13. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

13. dynastie se již povětšinou řadí do druhého přechodového období, která po předchozích dvou úspěšných dynastiích upadla do kolapsu v důsledku vzájemně synergických příčin. Projevem úpadku byl rozpad centrálních autorit, redukce dálkového obchodu, nestability na hranicích vedoucí k masové migraci populací, zejména ze Syropalestinské oblasti, prolínání kultur, omezení umění a redukce budování monumentálních architektur. Často to bylo doprovázeno lokálními konflikty a regionalizací správních struktur[1][2][3] a konfliktem zájmů jejich lokálních vládců. Přehled králů a vládců v Druhé přechodné době, je nepřehledný a historicky problematický. Některé zdroje se odkazují na seznam Menehta, kde se pro 13. dynastii uvádí ~50 králů, jiné na Turínský královský papyrus pocházející z období vlády Ramesse II. v 19.dynastii (1279–1213 př. Kr. [4]). Stejně problematický je seznam králů ve 14. dynastii. 15. dynastie je již označovaná jak Hykxsoská[5][6].

Sobek Khahotepre; Oriental Institute Museum, Chicago
Socha Khendjer Userkare’, z jižní Sakáry

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

Faraoni a králové 13. dynastie
Faraon rodné jméno trůní jméno doba vlády př. Kr.[4] významnější památky[7]
Wegaf Khutawyré
wgF18
f
Wegaf
sxmR8A
Sechem-netjeru
1759–1757 Stéla a Umm el-Káb v Abydosu
Amenemhet V. Sekhemkare
imn
n
mHAt
t
sn
b
f

Sankhibré; Hornedjheritef
mH
ib
N19
Mech-ib-taui
~1756-1753 udržel svou vládu v Byblosu
Amenemhet VII. Sedjefakare'
kAiiimn
n
mHAt
t
Kay Amenemhet
Hr tp
N19
Heri-tep-taui
~1753–1748 nápisy v Tanis a na Elephantině
Sobekhotep II. Sekhemre'-khutawy
I4R4
t p
Sobekhotep
F36N18
N18
N23 N23
Sema-taui
~1753–1748 reliéfy v Nag Hammádí a Bubastis
Khendjer Userkare’
x
n
Dr
r
Chendjer
R11R11L1G43
Djed-cheperu
~1732–1728 kartuš na stéle, hrobka
v jižní Sakkáře
Sobekhotep III. Sekhemre'-swadjtawy
sbkHtp
t p
Sobekhotep
D44
N19
Chui-taui
~1725–1722 kolonáda bohu Moncu
v al-Medamud
Neferhotep I. Kha'sekhemre'
nfrHtp
t p
Neferhotep
grg
N19
Gereg-taui
~1721–1710 socha nalezená v Abydosu
Sobekhotep IV. Kha'neferre'
I3R4
t p
Sobekhotep
anxib
N17
N17
Anch-ib-taui
~1709–1701 kolosální socha nalezená v Tanis
Sobekhotep V. Khahotepre'
I3R4
t p
Sobekhotep
anxib
N17
N17
Anch-ib-taui
~1700–1695 ?

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin; EVŽEN, Neústupný. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. (česky) 
  2. The political situation in Egypt during The second Intermediate period [online]. Copenhagen: The Carsten Institute on near Eastern Studies, 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 10: 0500051283. (anglicky) 
  4. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  5. PETRIE, Flinders. Hyksos and Israelite Cities"; [online]. London: Office od School of Archeology, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  6. POLZ, Daniel. Die Hyksos Blöcke aus Gebelen: zur Presäncen der Hyksos in Oberäegypten. Orientalia Lovaniensia Analecta. 2006, roč. 149, s. 239-247. Dostupné online. 
  7. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]