Hatšepsut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hatšepsut
Socha Hatšepsut v Metropolitan Museum of Art
Socha Hatšepsut v Metropolitan Museum of Art
Doba vlády 1479–1458 př. Kr. [1]
Rodné jméno
<
F4
X1
B7X1
Z2
>

Hatšepsut
Trůnní jméno
M23L2<
rakAmAat
>

Maatkare
Horovo jméno  
G5
wsrsX1
D28
D28
D28
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16M13X1M4M4M4

Uadet reneput
Zlatý Hor
G8R8t
r
V13
N28
D36
G43

Neteret-chau
Manželka Thutmose II. (manžel)
Otec Thutmose I.
Matka Ahmose
Úmrtí 1458/1457 př. n. l.
Hrobka Dér el-bahrí

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr. [1][2]starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1479–1458 př.Kr.[1]), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nejsou tehdy ničím neobvyklým, záhy se stává chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1482–1480 př.Kr.). Sice mu porodí dceru, ale žádného syna a dědice. Proto když Thutmose II. předčasně umírá, má egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (1479–1425 př. Kr.), kterého panovník zplodil s jinou ženou ze svého harému. Následník je však ještě příliš malý na to, aby mohl vládnout. Jako řešení se proto nabídlo přizvání Hatšepsut k regentské vládě za malého Thutmose III. Později si přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Hatšepsut sice Thutmosovi III. přidělila titul spoluvladaře, ale o vládnutí se starala sama. Vládla Egyptu asi dvacet let, přibližně v letech 1479–1458 př.Kr. Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Její vláda byla mírumilovná, pouze jednou vyslala malou expedici do Núbie.[5] Podnítila rozkvět obchodu, věd a poznání. Zorganizovala výpravu do záhadné země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy. O této výpravě nám vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[5][6]

Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsut, a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že to nebylo nikterak důsledné[7]. Královna Hatšepsut se nechávala vyobrazovat jako muž. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).

Náboženské pozadí[editovat | editovat zdroj]

Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I.

Královnin chrám[editovat | editovat zdroj]

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva obelisky. Karnak je velechrámem boha Amona. Tyto obelisky byly zhotovené z jediného kusu kamene a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí[8]. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Ten spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky[9].

Jméno Hatšepsut[editovat | editovat zdroj]

Jméno Hatšepsut mělo více podob. Jednou z těchto podob bylo i jméno Hatšepsovet. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Maatkare - „Maat je duší Reovou

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. {title}. www.iht.com [online]. [cit. 29-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-06-2007. 
  4. http://www.nytimes.com/aponline/world/AP-Egypt-Lost-Queen.html?_r=1&oref=slogin
  5. a b HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. S. 246. 
  6. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 20.3 - Hatšepsutina výprava do země Punt (18.dynastie). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 21.1 - Nástup Tutmose III. (18.dynastie). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 20.1 - Chrámy v Deir el-Bahrí (18.dynastie). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 20.5 - Hathořina kaple v Deir el-Bahrí (18.dynastie). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Thutmose II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1479/14731458/1457
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Thutmose III.