Neferirkare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Neferirkare Kakai
Veserchau Neferirkare[1], Ranefer[2]
Abousir Neferirkare 04.jpg
Doba vlády

2415–2405 př. n. l.[3][4]
20 let (Beckerath)

20 let (Manehto)[5]
Rodné jméno Kakai[1], Ranefer[2]
Manželka Chentkaus II.[4][2][6]
Potomci

Raneferef (nejstarší syn)[2], (starší syn),[1]

Niuserre (pravděpodobně Neferirkareův mladší syn)[1][7]
Otec Sahure (podle některých názorů, velmi pravděpodobně)[1][2]
Matka Meretnebtej (velmi pravděpodobně)[2]
Narození 2483 př. n. l.
Úmrtí 2405 př. n. l.
Hrobka Abúsír[1][2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neferirkare byl v pořadí třetí faraon 5. dynastie. Vládl přibližně 10 let. Hrobku si nechal postavit v Abúsíru,[1][2] dokončil jí však jeho nástupce faraon Šepseskare. Za jeho doby ochabuje vliv a moc faraona, silný státní byrokratický aparát a kněžstvo ho pomalu oslabuje.[2] Svědčí o tom mj. nápis z hrobky Ptahšepsese, který byl veleknězem boha Ptaha v Memfidě.[2] Neferirkare také vylepšil sluneční chrám faraona Veserkafa.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Rodiče a sourozenci[editovat | editovat zdroj]

Často byl označován za syna Veserkafa a Chentkaus I., byl by pak bratrem svého předchůdce Sahurea.[8] Ve Papyru Westcar je na konci zmíněn kouzelník, který předpověděl Chufuovi budoucnost – konec Chufova rodu (4. dynastie) a začátek dynastie nové (této 5. dynastie). Tato nová dynastie měla podle předpovědi začít narozením trojčat, Veserkafa, Sahurea a Neferirkarea, bohu Reovi a ženě jménem Rededžet. Egyptologové jako kupříkladu Miroslav Verner v tomto vyprávění hledají historický původ. Možná byli Neferirkare a Sahure dvojčaty, syny Veserkafa a Chentkaus I.

Roku 2005 byly na vzestupné cestě Sahureova pyramidového komplexu nalezeny fragmenty zobrazující Sahurea a jeho choť Meretnebtej s jejich dvěma syny – Raneferem a Netšerirenrem. Oba synové jsou označeni za nejstarší, možná byli dvojčata. Ranefer je blíže Sahureovi a nosí titul hlavního lektorského kněze, což může naznačovat, že mohl být starším z obou dvojčat.

Neferirkare – reliéf ze zádušního chrámu jeho otce. Původně byl zobrazen jako princ Ranefer. Tituly, které jsou v hieroglyfickém písmu vidět, sem dodal, až když nastoupil na trůn.

Ranefer bylo Neferirkareovo jméno, než nastoupil na trůn. O Netšerirenreovi se ale nic víc neví, což vedlo Miroslava Vernera k teorii, že poté, co zemřel Neferirkareův nástupce Raneferef, uchvátil na čas trůn Netšerirenre. Netšerirenre by pak mohl být totožný s králem Šepseskareem.

Manželka a potomci[editovat | editovat zdroj]

Naproti Neferirkareově pyramidě se nachází pyramida královny Chentkaus II., a navíc jsou tito dva spolu často zobrazováni.[9] Je proto pravděpodobné, že byla jeho manželkou. Měli spolu několik dětí:

  • Raneferefa – Toto vychází z reliéfu nalezeného blízko Abúsíru, kde jsou spolu zobrazeni Neferirkare, Chentkaus II. a Raneferef (označovaný jako nejstarší syn krále).[10][11][12]
  • Niuserrea – V pohřebním komplexu Chentkaus II. byl nalezen fragment, kde stojí naproti Niuserreovi a jeho rodině. Chentkaus II. je zde stejné velikosti jako Niuserre, faraon, což dokazuje její vyvýšený status v době jeho vlády. Niuserre tedy pravděpodobně nastoupil na trůn po smrti svého staršího bratra Raneferefa a po krátké vládě Šepseskarea, který mohl být jeho strýcem.
  • Iryenre
  • Chentkaus III. – Choť Raneferefa, matka Menkauhora nebo Šepseskarea

Sluneční chrám[editovat | editovat zdroj]

Nechal postavit sluneční chrám nazvaný st jb rˁ („Oblíbené místo Reovo“)[2], který se zatím nepodařilo nalézt.[1] Je znám ze starověkých zdrojů a byl údajně největší z období 5. dynastie. Je možné, že nebyl postaven z kamene, ale jiných netrvalých materiálů, a proto neodolal zubu času. Německý egyptolog Rainer Stadelmann navrhl, že všechny tři názvy pro chrám Neferirkarea, Sahurea i Veserkafa označují jedinou stavbou, která je připisována Veserkafovi.

Denně byly přinášeny obětiny nejprve do tohoto slunečního chrámu a až poté do Neferirkareova zádušního chrámu . Tato cesta byla lodí, což dokazuje, že se Neferirkareův sluneční chrám nenacházel vedle jeho pyramidového komplexu.

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce pyramidového komplexu faraona Neferirkare a jeho manželky Chentkaus II.

Zprvu byla jeho pyramida stupňovitá, ale později začala přestavba na pravou, tj. jehlanovitou.[1] Přestavba nebyla dokončena.[1] V ruinách přilehlého zádušního chrámu[1] objevili koncem devatenáctého století vykradači hrobů zbytky papyrů chrámového archívu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 332. 
  2. a b c d e f g h i j k l VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 22. 
  3. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  5. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  6. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 23. 
  8. ALTENMÜLLER, Hartwig. Old Kingdom: Fifth Dynasty. [s.l.]: [s.n.] 
  9. LEHNER, Mark. The Complete Pyramids. [s.l.]: [s.n.] 
  10. VERNER, Miroslav. Old Kingdom: An Overview. [s.l.]: [s.n.] 
  11. VERNER, Miroslav. Un roi de la Ve dynastie. Rêneferef ou Rênefer ?. [s.l.]: [s.n.] 
  12. RICE, Michael. Who is who in Ancient Egypt. [s.l.]: [s.n.] 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Sahure
Znak z doby nástupu Egyptský král
24152405 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Šepseskare