Niuserre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Niuserre
Niuserre, Brooklynské muzeum
Doba vlády

2402-2374 př. Kr. [1] [2]
31 let (Beckerath)

11 let (Turínský královský papyrus)[3]44 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
K1
n
Ini
Horovo jméno  
G5
Q1X1
F34
tA
tA
Setibtawy
Srxtail2.svg
Zlatý Hor
nTr G5
S12
Bik-nub-netjery
Manželka Reputnub[4]
Potomci

Khamerernebty ♀, Reputnebty ♀, Sheretnebty ♀,

Khentykauhor ♂
Otec Neferirkare Kakai
Matka Chentkaus II. [2]
Úmrtí 2374 př. Kr.
Hrobka pyramidový komplex v Abúsíru

Niuserre byl druhým synem Neferirkarea a Chentkaus II. a 6. faraonem 5. dynastie , vládl v letech 2402-2374 př. Kr. [1][2]. Jeho matka Chentkaus II. porodila dvojčata Raneferefa a Niserrea přičemž oba byli faraony 5. dynastie, Raneferef jen krátce, jeho bratru Nieserremu, který byl jeho následníkem, se podařilo vládnout ~31 let [5]. Zajímavá shoda existence více královen stejného jména Chentkaus dokresluje prokázání existence královny Chentakaus III.[6], a to jako manželky předchozího faraona Raneferefa. Odkrytí hrobky královny Chentakus III. a její podrobná dokumentace je mezinárodně uznávaným úspěchem prací Českých egyptologů v rozsáhlé Abúsírské koncesi[7]

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Pyramidový komplex Neferirkare a Niuserre
Zbytky zádušního chrámu

Pyramidový komplex Nieserrea se nachází v prostoru mezi pyramidami jeho předchůdců Sahurea a Neferirkarea, přičemž jeho zádušní chrám navazuje na údolní chrám Neferirkarého. Poměrně dlouhá doba vlády Niuserrea a patrně prosperující stav říše mu umožnily rozvinout jeho stavitelské záměry. Zejména to je sluneční chrám v Abu Gorabu, jeho pyramida v Abúsíru, jižně od jeho pyramidy, pyramida jeho matky Chentkaus II., nebo také pro svého předčasně zemřelého bratra Neferefrea. Tato pyramida je rovněž označována jako Lepsius XXIV[8]. Měl snahu dokončit pyramidu a zádušní chrám svého otce Neferirkarea. Některé arechologické výzkumy naznačily, že Nieuserre také usiloval o obnovení kultu faraona Menkaurea a jeho ženy Chentakus I.[9]. Některé rekonstrukce byla za vlády Nieserra provedeny i na slunečním chrámu boha Re, které uskutečnil již zakladatel 5. dynastie Userkaf[10]

Vládnoucí elita[editovat | editovat zdroj]

Zdá se, že v období vlády Nieserra podstatně vzrostl vliv správních struktur, vezírů, monarchů (vládci správních oblastí nomů), úředníků pověřených správou rozličných oblastí říše, soudců, kněží aj. Příkladem je vezír Ptahšepses, který za vlády Niuserrea, bez ohledu na jeho nekrálovský původ, dosáhl v říši vrcholové funkce. Nakonec si za manželku vzal dceru Niuserrea. Nechal si postavil honosnou hrobku (mastabu), na jejímž výzkumu a dokumentaci se významně podílel Český egyptologický ústav UK[11] [12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b c VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  5. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  6. Archaeological excavation of the mastaba of Queen Khentkaus III (tomb AC 30) in Abusir [online]. Praha: Digitální repozitář UK, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Discovery of thomb Queen Khentakus [online]. Cairo Egypt: Zahi Hawass, Jaunary 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Abusir: Lepsius XXIV and XXV [online]. J.Hill, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  10. LEHNER, Mark. The Complete Pyramids [online]. New York: Thames&Hudson, 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DULÍKOVÁ, Veronika. Ptahošepses, vezír a králův zeť v kontextu společnosti Staré říše [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 2017. Dostupné online. (česky) 
  12. VERNER, Miroslav. Tajemství Ptahošepsesovy rodiny [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 2017. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Raneferef
Znak z doby nástupu Egyptský král
2402-2374 př. Kr
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Menkauhor