Přeskočit na obsah

5. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

5. dynastie (někdy též označovaná jako dynastie slunečních králů) je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Stará říše. Vládla přibližně v letech 2435–2306 př. n. l.[1][2] Z řady náznaků badatelé usuzují, že v této době došlo nejen k vyvrcholení vzestupu kultu slunečního boha Rea, který započal za vlády předcházející 4. dynastie, a zdůraznění role Usira v královském pohřebním kultu, ale také k významným posunům v chápání královské moci, její legitimity[3] a s tím spojenou změnou způsobu uplatňování politické správy během 5. dynastie.

Pyramidový komplex faraona Veserkafa (model)
Faraon Sahure
Torzo chrámu s nápisem na sloupu: Unas krásné je jeho sídlo – pyramida
Služebníci přinášející do paláce plodiny
Rybáři, Mererukova mastaba, 5. – 6.dynastie

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Historický přechod mezi 4. a 5. dynastií byl doprovázen řadou kulturně, sociálních změn, včetně náboženských představ, které se zobrazily zejména ve stavbách hrobek významných členů královské rodiny, vládních úředníků a jejich rodin. Stejně tak se uplatňoval sílící vliv kněží přičleněných k zádušním chrámům.[4][5] Hrobky se budovaly přibližně až do nástupu vlády faraona Niuserre na Gízké planině, později se královské nekropole vytvářely v Sakkáře v blízkém sousedství královské hrobky, hrobky nobilit, vlivných úředníků, kněží a soudců.[6]
Umělecky vyzdobené hrobky, které se v Sakkáře vybudovaly a archeologicky zdokumentovaly, pochází z konce vlády 5. dynastie za vlád Niuserre, Menkauhora a Džedkare Isesiho. Reliéfy ve vysokém profilu, dokumentují domácí život a hospodářské činnosti vykreslené s dokonalou sochařkou dokonalostí. Příkladem jsou hrobky vezíra Ptahhotepa[4] a zejména pak Ptahšepsese, vezíra nekrálovského původu za vlády Niuserre.[7][8][9][pozn. 1] Celkové zpracování témat polychromovaných reliéfů svědčí o promyšleném architektonickém scénáři kreslířů, sochařů a jejich precisním řemeslném zpracování.
Náboženské představy a vytváření pohřebního kultu v 5. dynastii vytvořily podmínky pro vzrůst vlivu kněží.[10]

Od předchozí dynastie se prosazoval kult bohyně Hator Re-inet v chrámu, který založil Menkaure asi 2 km jižně od Tehna al-Gabal[pozn. 2] a pověřil kněze Chenuka jeho řízením. Zároveň mu přidělil pozemek o velikosti 6 stat ()[pozn. 3] (~1,6 ha)[11] na výstavbu jeho hrobky, ten mu ovšem co nově na trůn nastoupil faraon Veserkaf odebral a přidělil jej svému oblíbenému palácovému komorníkovi Nekonechtovi.[12]

Obsluha chrámů dostala podobu hospodářských jednotek a nadací od panovníka k organizování pohřebních procedur a dalšího udržování náboženského kultu pohřbeného. Chrám zaměstnával dělníky, kteří zabezpečovali trvání kultu a zajišťovali ekonomické zázemí včetně plateb kněžím. Dobře je popsaný příklad kněze Fetektiho v Abusíru[13][4]

Panovníci

[editovat | editovat zdroj]
Faraoni 5. dynastie
Faraon Rodné jméno Trůnní jméno Doba vlády př.Kr.[1]
Veserkaf
G16ir
mAa
t
Iri Maat
M23L2<
G43F12S29D28
I9
>
User kaf
2435–2429
Sahure
G16nb
xa
w
Neb khau
M23L2<
rasAHw
>
Sahu Rat
2428–2416
Neferirkare
N5
G38
<
kAkAi
>
Kakai
M23<
ranfrirkA
>
Nefer ir ka Ra
2415–2405
Raneferef
N5
G38
<
iO34i
>
Isi
M23L2<
ranfrf
>
Neferef Ra
2404
Šepseskare
nTrwwsr s
r
Netjer user
M23L2<
raSpssskA
>
Shepses ka Ra
2403
Niuserre
iin
n
Ini
M23L2<
ranwsr s
r
>
Ni user Ra
2402–2374
Menkauhor
G5ikAw
Ikau Hor
M23L2<
G5mn
kA
>
Men ka Hor
2373–2366
Džedkare Isesi
<
M17O34
O34
M17
>
Isesi
M23L2<
raDdkA
>
Djed ka Ra
2365–2322
Venis
G16wADm
Wadjemt
M23L2<
wn
n
i s
>
Unas
2321–2306

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen dynastie

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus I.[14]
 
 
Veserkaf
 
 
Neferhetepes
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sahure
 
 
Meretnebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Chentkaus II.[pozn. 4][6]
 
 
Neferirkare
 
 
Necerirenre[pozn. 5]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Raneferef
 
 
 
 
 
 
Niuserre
 
 
Reputnub
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ptahšepses
 
 
princezna Chamerernebtej
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  1. Archeologické výzkumy v 70. letech 20. století prováděl Archeologický ústav Československé akademie věd
  2. 28°10′19″ s. š., 30°47′32″ v. d.
  3. statje => aroura => 2756,5㎡
  4. Existence tří královen jménem Chentkaus (I., II. a III.) a jejich dynastické zařazení je dosud předmětem diskusí.
  5. nejstarší syn faraona Sahure
  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Archaeological Remarks on the 4th and 5th Dynasty Chronology [online]. Praha: Archiv Orientální, 2001. S. 363–41. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. ASSMANN, Jan. Egypt ve světle teorie kultury. Praha: Oikoymenh, 1998. 78 s. ISBN 80-86005-72-0. S. 17. 
  4. a b c BÁRTA, Miroslav. The world of the Old Kingdom tombs in Ancient Egypt. Praha: Charles University in Prague, 2011. ISBN 978-80-7308-383-0. (anglicky) 
  5. STRUDWICK, Nigel. Texts from the Pyramide Age. Atlanta: Society of Biblical Literature, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  7. VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahšepsesovy rodiny [online]. Praha: Pražské egyptologické studie AVIII, 2017. S. 42–51. Dostupné online. 
  8. VERNER, Miroslav. The Mastaba of Ptahshepses. Reliefs I/1. Praha: Univerzita Karlova, 1977. (anglicky) 
  9. VERNER, Miroslav; Vivianne Callender; Eugen Strouhal. Abusir VI Djedkare's family cemetery [online]. Praha: Czech Institute of Egyptology, 2002. Dostupné online. ISBN 80-86277-22-4. (anglicky) 
  10. GILLAM, Robyn. Priestesses of Hathor: Their Function, Decline and Disappearance [online]. Cairo: American Research Center in Egypt, 1995. S. 211–237. Dostupné online. (anglicky) 
  11. CLAGETT, Marshall. Ancient Egyptian Mathematics. Philadelphia: American Philosophical Society, 1999. ISBN 0-87169-232-5. (anglicky) 
  12. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. I. §213 [online]. London: University of Chicago, 1906. S. 99–127. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Fetekti – a priest from Abusir [online]. Charles University Prague: Dostupné online. (anglicky) 
  14. Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]