Džedkare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Džedkare
Tancherés (řecky),[1] Džed (Turínský papyrus)[1]
Doba vlády

2365-2322 př.Kr.[2][3]


38 let (Beckerath)

28 let (Turínský královský papyrus)[4]

44 let (Manehto)[4]
Rodné jméno
<
M17O34
O34
M17
>

Isesi[5]
Trůnní jméno
M23L2<
N5R11D28
>

Džedkare
Horovo jméno  
G5
R11N28G43

Hor Džedchau[6]

Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16N28G43

Džed-chau-Nebti
Zlatý Hor
G8R11 G5
S12

Bik-nebu-džed
Potomci

dcery: Chekeretnebti,[7][8]

Hedžetnebu,[8]

bezejmenná (?)[8]
Úmrtí (~2322 př.Kr.]
Hrobka jedna z pyramid v jižní Sakkáře[6][9][10]

Džedkare, rodným jménem Isesi,[5] byl předposledním[11] egyptským faraonem 5. dynastie.[5]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Džedkare vládl přibližně 28-44 let.[1] Sídlil v Mennoferu, jeho vezírem, tj. nejvyšším hodnostářem, (i nejvyšším soudcem a správcem všech královských staveb[11]) byl Ptahhotep,[12][13] autor proslulého literárního díla Naučení,[1] mimochodem nejstaršího v úplnosti dochovaného.[11] (Dílo se uchovává v Národní knihovně v Paříži.)[11] Podle dochovanách nápisů je zřejmé, že Džedkare posílal ozbrojené výpravy na poloostrov Sinaj, kde jejich cílem byly hlavně doly, ve kterých se těžily tyrkys,[14] měď a malachit.[1] Dále vojensky chránil těžbu v lomech ve Vádí Hammámatu.[1] Všem těmto výpravám velel hodnostář s přiléhavým titulem "pokladník krále".[1] Džedkare také těžil diorit severozápadně od Abú Simbelu.[14] Vyslal i výpravu do Puntu a měl diplomatické styky s městem Byblos, egyptským obchodním partnerem.[14] Centrální moc se snažil upevnit tím, že zřídil úřad "správce Jihu" se sídlem v Abydu,[5] který spravoval Horní Egypt[15] i jinými administrativními reformami.[15] Zdá se, že Džedkare, ačkoli měl ve svém jméně jméno boha Rea, jeho kult však příliš nepodporoval.[1] Jako první panovník 5. dynastie,[5] na rozdíl od šesti svých předchůdců,[15] nedal Reovi vybudovat žádný sluneční chrám.[1] To souviselo s tím, že místo slunečního kultu se stále více prosazovalo uctívání boha Usira, jehož kult poocházel z východní části nilské delty.[15]

Významní Džedkareovi hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Pyramida Djedkare-Isesi s částí slunečního chrámu

Džedkare si svoji pyramidu nechal postavit na pohřebišti v jižní[6][9][10] Sakkáře.[1] Dnes z ní však zbyly pouze trosky. Že patřila Dředkareovi archeologové zjistili teprve v roce 1945.[1] Rozměry její základny jsou odhadnuty na 86x86 metrů, její výška je však neznámá.[1] Podle Jaromíra Málka měla však pyramida tyto poměrně skromné rozměry: základnu 78,5x78,5 m a výšku 52,5 m.[6] V samotné pohřební komoře pyramidy byl nalezen rozbitý sarkofág a v něm zbytky mumie, zda se jedná o mumii Džedkarea, však není známo.[1] Obyvatelé ji nazývají „Strážní pyramida“, připomíná totiž trosky strážního hradu.[1] V blízkosti pyramidy byly objeveny i trosky zádušního chrámu, který měl neobyčejně velké rozměry.[1] Někteří členové jeho rodiny (asi vedlejší větev) však byli pohřbeni v Abúsíru, na dosavadním královském hřbitově.[9] To se však netýká jeho manželky, jejíž pyramidový komplex (mimochodem největší, jaký byl v době Staré říše postaven pro královnu) byl součástí panovníkova areálu.[9] Z toho lze usuzovat, že Džedkareovo panování nebylo úplně legitimní a kontinuitu tak patrně zajišťovala tato královna.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 86. 
  2. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  4. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165. 
  6. a b c d SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 127. 
  7. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 114. 
  8. a b c VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 117. 
  9. a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 166. 
  10. a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202. 
  11. a b c d VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. S. 174. 
  12. a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 31-32. 
  13. a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 254. 
  14. a b c SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 131. 
  15. a b c d KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29. 
  16. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 129. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Menkauhor
Znak z doby nástupu Egyptský král
2365-2322 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Venis