21. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

21. dynastie se již řadí do Třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egyptu na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt[1] jako důsledkem rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invazi z oblastí kolem Středozemního moře "Mořských národů", Assyrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série Ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076- 723 př. Kr.[2]

Vládnoucí systémy[editovat | editovat zdroj]

Vládu králů v Dolním Egyptu nově ustavil, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI. Nesbanebdžed, který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně neznámějším a zároveň i s dobou vlády ~48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis [5]se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940 [p 1]. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském Muzeu v Káhiře.
Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egyptu od Assuana po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.[4]Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně se stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.[p 2] Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

Zlatá maska krále Psusennes I., nalezená v hrobce NRT III v Tanis
Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira
Schema hrobky NRT III v Tanis krále Psusennes I.
Náhrdelník velekněze Amona Pinedjem I. - 21. dynastie

Vládci[editovat | editovat zdroj]

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis
Král rodné jméno doba vlády
př. Kr.[6]
Smendes I.. Hedjkheperre' setepenre'
mn
n
U7
F20
z
E10DdDdt
O49

Nisu ba-neb-djed
1069-1043
Amenemnisut Neferkare'
imn
n
m&tsw

Amen em nesu
1043-1039
Psusennes I. 'Akheperre' setepenamun
G40N14
xa
n
O49 t

Pa seba kha en niut
1039-991
Amenemope Userma'atre' setepenamun
rawsrSwimn
n
stp
n

User Maat Ra, Amen em ipet
993-984
Osorkon Akheperre' setepenre
wAAa18ir
k
n

Userken
984-978
Siamun Netjerkheperre' setepenamun
imn
n
Z1
G38

Siamun
978-959
Psusennes II. Titkheprure`setenpenré
imn
n
N36
G40N14xa
n
O49

Pa seba kha en niu
959-945
Horní Egypt Teokarcie Théby
Nejvyšší kněz Amona Rodné jméno doba vlády
př. Kr. [6]
Hrihor
imn
n
H8
Z1
ptG5
Saamunherihor
1080-1074
Payankh
švagr Hrihora[7]
G41G1Z4S34A3
Pianj
1074-1070
Pindjem I.
syn Payankh[8]
imn
n
U7
G40M29
Cheper-chau-Re-setep-en-Amun
1070-1032
Masharta
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23M17G43
f
S34n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1054-1046 [p 3]
Djedkhonsiufankh
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23M17G43
f
S34n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1045-1045
Menkheperre
syn Pindjem I
N5L1mn
</hiero>Mencheperre
1045-992
Smenndes II.
syn Menkheperre
N5
Z1
F20
N35
E10R11R11A52
Nisubanebdyed
992-990
Pindjem II.
syn Menkheperre
G40Z4M29Aa15
Y1
Pinedyem
990-969
Pseunnes III.
syn Pimdjem II.
imn
n
N36
G40N14 N28
n
O49
Pasebajaenniut
969-945

Konec 21.dynastie[editovat | editovat zdroj]

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v "Pozdní době Bronzové" projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:[9][10][11]

  • ztráty v ekonomickém výnosu
  • ztráta komplexit
  • zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
  • decentralizace a pokles míry organizovanosti
  • vnitřní dynamika vývoje dospěje do kritického stavu
  • změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako "Mořské národy".[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, se určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.[9]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Francouzský egyptolog, 1885-1966
  2. Velekněz z Théb se stal králem v Tanis |Psusennes II.
  3. Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" [online]. Univesitet Hedelberg: 2001. S. 153-182. Dostupné online. (německy) 
  2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295-298. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes [online]. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171-173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  7. JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh [online]. Leiden: 2010. S. 231-259. Dostupné online. 
  8. JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 218-233. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  9. a b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age [online]. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. (česky) 
  11. JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22-27. Dostupné online. 
  12. Who Were the Sea People? [online]. 1995. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty -first Cetury, 2000
  • Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004

Návazné články[editovat | editovat zdroj]