1. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Narmerova paleta; zelená břidlice, Hierakonpolis, 1897–1898

1. dynastie je, podle Manehtova tříděn, první ze staroegyptských královských dynastiíí. Je počátkem historické paměti Egypťanů– před ní Egyptu měli vládnout bohové. Egyptologové ovšem předpokládají, že i panovníkům 1.dynastie předcházeli králové, kteří disponovali jistou mírou centralizované moci. Tato skupina je z důvodu zachování posloupnosti nazývána jako tzv. 0. dynastie, i když jiní autoři ji řadí do 1. dynastie.[1] [2]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis.let;analýza podle poměru isotopů kyslíku (14C/12C )
Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př.Kr.
Faraon Den na stéle z Abydosu
Král "Škorpion" Djet
Fragment se jménem krále Djet a jménem soudního úředníka Sekhemeka-Sedjet
Hrobka Narmera v Umm el-Káb
Nekropole v Umm el-Káb, hrobky:
B17,B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'
Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Minkavičových cyklů,[3] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatické změně, někdy kolem roku 5000 př. Kr., kdy výrazně mokřejší období, které umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, rozvoji populací lidí a jejich lokalizovaných osad, [4]vystřídalo období vysychání Sahary v důsledku posuvu monzunového proudění k jihu. To vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, především pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajúm, s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.

Chronologie předdynastického období[editovat | editovat zdroj]

Chronolgie egyptské civilizace
Datace př.Kr. Kulturní etapa Kulturní lokalita[5][6] Charakteristika vývoje[1]
7000~8000 Post glaciál Rozptýlené populační lokality,
obchodní trasy východ-západ
Odlednění severu,
počátek vysychání Sahary
5000 Raný Neolit Merinda Beni Salama (Benisalam [p 1]),
Fajúm
Osídlování východu,
trvalejší osídlení lokalit,
zemědělství, domestikace zvířat
4500 Mladší doba kamenná Nakáda IA/B [5],
kultura Badarian [p 2]
Výstavba vesnic a jejich rozšíření,
trvalejší osídlení a rozvoj
zemědělství v údolí Nilu
3900 Mladší doba měděná[7] Nakáda IB/C-IIB Rozvoj řemesel, sociální diferenciace,
integrační tendence, obchod s Levantou
3600 Pozdní doba měděná Nakáda IIC/D-IIIA Vznik obchodních center,
sociální komplexita,
rozvoj dálkového obchodu
3200 Předynastické obodobí Nakáda IIIA-B Regionální vládnoucí struktury,
počátky hieroglyfického písma
3100–2890 1.dynastie Nakáda IIIC-D Sjednocení Egypta
s centrem v Memphis,
centralizace vlády

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

1. dynastie
Král trůní jmono datace podle
RCA [p 3][8]př.Kr.
datce podle
Beckeratha[9]
poznámky[1]
Menese
<
mn
n
i
>
'Menes
~3250
3050–3007 Zakladatel dynastického období
Athotis
<
t
t
i
>
Teti
3218–3035
3007–2975 Praktikoval umění medicíny;
bojoval v Nubii a Libyi
Djer
<
itti
>
Iteti
3130–3021
2975–2927 Obchodoval s Libanonem;
dobyl Sinaj a Kanaán,
sjednocení Egyptu
Wedji
<
itG1
>
Ita (Uadye)
2921–2867
2927–2914 Několik expedicí mimo Egypt;
hladomor zpustošil zem
Merneith
<
G14M23U6
D4
R21
>
Meryt-Neith
2970–2910
2914–2893 Královna, matka faraona Hor-Dena,
~20 let vlády jako regentka
za nedospělého syna;
asi manželka Wadžiho, (Uadye)
Hor-Den
I12nbw
V9
Aret nebu shen
M23L2<
N25
N25
t
>
Khasty
2945–2904
2914–2867 Bojoval na Sinaji;
provedl hospodářský soupis země
Anedjib
<
U7
r
N42 p
>
Adyib (Merbiap)
2921–2886
2867–2861 Považován za uzurpátora;
období politického zmatku
Semerchet
M23L2<
smsm
>
Semsem
2921–2867
2861–2853 Považován za uzurpátora
Qa`a
M23L2<
N29D58V28wW15
>
Qebeh_u
2916–2842
2853–2828 Pohřební komplex a chrám na Sakkáře [1]


Nekropole 1. dynastie[editovat | editovat zdroj]

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech, až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie . [10] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi – (Menese). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzují Wilkinson [p 4] .[1][11]
Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdějších vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Qa'a značenou Q(26). [12]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. západní okraj delty Nilu
  2. Lokalita ~200 km severozápadně od Luxoru
  3. Měření poměru obsahů izotopů uhlíků 14C/12C na časové ose
  4. Toby A. H. Wilkinson anglický egyptolog, Univerzita Cymbridge

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. London: Routledge, 1999. S. 23-52;62. Dostupné online. (anglicky) 
  2. TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CAMPISANO, Christopher. Milankovitch Cycles, Paleoclimatic Change, and Hominin Evolution [online]. Arizona State University), 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  4. FOLEX, Jonathan, M.Coe, M.Schaffer, Guiling Wang. Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa. Ecosystems. 2003, čís. 1, s. 524-539. Dostupné online. 
  5. a b HENDRICKX, Stan. The Relative Chronology of the Naqada Culture [online]. London: Britisch Museum Press, 1996. S. 36-69. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295-301. Dostupné online. 
  7. KOEHLER, Christiana. A Companion to Ancient Egypt. In: LLOYD, Alan. Ocford: Wiley-Black, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4051-5598-4. Kapitola 3, s. 30-47. (anglicky)
  8. DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society. Dostupné online. (anglicky) 
  9. VON BECKERATH, Jürgen. Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz: Verlag Philipp, 1997. 
  10. PETRIE, Flinders. The Royal Tombs of the Earlist Dynasties [online]. London: The Egapt Exploration Found, 1901. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HEAGY, Thomas C. Who Was Menes? [online]. Chicago: 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SITEK, Sarius. Grobowce królewskie i prywatne [online]. Chicago: Univerzity Chicago, 2002. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK:
  • J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
  • Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
  • Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
  • Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435–0629, [1]
  • VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]