Hatšepsut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hatšepsut
Hat-schepsut-chenemet-Amun
Socha Hatšepsut - Metropolitní muzeum umění New York
Socha Hatšepsut - Metropolitní muzeum umění New York
Doba vlády1479–1458 př. Kr. [1]
Rodné jméno
<
F4
X1
B7X1
Z2
>

Hatšepsut
Trůnní jméno
M23L2<
rakAmAat
>

Maatkare
Horovo jméno
G5<h1
wsrsX1
D28
D28
D28
h1>O33
Jméno obou paní
G16M13X1M4M4M4

Uadet reneput
Zlatý Hor
G8R8t
r
V13
N28
D36
G43

Neteret-chau
ManželkaThutmose II. (manžel)
G26F31S29
Djehutimes
PotomciNeferu_Ré
N5F35F35F35B1
OtecThutmose I.
MatkaAhmose
Narození1507 př. n. l.
Egypt
Úmrtí~1458 př. n. l.
HrobkaKV20, východní část Údolí králů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr.[1][2] ve starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1479–1458 př.Kr.[1]), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1482–1480 př.Kr.). Porodila mu jen dceru Neferu-Ré, nikoliv tedy mužského dědice.
Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' - „Maat je duší Reovou

Busta Hatšepsut
Socha Senenmuta s dcerou Hatšepsut a Thutmose II. Nefrure
Chrám Hatšepsut v Deir el-Bahari

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Když Thutmose II. předčasně zemřel, měl egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (1479–1425 př. Kr.), kterého panovník měl s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Korunní princ a následník byl však ještě příliš mladý a nepřipravený na to, aby mohl vládnout. Panování se, jako regentka, ujala Hatšepsut a po šesti letech vlády si přisvojila titul faraona s formálním spoluvládcem Thutmose III. Svoji funkci zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínáním nepravého vousu[4] při ceremoniálních akcích. Její vládu podporovali kněží Amonova kultu, úředníci a zřejmě i obecný lid. Byla dobově dobře vzdělaná a zkušená ve správních strukturách říše. Vedla výprav do Nubie, Palestiny i země Punt. [5][6] Z výprav do země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře, se dováželo kadidlo a parfémy. O této výpravě vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[6] Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsut, a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že to nebylo nikterak důsledné. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).

Chrám královny[editovat | editovat zdroj]

Kaple Hatšepsut v Karnaku

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku, před velechrámem boha Amona, dva obelisky. Obelisky byly zhotovené z jediného kusu červené žuly a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Jeho hrobka spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky. Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I. královny Ahomse.

Identifikace mumie[editovat | editovat zdroj]

Z archeologických nálezů H. Cartera, který v roce 1903 odkryl hrobku KV20, se v hrobce patřící Tuthmosovi I. vyskytly indicie, že zde původně měla být i rakev a mumie královny Hatšepsut. Při stěhování mumií kněžími v 21. dynastii[7] se v hrobce KV60, kromě jiných, našly dvě rakve mumií, jedna menší připisovaná ”králově sestře”, pravděpodobně manželce faraona Sekenenre Tao Tetišeri,[5] ve druhé byla mumie se znaky obezity, o které se usuzovalo, že by to mohla být mumie Hatšepsut. Všechny mumie z KV60 byly přemístěny do Egyptského muzea v Káhiře. Většina z nich byla identifikována se členy z 17. až 21. dynastií. Některé neidentifikované[8] byly uloženy do depozitu muzea. V rámci projektu genealogie Tutanchamonovy rodiny se také provedlo testování DNA včetně sporné mumie. Prokázalo se, že mitochondriální DNA Hatšepsut souhlasí s královnou Ahmose-Neferatri manželkou Thutmose I., tedy její prabábě.[9][10] Antropologie mumie ukázala, že se Hatšepsut dožila ~50 let, trpěla cukrovkou a zemřela na rakovinu kostí. Pravděpodobný rekonstruovaný vzhled Hatšepsut ve středním věku ukazuje mírně obézní ženu.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Guardienś Egypt, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nepravý vous [online]. Egyptologi.cz, 2018. Dostupné online. (česky) 
  5. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. 
  6. a b HRBEK, Ivan, a kolektiv. Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. S. 246. 
  7. The Royal Cache Revisited [online]. Institute for the Study of Interdisciplinary Science, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Unidentified Mummies [online]. Pensylvánie: Max Miller, 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638–646. Dostupné online. 
  11. Hathsepsust, The Qeen who Ruled as King [online]. M.A.Ludwig, 2008. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Thutmose II.
Znak z doby nástupu Egyptský král
~1479–1458 př. Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Thutmose III.