1. dynastie
1. dynastie je, podle Manehtova třídění, první ze staroegyptských královských dynastií. Je počátkem historické paměti Egypťanů – před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1.dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.[1][2]
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'
.jpg)
Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. n. l., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad.[7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. n. l., vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajjúm, případně také Dachla, Charga aj.,[8] s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.[9][10]
Chronologie předdynastického období[editovat | editovat zdroj]
| Datace
př. n. l. |
Kulturní etapa | Kulturní lokalita[11][12] | Charakteristika vývoje[1] |
|---|---|---|---|
| 8000~7000 | Post glaciál | Rozptýlené populační lokality, obchodní trasy východ-západ |
Odlednění severu, počátek vysychání Sahary |
| 5000 | Raný neolit | Merinda Beni Salama (Benisalam [pozn. 1]), Fajúm |
Osídlování východu, trvalejší osídlení lokalit, zemědělství, domestikace zvířat |
| 4500 | Mladší doba kamenná | Nakáda IA/B,[11] kultura Badarian[pozn. 2] |
Výstavba vesnic a jejich rozšíření, trvalejší osídlení a rozvoj zemědělství v údolí Nilu |
| 3900 | Mladší doba měděná[13] | Nakáda IB/C-IIB | Rozvoj řemesel, sociální diferenciace, integrační tendence, obchod s Levantou |
| 3600 | Pozdní doba měděná | Nakáda IIC/D-IIIA | Vznik obchodních center,sociální komplexita, rozvoj dálkového obchodu, Mezopotámie, Indie[14] |
| 3200 | Předdynastické období | Nakáda IIIA-B | Regionální vládnoucí struktury, počátky hieroglyfického písma |
| 3100–2890 | 1.dynastie | Nakáda IIIC-D | Sjednocení Egypta s centrem v Mennoferu, centralizace vlády |
Nakáda II. (Gerzean) (3500–3000 př. n. l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po núbijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení se nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Džanet, Nakáda (Horní Egypt v guvernorátu Kená) a Nechen (Hierakonpolis).Vládce Džanetu záhy dobyl Nakádu, poté také absorboval Nechen. Tyto války proti ostatním vedl král Štír I., [pozn. 3] jehož identita je, podle některých autorů sporná.[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný král Štír a král Narmer,[pozn. 4][16][17] ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menim, i když L. A. Waddell [pozn. 5] dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů.[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí let 3200–2950 př. n. l.[pozn. 6][19][20]
Panovníci 1.dynastie[editovat | editovat zdroj]
| Král | trůní jméno | datace podle RCA[pozn. 7][21] př. n. l. |
datce podle Beckeratha[22] |
poznámky[1] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Meni/Narmer |
|
3050–3007 | Zakladatel dynastického období | |||||||||||||||
| Hor-Aha |
|
3007–2975 | Praktikoval umění medicíny; bojoval v Núbii a Libyi | |||||||||||||||
| Džer |
|
2975–2927 | Obchodoval s Libanonem; dobyl Sinaj a Kanaán, sjednocení Egyptu | |||||||||||||||
| Wadži |
|
2927–2914 | Několik expedicí mimo Egypt; hladomor zpustošil zem | |||||||||||||||
| Merneit |
|
2914–2893 | Královna, matka faraona Hor-Dena, ~20 let vlády jako regentka za nedospělého syna; asi manželka Wadžiho, (Uadye) | |||||||||||||||
| Hor-Den |
|
2914–2867 | Bojoval na Sinaji; provedl hospodářský soupis země | |||||||||||||||
| Adžib |
|
2867–2861 | Považován za uzurpátora; období politických zmatků | |||||||||||||||
| Semerchet |
|
2861–2853 | Považován za uzurpátora | |||||||||||||||
| Kaa |
|
2853–2828 | Pohřební komplex a chrám na Sakkáře[1] |
Nekropole 1. dynastie[editovat | editovat zdroj]
Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie.[23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menimu). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzuje Wilkinson.[pozn. 8][1][24]
Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Kaa značenou Q(26).[25]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
![Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (14C/12C)[6]](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Isotopic_stages_hg.png/120px-Isotopic_stages_hg.png)
Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (14C/12C)[6]
-
Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př. n. l.
-
Král „Škorpion“ Djet
-
Hrobka Narmera v Umm el-Káb
-
Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera
-
![Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897 [1]](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Tombe-Nagada-de-Morgan.jpg/108px-Tombe-Nagada-de-Morgan.jpg)
![Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (14C/12C)[6]](/wiki/Soubor:Isotopic_stages_hg.png)
.jpg)
![Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897 [1]](/wiki/Soubor:Tombe-Nagada-de-Morgan.jpg)
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. London: Routledge, 1999. S. 23–52;62. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-21. (anglicky)
- ↑ TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIDANT-REYNES, Batrix. The Naqada Period (c.4000–3200 př. n. l.). In: SHAW, Jan. The Oxford history of ancient Egypt. Oxfford: [s.n.], 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. Kapitola 3., s. 46–56. (anglicky)
- ↑ HSU, Shih-Wei. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Academie Verlag ,37, 2010. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.III [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. §89-§90. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CAMPISANO, Christopher. Milankovitch Cycles, Paleoclimatic Change, and Hominin Evolution [online]. Arizona State University), 2012. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOLEX, Jonathan, M.Coe, M.Schaffer, Guiling Wang. Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa. Ecosystems. 2003, čís. 1, s. 524–539. Dostupné online.
- ↑ Cesta Západní pouští VI., Oáza Dachla [online]. Afrikaonline o.s. Praha: Dostupné online.
- ↑ MIDANT-REYNES, Béatrix. PREHISTORIC REGIONAL CULTURES [online]. University of California, 2014. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEETER, Emily; Bronislav Andelkovič. Before the Pyramids-The Origins of Egyptian Civilization. Chicago: Oriental Institute, University of Chicago, 2011. Dostupné online. ISBN 1-885923-82-1. S. 25-31. (anglicky)
- ↑ a b HENDRICKX, Stan. The Relative Chronology of the Naqada Culture [online]. London: British Museum Press, 1996. S. 36–69. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295–301. Dostupné online.
- ↑ KOEHLER, Christiana. A Companion to Ancient Egypt. In: LLOYD, Alan. Ocford: Wiley-Black, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-5598-4. Kapitola 3, s. 30–47. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b WADDELL, Laurec, Austin. Sumerian origin of Egypt hierglaphs [online]. London: 1930. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHIH-WEI, Hsu. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt [online]. Berlin: Akademie Verlag ,37, 2010. S. 68–89. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUDGE, Wallis. Egyptian Hieroglyphic Dictionary vol. II. [online]. London: Murray, 1920. S. 917. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEEMAN, Diane. The Nomes of Ancient Egypt [online]. 2019 [cit. 2021-09-10]. S. 1–40. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Later Works of Lieutenant-Colonel Professor Laurence Austine Waddell [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Predynastic Period in Egypt [online]. Québec, Canada: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chronology [online]. University College London: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VON BECKERATH, Jürgen. Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz: Verlag Philipp, 1997.
- ↑ PETRIE, Flinders. The Royal Tombs of the Earlist Dynasties [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1901. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEAGY, Thomas C. Who Was Menes? [online]. Chicago: 2014. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SITEK, Sarius. Grobowce królewskie i prywatne [online]. Chicago: Univerzity Chicago, 2002. Dostupné online. (polsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK
- J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
- Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
- The Oxford history of ancient Egypt, editor Ian Shaw, Oxford University, 2000
- Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
- Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435-0629, [2]
- VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. dynastie na Wikimedia Commons
