Niuserre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Niuserre
Niuserre, Brooklynské muzeum
Doba vlády2402-2374 př. Kr.[1][2]
31 let (Beckerath)
11 let (Turínský královský papyrus)[3]
44 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
K1
n
Ini
Horovo jméno
G5<h1
Q1X1
F34
tA
tA
h1>O33
 Setibtawy
Zlatý Hor
nTr G5
S12
Bik-nub-netjery
ManželkaReputnub[4]
PotomciChamerernebtej II. ♀, Reputnebtej ♀, Šeretnebtej ♀[5], Chentykauhor ♂
OtecNeferirkare Kakai
MatkaChentkaus II.[2]
Narození25. století př. n. l.
Úmrtí2374 př. Kr.
Hrobkapyramidový komplex v Abúsíru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niuserre byl druhým synem Neferirkarea a královny Chentkaus II. a šestým faraonem 5. dynastie, vládl v letech 2402–2374 př. Kr.[1][2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho matka Chentkaus II. porodila dvojčata Raneferefa a Niuserrea, přičemž oba se postupně stali faraony 5. dynastie, Raneferef jen krátce, jeho bratru Niuserreovi, který byl jeho následníkem, se podařilo vládnout zhruba 31 let.[6] Zajímavá shoda existence více královen stejného jména Chentkaus dokresluje prokázání existence královny Chentkaus III.,[7] a to jako manželky předchozího faraona Raneferefa. Odkrytí hrobky královny Chentkaus III. a její podrobná dokumentace je mezinárodně uznávaným úspěchem prací českých egyptologů v rozsáhlé Abúsírské koncesi.[8]
Jeho manželkou a královnou byla Raputnub, jejíž jméno a vztah k Niuserremu zaznamenal Borchardt na zlomku sochy

G16F36t
U7
M23t
N41
U6r&t f
Repetnub-Qeen.png
Ta, která miluje krále Horního a Dolního Egypta, králova manželka,
králem milovná Reputnub
— [9][10]

Rapetnub byla také matkou následníka Menkauhora.

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Pyramidový komplex králů Neferirkarea a Niuserrea
Zbytky zádušního chrámu

Niuserreův pyramidový komplex se nachází v prostoru mezi pyramidami jeho předchůdců Sahurea a Neferirkarea, přičemž jeho zádušní chrám navazuje na Neferirkareův údolní chrám. Poměrně dlouhá doba Niuserreovy vlády a patrně prosperující stav říše mu umožnily rozvinout jeho stavitelské záměry. Zejména to je sluneční chrám v Abu Gorab[p 1], jeho pyramida v Abúsíru, jižně od jeho pyramidy, pyramida jeho matky Chentkaus II., nebo také pyramida pro jeho předčasně zemřelého bratra Raneferefa. Tato pyramida je rovněž označována jako Lepsius XXIV.[11] Měl snahu dokončit pyramidu a zádušní chrám svého otce Neferirkarea. Některé archeologické výzkumy naznačily, že Niuserre také usiloval o obnovení kultu faraona Menkaurea a jeho ženy Chentkaus I.[12] Některé rekonstrukce byly za Niuserreovy vlády provedeny i na slunečním chrámu boha Re, které uskutečnil již zakladatel 5. dynastie Veserkaf.[13]

Vládnoucí elita[editovat | editovat zdroj]

Zdá se, že v období Niuserreovy vlády podstatně vzrostl vliv správních struktur, vezírů, nomarchů (nejvyšší představitelé správních oblastí nomů), úředníků pověřených správou rozličných oblastí říše, soudců, kněží aj. Příkladem je vezír Ptahšepses, který za Niuserreovy vlády, bez ohledu na svůj nekrálovský původ, dosáhl v říši vrcholové funkce. Nakonec si za manželku vzal Niuserreovu dceru. Nechal si postavil honosnou hrobku (mastabu), na jejímž výzkumu a dokumentaci se významně podílel Český egyptologický ústav UK.[14][15]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. GPS 29.903889°N 31.194167°E

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b c VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  5. VAMAZALOVÁ, Hana; Veronika Dulíková. Výzkum hrobového komplexu princezny Šeretnebtej v Jižním Abúsíru. Praha: Pražské egyptologické studi, 2013. 
  6. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  7. Archaeological excavation of the mastaba of Queen Khentkaus III (tomb AC 30) in Abusir [online]. Praha: Digitální repozitář UK, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Discovery of thomb Queen Khentakus [online]. Cairo Egypt: Zahi Hawass, Jaunary 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10. (anglicky) 
  9. BORCHARDT, Ludwig. Das Grabednekmal des Königs Ne-User-re [online]. Leipzig: C. Hinrichs'sche Buchhandlung, 1907. S. 5. Dostupné online. (německy) 
  10. KREJČÍ, Jaromír; Renata Landgráfová. Královny 5. dynastie [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2005. Dostupné online. (česky) 
  11. Abusir: Lepsius XXIV and XXV [online]. J.Hill, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  13. LEHNER, Mark. The Complete Pyramids [online]. New York: Thames&Hudson, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10. (anglicky) 
  14. DULÍKOVÁ, Veronika. Ptahošepses, vezír a králův zeť v kontextu společnosti Staré říše [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 2017. Dostupné online. (česky) 
  15. VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahošepsesovy rodiny [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 2017. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Raneferef
Znak z doby nástupu Egyptský král
2402–2374 př. Kr
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Menkauhor