a snad i spojenecké vazby na říši Mitanni se rozpadly agresívní expanzí Chetitů[p 2], v době vlády Haremheba zejména chetitského krále Muršiise II.[7]. Seti I. svedl během své jedenáctileté vlády mnohé válečné střety na severu, západě a konečně i na jihu v Nubii. Velikost armády v jeho vrcholném období dosahovala až 100 tisíc mužů včetně zabezpečovacích složek. Zemřel 18. května 1279, nástupce se stal jeho syn Ramesse II., který již od 9. roku Setiho vlády byl vyhlášen za korunního prince a formálně i jeho spoluvládcem.[8] Mumie v dobře zachovaném stavu byla nalezena 1881 v hrobce nejvyššího kněze Pinudjema II. v Dér el-Bahrí. Podle antropologického nálezu se dožil téměř 40 let, zemřel nejspíše na neurčenou nemoc.

Vojenské expedice na záznamech v Karnaku

[editovat | editovat zdroj]

Celá doba vlády Setiho I. se odehrávala ve stavu válečných expedicí k ochraně severních hranic Egypta, zejména střety s Chetity, ale také ve východní částí Sýrie proti nomádským kmenům. Byla to také tažení proti vzpourám v deltě Nilu a vůči infiltraci Lýbijců ze západní pouště. Na jihu se stále upevňovala hranice s Núbií. Některé významnější vojenské úspěchy byly zaznamenány na pylonech v Karnaku nebo na stélách nalezených v hraničních oblastech říše.

  • 1. rok vlády – potlačení vzpoury proti semitským kočovným kmenům („Shasu“) v Levantě, okupace Palestiny a jižní Sýrie; zápis je na stéle z Beth Shan[9]
Dobrý Bůh, Slunce Egypta, Měsíce a všech zemí, bůh Moncu v cizích zemích nepřemožitelný, mocný jako Baal; není nikdo kdo by k němu přistoupil v den nastupujících bojových šiků do bojové linie. On má rozšířit hranice Egypta až do nebe na každé straně. Rebelové neznají, jak budou moci utéci, a poražený Shasu, který byl -, - - jeho majestátem již nebude existovat...

Zápis o bojích proti „Shasu“ v hypostylovém chámu v Karnaku[10]

  • upevnění vlády v Fénicii, na východním pobřeží Středozemního moře a zabezpečení přístupu k moři;
  • ve 2.–3. roce vlády obnovil vládu nad údolím řeky Orentes (pramenící v Libanonu, protékající Sýrií a Tureckem);
  • vojenský střet s armádou Chetitů, v jižní části původní říše Mitanni poblíž města Kadeš, které však nepřemohl a oslaben ustoupil do nilské delty;
  • v deltě Nilu potlačil vzpouru invazních kmenů z Libye;
  • v Kanaánu opevnil hranice stavbou pevností se stálou posádkou;
  • tažení v Palestině a v Izraelské planině, dále až k městům Tyre a Ullaza[p 3] v Libanonu u pobřeží Středozemního moře.

Výčet vojenských tažení, podle výpovědí na stélách a sloupech v Karnaku, není asi úplný, nicméně dokumentuje usilovnou snahu Setiho upevnit vládu Egypta v Levantě. Nicméně boje proti Chetitům pokračovaly dalších asi 70 roků.[11]

Monumentální stavby

[editovat | editovat zdroj]

Historií 19. dynastie se prolínají mnohé okázalé stavby, které měly demonstrovat sílu a bohatství panovníků, zaznamenávaly se zde scény z vítězných bitev, včetně zápisů o heroických činech faraonů a jeho armád. Seti I. vybudoval několik velkolepých dochovaných památek. Zřejmě nejvýznačnější je dokončení sloupové kolonády v Karnaku. Podle zápisu na stéle nalezené u Gebel el-Silsila, nejužší části řečiště Nilu, (6. rok vlády) podle které zde nechal vytesat pískovcové sloupy pro svůj chrám v Karnaku, vzdáleného po Nilu asi 100 km. Četné stavby byly zasvěceny památce otce Ramesse, jako je zádušní chám u vesnice Kurna na západním břehu Nilu. V neposlední řadě to je zádušní chrám v Abydosu s bohatou uměleckou výzdobou.[10]. Uvedené stavby v 19. dynastii se vyznačují sofistikovanou architekturou monolitických objektů s vnitřní bohatou uměleckou výzdobou ze života vládce, jeho válečných úspěchů a sounáležitost se uctívanými bohy. Scény na stavbách, zejména v Karnaku a chrámu v Abydosu, obsahují popisy válečných výprav, které jsou podkladem pro historické interpretace dění v říši. To vše dokumentuje fungující vládnoucí struktury, existující systém vedení staveb, jejich uměleckých výzdob prováděných podle předem stanoveného scénářů. Obdivuhodné jsou i používané technologie stavebních prací, přetrvávající tisíciletí a dokládající vysokou kulturu prosperující říše.[12][13]

Hrobka KV17

[editovat | editovat zdroj]

Hrobku objevil a otevřel G. Belzoni v 1817[14]Seti I. si začal budovat hrobku již za života otce Ramesse I. v jihovýchodní části údolí. Byla vybudována podle připraveného plánu. Sestává ze sedmi koridorů a deseti komor, které jsou bohatě dekorovány malbami ze život faraona, jeho spojení se představami zádušního života mezi ochrannými bohy. Hrobka svými rozměry patří k nejrozsáhlejším v Údolí králů. Od objevu Belzonim byla hrobka několikrát prozkoumávána včetně nezbytné konzervace maleb a úprav proti průniku dešťových záplav. Promáčené stěny se bortily a část z nich (sarkofág) byly vyjmuty již v letech 1824 až 1845 a uloženy v muzeích. Nachází se v Louvru a v Berlíně. Poslední záchranné práce se realizovaly v letech 1960 a později v roce 2010, kdy byl objeven a prozkoumán další zahloubený tunel se schodištěm, takže celková délka se zvětšila na 174 m. Tato část však již nebyla původně dokončena.[15][p 4]

Rozměry[16]
Max. výška Min.šířka Max. šířka Celková délka Celková plocha Celkový objem
6,05 m 0,66 m 13,19 m 174 m 649,04 m2 1900 m3

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Datace jsou odvozeny ze zápisů na stéle v Karnaku
  2. populace v Anatoliji z indoevropské jazykové skupiny používající klínové písmo
  3. města asi 20 km od Byblosu
  4. 3D model zobrazení výzdoby pohřbní komory
  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  3. DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  4. KV 17(SetyI) [online]. 2012 [cit. 2019-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-16. (anglicky) 
  5. Tomb Kv17 maping [online]. Théby: [cit. 2019-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25. 
  6. SCHOTT, Siegfried. Der Denkstein Sethos' I. für die Kapelle Ramses' I. in Abydos. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprech, 1963. (německy) 
  7. Chetité [online]. MUNI Brno: Dostupné online. 
  8. BRAND, Peter James. The Monuments of Seti I their historical significance: [online]. Toronto CanadaPindžema: University Toronto, 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  9. Campaign of Seti I in Northern Palestine [online]. Izrael: 2010 [cit. 2019-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-14. (anglicky) 
  10. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.III [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MURNANE, William. The road to Kadesh. Chicago: University Chicago, 1985. ISBN 0-918986-43-5. 
  12. CALVERLEY, Amice. University Chicago: The Egypt Exploration Soc., 1933. Vol.I and II The Chapel at Abydos. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CALVERLEY, Amice. The Osiris complex [online]. Chicago: The Egypt Exploration Soc., 1938, rev. University Chicago. Vol. III and IV. Dostupné online. (anglicky) 
  14. BELZONI, Giovanni. Egyptian Tomb [online]. London: Joh Murray, 1821. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Chapel of Osiris, Temple of Seti I, Abydos [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Theban Mapping Project [online]. Egypt: [cit. 2019-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-16. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Ramesse I.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1290–1279 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ramesse II.