Hatšepsut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hatšepsut
Hat-schepsut-chenemet-Amun
Socha Hatšepsut - Metropolitní muzeum umění New York
Socha Hatšepsut - Metropolitní muzeum umění New York
Doba vlády 1479–1458 př. Kr. [1]
Rodné jméno
<
F4
X1
B7X1
Z2
>

Hatšepsut
Trůnní jméno
M23L2<
rakAmAat
>

Maatkare
Horovo jméno  
G5<h1
wsrsX1
D28
D28
D28
h1>O33
Jméno obou paní
G16M13X1M4M4M4

Uadet reneput
Zlatý Hor
G8R8t
r
V13
N28
D36
G43

Neteret-chau
Manželka Thutmose II. (manžel)
G26F31S29
Djehutimes
Potomci Neferu_Ré
N5F35F35F35B1
Otec Thutmose I.
Matka Ahmose
Narození 1507 př. n. l.
Egypt
Úmrtí ~1458 př. Kr. př. n. l.
Hrobka KV20 východní část údolí králů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr.[1][2] ve starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1479–1458 př.Kr.[1]), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1482–1480 př.Kr.). Porodila mu jen dceru Neferu-Ré, nikoliv tedy mužského dědice.
Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' - „Maat je duší Reovou

Busta Hatšepsut
Socha Senenmuta s dcerou Hatšepsut a Thutmose II. Nefrure
Chrám Hatšepsut v Deir el-Bahari

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když Thutmose II. předčasně zemřel, měl egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (1479–1425 př. Kr.), kterého panovník měl s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Korunní princ a následník byl však ještě příliš mladý a nepřipravený na to, aby mohl vládnout. Panování se, jako regentka, ujala Hatšepsut a po šesti letech vlády si přisvojila titul faraona s formálním spoluvládcem Thutmose III. Svoji funkci zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínáním nepravého vousu[4] při ceremoniálních akcích. Její vládu podporovali kněží Amonova kultu, úředníci a zřejmě i obecný lid. Byla dobově dobře vzdělaná a zkušená ve správních strukturách říše. Vedla výprav do Nubie, Palestiny i země Punt. [5][6] Z výprav do země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře, se dováželo kadidlo a parfémy. O této výpravě vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[6] Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsut, a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že to nebylo nikterak důsledné. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).

Chrám královny[editovat | editovat zdroj]

Kaple Hatšepsut v Karnaku

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku, velechrámem boha Amona, dva obelisky. Obelisky byly zhotovené z jediného kusu červené žuly a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Jeho hrobka spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky. Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I. královny Ahomse.

Identifikace mumie[editovat | editovat zdroj]

Z archeologických nálezů H. Cartera, který v roce 1903 odkryl hrobku KV20, se v hrobce patřící Tuthmosovi I. vyskytly indicie, že zde původně měla být i rakev a mumie královny Hatšepsut. Při stěhování mumií kněžími v 21. dynastii[7] se v hrobce KV60, kromě jiných, našly dvě rakve mumií, jedna menší připisovaná ”králově sestře”, pravděpodobně manželce faraona Sekenenre Tao Tetisheri,[5] ve druhé byla mumie se znaky obezity, o které se usuzovalo, že by to mohla být mumie Hatšepsut. Všechny mumie z KV60 byly přemístěny do Egyptského muzea v Káhiře. Většina z nich byla identifikována se členy z 17. až 21. dynastií. Některé neidentifikované[8] byly uloženy do depozitu muzea. V rámci projektu genealogie Tutanchamonovy rodiny se také provedlo testování DNA včetně sporné mumie. Prokázalo se, že mitochondriální DNA Hatšepsut souhlasí s královnou Ahmose-Neferatri manželkou Thutmose I., tedy její prabábě.[9][10] Antropologie mumie ukázala, že se Hatšepsut dožila ~50 let, trpěla cukrovkou a zemřela na rakovinu kostí. Pravděpodobný rekonstruovaný vzhled Hatšepsut ve středním věku ukazuje mírně obézní ženu.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Guardienś Egypt, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nepravý vous [online]. Egyptologi.cz, 2018. Dostupné online. (česky) 
  5. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. 
  6. a b HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. S. 246. 
  7. The Royal Cache Revisited [online]. Institute for the Study of Interdisciplinary Science, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Unidentified Mummies [online]. Pensylvánie: Max Miller, 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638-646. Dostupné online. 
  11. Hathsepsust, The Qeen who Ruled as King [online]. M.A.Ludwig, 2008. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Thutmose II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
~1479–1458 př. Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Thutmose III.