Teti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Teti
Othoés (řecky)[1]
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Doba vlády

2305–2279 př.Kr.[2]

10 let (Beckerath)

30 let (Manehto)[3][4]
Rodné jméno
<
X1
X1
M17
>

Teti
Trůnní jméno
X1
X1
M17
Ttj (Teti)
Horovo jméno  
G5
S29R4X1 Q3
N19
Sehotep-taui
Srxtail2.svg
  "Ten, jenž smiřuje obě země"[4]
Jméno obou paní
S29R4
X1 Q3

Sehotep-nebti
Zlatý Hor
T22 G5
S12

Bik-nebu-sema
Manželky Iput I.
ipwt
[5][6] dcera Venise[7][8]
Chuit
xwit
[6]identifikována jako Chentakus III. [9]
Potomci

Pepi I.,[10] Veserkare ?

dcery: Vatetchethor[10], (princezna) Sešsešet[11]
Otec úředník Schepsipuptah[12][11]
Matka Sešsešet[11]
bratr Mehu[12]
Úmrtí nejisté (patrně zavražděn)
Hrobka

jedna z pyramid v severní[11] Sakkáře[4],

v centrální části poblíž Džoserova komplexu

Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie.[1] Vládl přibližně v letech 2305–2279 př.Kr.[2]. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi.[1] Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, není známo[1]. Předpokládá se, že mezi smrtí Venise a nástupem Tetiho na trůn byla časová přetržka, nicméně úřadnická vrstva nástupnictví zřejmě podpořila. Teti nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zetěm.[4]. H.Altenmüller (německý egyptolog) za Tetiho otce uvádí Venisova úředníka (vezíra) Schepsipuptaha[12] a Venisovy dcery Iput[5] vycházeje z nápisů v hrobce Mehua[12].

Vláda[editovat | editovat zdroj]

O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo.[1] Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře.[4] O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu.[4] Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let.[1] Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry.[1] Na konci své vlády byl zavražděn[4] uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. Manehto tvrdí, že Tetiho zabila jeho vlastní tělesná stráž.[11] Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.[1]

Tetiho významní hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami[7] Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.[4]

Pyramida Teti

Tetiho stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Búbastis (kaple-ka)
  • Héliopolis (karcitový obelisk)
  • Protože se ve Venisově zádušním chrámu našly nápisy na žulových blocích u vchodu do chramu se jménem Tetiho, předpokládáme, že tento svatostánek nechal Teti dostavět.[11]
  • V Héliopoli byl objeven fragment obelisku.[11] Díky hieroglyfickému nápisu je přisuzován (i když to není dokázáno nade vší pochybnost) Tetimu. Jedná se sice o nejstarší obelisk v tomto městě, ale v blízkosti Inebuhedže (Menneferu, řeckého Memfisu) na abúsírském pohřebišti ve slunečních chrámech jsou ještě o víc jak století starší obelisky. Tyto obelisky však nejsou monolitní, ale postavené z kamenných bloků.

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64x64 metrů.[1] Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku.[1] Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas.[1] Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena.[1][10] Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág.[1][10] Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby.[10] Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády.[10] To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě[10], protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Miroslav Bárta, Zapomenutý vezír Kar a jeho synové[14]
  • Miroslav Verner,Abúsír.V srdci pyramidových polí[15]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472. 
  5. a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American Uńiversity. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 10: 0500051283. (anglicky) 
  8. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215. 
  9. The Tomb of Khentkaus III [online]. Dublin: ANCIENT ORIGINS, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24. 
  11. a b c d e f g KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: České egyptologický ústav KU. Dostupné online. (česky) 
  12. a b c d e ALTENEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie [online]. Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy) 
  13. VLČKOVÁ, Petra. Zapomenutá a znovu objevená Sakkára [online]. Praha: Archologický ústav AV ČR, 2009. Dostupné online. (česky) 
  14. BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online. (česky) 
  15. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Venis
Znak z doby nástupu Egyptský král
2305–2279 př.Kr
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Veserkare