4. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pyramida v Meidumu
Velká pyramida v Gíze
Brána v hrázi Heit el-Ghurab v roce 1837[1]
Město stavitelů pyramidového komplexu na Gízké plošině; průmět plánu do aktuálního mapovaného terénu[2]
Busta faraona – Rachefa

4. dynastie je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Badatelé soudí, že její vláda plynule navázala na dobu předcházející, 3. dynastii.[3] Manehtovým důvodem pro změnu číslování nebyl nástup nové vládnoucí rodiny, ale změna v podobě pyramidových komplexů – nahrazení do té doby stupňovitých pyramid tzv. pyramidami pravými.[4] Vládla přibližně v letech 2543–2436 př. n. l.[5] s chronologií návaznou na následnou 5. dynastii.[5][6]

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

Faraoni 4. dynastie
Faraon Trůní jméno Rodné jméno Doba vlády
Snofru
M23L2<
snfrr
f
w
>
G16nb
U4
t
Neb Maat
2543–2510
Chufu
M23L2<
xwfw
>
G16Aa24
r
Medjeder
2509–2483
Radžedef
M23L2<
raDdf
>
G16xprm
Kheper em
2482–2475
Bicheris (Baufre)
M23L2<
N5bAkA
>
E10D28Z1
2472–2448
Rachef
M23L2<
wsrib
Z1
N5N28
I9
>
F12m
User em
2472–2448
Menkaure
M23L2<
N5Y5D28D28
D28
>
G16D28E1
Ka
2447–2442
Šepseskaf
M23L2<
A51O34
O34
D28
I9
>
G16A50
Shepses
2441–2436

Vývoj stavitelství, technologií a sociálních struktur[editovat | editovat zdroj]

Dynastie stavitelů monumentálních pyramid na Gízské planině, které jsou obsahem nesčetných publikací, je také v historickém kontextu pokračovatelem stavitelských, technologických a technicky realizovaných staveb ve 3. dynastii. Architekt Džoserovy pyramidy, později zbožštěný Imhotep, musel v celém projektu řešit řadu technických a technologických problémů, včetně zabezpečení lidské pracovní síly a jejích řemeslných dovedností. Hloubení podzemních prostor vyžadovalo nivelizaci, vyměřování chodeb, osvětlení pracovních prostorů a nezanedbatelného větrání. Jejich rozsah zahrnuje labyrint tunelovaných komor a galerií, které mají celkovou délku téměř 6 km a jsou spojeny s centrální šachtou o průměru 7 m a hloubce 28 m.[7]To vše vyžadovalo promyšlenou organizaci pracovních činností včetně logistického zabezpečení. Osvědčené stavební praktiky se přenášely i do budování následnických pyramid, Sechemcheta. [8][9][10]Ve skutečnosti se uskutečňoval generační přenos zkušeností a dovedností s ohledem na tehdejší délku dožití, zejména fyzicky pracujících osob.
Formální přechod od 3. ke 4. dynastii byl v historickém kontextu plynulý, jen v smyslu dynastická personální posloupnosti se měnily ekonomické, náboženské představy a klimatické podmínky. Zakladatel 4. dynastie Snofru, za dobu své vlády ~23 roků, zahájil a v převážné míře také dokončil stavbu tří pyramid. Patrně první (označovanou jako falešná, egyptsky Haram al-Kaddáb) v Mejdunu [p 1], o které se uvádí, že původním základem byla pyramida Huniho a dostavba se provedla až za vlády Snofrua. Její povrch z vápencových bloků byl po dostavbě vybroušen do rovin. Snofru pak dokončil stavbu dalších dvou pyramid v Dáhšúru, Lomenou pyramidu [p 2] a Červenou pyramidu [p 3]. Zejména u poslední zmíněné je doložen architektonický prvek "nepravé - přečnělkové klenby", který se exkluzivně uvádí ve velké galerii Cheopsovy pyramidy.
Vrcholné stavitelské období ve 4. dynastii na Gízské planině bylo dlouhodobě archeologicky zkoumáno. Historii těchto prací popisuje Zahi Hawass,[11] Komplexnější výzkum této lokality lze datovat od roku 1977, kdy M.Lehner provedl podrobný výzkum Velké sfingy, na který pak navázaly restaurační práce, ukončené v roce 1998[12][13]

Město stavitelů pyramid[editovat | editovat zdroj]

Otázka "kdo byli stavitelé těchto monumentů", jak žili, když uvážíme odhadovanou dobu vlády 4. dynastie ne více jak 110 let. Základní archeologické práce provedené zejména v letech 1992- 2002 odhalily "Zapomenuté město dělníků" (Heit el-Ghurhab) vzdálené asi 400 m jižně od Velké sfingy. Severní okraj byl zvýrazněn masivní hrází v délce ~ 200 m o šířce ~10 m a hloubce rovněž ~10 m, složené z masivních kamenných bloků, jak ji zakreslil v roce 1837 Vyse s velkou bránou.[1] Ta sloužila jednak k propojení se severní stranou a případnému odvodu zátopové přívalové vody na sever do přilehlé laguny a jednak to byla cesta ke stavbám Cheopse, Chefrena a Menkaurea, včetně budování jejich zádušních chámů. Nilské řečiště v době 4. dynastie, v době letních záplav, dosahovalo přibližně až k patě Velké sfingy. Zmíněná hráz byla součástí přístavu, kde se v období nilských záplav na bárkách dopravoval stavební materiál.[14][p 4][15][16]Na jih od zmíněné hráze se vybudovalo sídliště na ploše více jak 6 km2 s charakterem komplexní městské zástavby s obytnými budovami, pekárnami, jídelnou, budovou pro porážku zvířat a řeznického zpracování. Zástavba se postupně rozrůstala na západním okraji jako administrativní centrum stavebních prací a později i pro zabezpečení chodu zádušních chrámů. Město stavitelů pyramid bylo funkčním celkem pro život specializovaných skupin dělníků, patrně i jejich rodin, pro ubytování a stravování sezonních dělníků v období ročních nilských záplav. Archeologicky zdokumentovaná zástavba svědčí o plánovité výstavbě hlavních ulic (galerií), některé z nich zpevněných, uspořádaných řad domů a budov pro specifické účely, porážka zvířat, pekárny, jídelny aj.[17]
Odkryté pohřebiště dělníků na západním svahu, poblíž Menkaurovy pyramidy, poskytlo z jejich kosterních nálezů i obraz o úrazech mužů i žen, ale také o jejich vyléčení. Prokázala se trepanace lebky k odstranění mozkového nádoru, doléčení zlomenin paží, dokonce u muže po amputaci nohy, který přežil dalších 14 let.[14]
Podobné, i když znatelně menšího rozsahu, se odkryly dočasná sídliště stavitelů pyramid, ale i jiných staveb, jak jsou shrnuty Alexianian a Herbichem.[18] Je tedy zřejmé, že organizace staveb ve 4. dynastii a jejich stavitelů se utvářela postupně se zřetelem na velikost stavby, dostupnost materiálů a lidských sil. Rozsáhlé sídliště v Heit el-Ghurab odpovídalo velikosti a době realizace monumentálních staveb na Gízské planině ve vrcholném období 4. dynastie.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. GPS 29.3883706N,31.1571283E
  2. GPS 29.7902356N,31.2094681E
  3. GPS 29.8085514N,31.2062444E
  4. Velká severní hráz je dosud patrná na aktuálních mapách (GPS 29.9721108N, 31.1402106E) ~ délce 160 m a od západního okraje se spádem ~3%

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VYSE, Hovard. The Paramide of Gizeh in 1837, vol. 1 [online]. London: 1840. S. 166. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KAMEL, Mohsen. The Ground Plan as a Tool for The Identification and Study of Houses in an Old Kingdom Special-Purpose Settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. Los Angeles: University of California, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521. 
  4. MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 5, s. 106n.
  5. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  6. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  7. VERNER, Miroslav. The Pyramids The Mystery, Culture, and Science of Egypt's Great Monuments. [s.l.]: Grove Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8021-3935-1. (anglicky) 
  8. LEHNER, Mark. The Complete Pyramides. London: Thames and Hudson, 1997. Dostupné online. ISBN 0-500-05084-8. S. 94-96. (anglicky) 
  9. WHITE, Blake. Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science. [online]. Oaklend: Strategic Technolgy Institue, 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DAVID, Rosalie. Handbook to Life in Ancient Egypt [online]. University Manchester, 1998. S. 209-232. Dostupné online. ISBN 0-8160-5034-1. (anglicky) 
  11. HAWASS, Zahi. The Paramides and Temples of Gizeht, an Update. London: Director General of Giza and Saqqara, 1990. ISBN 1-85417-051-1. S. 98-129. 
  12. HAWASS, Zahi. History of The Conservation of The Shinx [online]. Cairo: Development Fund of the Ministry of Culture, 1989. Dostupné online. (anglicky) 
  13. LEHNER, Mark. Arecheologie of an image: The Great Sphinx of Giza. New Haven: Yale University, 1991. Disertační práce PhD. 
  14. a b LEHNER, Mark. The Giza Plato Mapping Project vol.1 [online]. Boston: Ancient Egypt Research Associates, 2007. Úvodní stať: Zahi Hawass. Dostupné online. ISBN 0-9779370-1-1. (anglicky) 
  15. On the Waterfront: Canals and Harbors in Time of Gíza Pyramid-Bulding [online]. Ancient Egypt Research Association, University Chicago, 2014. S. 2-23. Dostupné online. (anglicky) 
  16. LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium ANCIENT WORLD at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397-521. Dostupné online. (anglicky) 
  17. TAVARES, Ana. Village, town and barracks: a fourth dynasty settlement at Heit el-Ghurab, Giza [online]. University Cambridge, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ALEXANIAN, Nicole; Thomas Herbis,. The workmen’s barracks south of the Red Pyramid at Dahshur. Cairo: German Archological Institute, 2015. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]