Džoser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Džoser
Necerichet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Džoser 
hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády

2592–2566 př.Kr.[2],[3]

20 let (Beckerath)

19 let (Turínský královský papyrus),[4] asi i [1]

29 let (Manehto)[1][4]
Rodné jméno
<
D45
r
Y1
S12
>

Džoser nebu
Horovo jméno  
G5
R8D21
F32
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16R8D21
F32
Zlatý Hor
G8N33
S12
Manželka Hetephernebtej[5]
Potomci

Imhotep (?),[6]

Intkaes (dcera)
Otec Chasechemuej
Matka Nimaathap (Nimaat Hapi)
Hrobka stupňovitá pyramida v Sakkáře

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[7] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př.Kr.[2]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[8] ). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera[editovat | editovat zdroj]

Džoserova pyramida[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.
Džoserova pyramida

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[10] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[10] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[10]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[11]

Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[10] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  4. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  6. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232. 
  7. VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81. 
  8. Wadi-Maghara [online]. Dostupné online. (německy) 
  9. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206. 
  10. a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89. 
  11. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91. 
  12. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89-90. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Sanacht
Znak z doby nástupu Egyptský král
2592–2566
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sechemchet