Pepi II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pepi II.
Pjopije, Pjopej II.[1], Fióps (řecky)[1]
Faraon Pepi II. na klíně své matky: alabastrové sousoší vysoké téměř 40 cm uložené v Brooklynském muzeu v New Yorku[2]
Faraon Pepi II. na klíně své matky: alabastrové sousoší vysoké téměř 40 cm uložené v Brooklynském muzeuNew Yorku[2]
Doba vlády

2216–2153 př. Kr.[3] 60 let (Beckerath) 90 + x let (Turínský královský papyrus)[4][2]

94 let (Manehto)[4]
Rodné jméno
<
Q3
Q3
M17M17
>

Pepi
Trůnní jméno
M23L2<
N5F35D28
>

Neferkare
Horovo jméno  
G5
R8N28G43

„Hor božských zjevení“ref name="Vlk"/>

Srxtail2.svg
Jméno obou paní
G16R8N28G43

Netžeri-chau-Nebti
Zlatý Hor
G8S42 G5
S12

Bik-nebu-Sechem
Manželky

Neit[5], Vedžebten (Vedžepten), Iput II. [6]

(první tři výše jmenované manželky jsou hlavní)[2] Anchesenpepi III.[7] (Anchesenpjopeji),

Anchesenpepi IV.[8], Meretites[9]
Potomci Merenre II., Neitokret (dcera)
Otec Pepi I.
Matka

Anchesenpepi II. [10]

(Anchesmerire II.)[2]
Úmrtí 2153 př. Kr.
Hrobka jedna z pyramid v jižní Sakkáře[2]

Pepi II., též Pjopije II., byl egyptským faraonem 6. dynastie, vládl přibližně v letech 2216–2153 př.Kr.[3] Byl synem faraona Pepiho I., jeho matkou byla matka Anchesenmerire II..[10]. Po náhlém úmrtí svého nevlastního bratra Merenrea I. nastoupil na trůn ve věku asi šest let. Vlády se proto ujala jeho matka jako regentka spolu se svým bratrem nomarchou Džauem z Abydu[6]. Vláda Pepiho II. trvala rekordních ~64 let[3].

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Záznam o Pepi II. na skále ve Wadi Maghara[11] na Sinaji

V období nezletilého faraona se ujala vlády jeho matka jako regentka [10], která asi 10-15 let formoval a řídila vládu říše a do jisté míry i významně ovlivnila následující dlouhou vládu dospělého faraona. Zformovala se pevná struktura úřednické vrstvy vezírů, guvernérů jednotlivých nomů a vrstvy chrámových kněží[1][6]. Doba byla značně neklidná a zejména na hranicích říše. V počátku vlády proběhly války mezi Egyptem a Núbijci, kteří sídlili jižně od egyptských hranic, a Libyjci, kteří sídlili na západě. Král neměl téměř žádnou autoritu. Vojevůdci si v podstatě dělali, co chtěli.[1] Správci jednotlivých krajů (nomů), ze kterých byl Egypt složen, nomarchové, vystupovali čím dál tím více samostatněji. Nicméně pokračovaly obchodní vazby na tradiční země Byblos (v dnešním Libanonu), a Sýrii na sinajském poloostrově, upevněné jeho předchůdci k využívání těžby nerostů (tyrkys, měděná ruda a jiné), a to zejména na sinajském poloostrově[12]. V pozdním období vlády Pepiho II. se vnitřní zdroje říše vyčerpávaly jednak četnými vojenskými expedice do Nubie, výběr daní z nomů byl nomarchy do centra opomíjen, král uděloval četné výsady velkým chrámům v Koptu a Abydu[4]. Jsou též indicie, že v té době často klesala intenzita nilských záplav s důsledkem na nízké výnosy pěstovaných plodin a celkové zdroje ze zemědělství poklesly, ekonomika zeslábla a země postupně zchudla. Když Pepi II. ve věku asi ~71 let zemřel, zanechal po sobě zemi v naprostém rozkladu, jeho nástupcům se nepovedlo udržet celou zemi pohromadě. Skončilo období rozvoje a blahobytu nazývané Stará říše a nastalo první přechodné období.[1]. Nástupci Pepiho Merenreovi II. se kolaps společnosti nepodařilo zbrzdit.

Významní hodnostáři Pepiho II.[editovat | editovat zdroj]

Khuy byl nomarchou a otcem sester Ankhnesmery-Ré I. a II., které se staly ženami Pepiho I.. Jeho syn Džau[6] byl poradcem jak Pepiho I. tak i Pepiho II. [13]
Sabni princ a vezír v provincii Asuán s titulem “dozorce jižních zemí” byl též dědičným prince Elefantiny a se svým otcem princem Mehu[14]organizaci výroby a transport dvou obelisků do Heliopolisu. Sebni společně sHeqaib - Pepinakht nomarchou 1. nomu Horního Egypta, organizovali trestnou výpravu do Nubie (dnešní Súdán). Sebniho otec Mehu (vezír již v 5.dynastii) během výpravy zemřel. Oba pak byli pohřbeni v lokalitě Qubbet el-Hawwa v nekropoli na západním břehu Nilu poblíž Asuánu.

Pyramida Pepi II. a tři satelitní pyramidy jeho žen Vedžedef, Nuit a Ipuit
Fragement pylonu - pyramida Pepii II.

Královy manželky[editovat | editovat zdroj]

Pepi II. měl celkem pět manželek. Pyramidy tří z nich stály poblíž hrobky samotného faraona.[4] Největší z nich měla rozměry základny 45×45 metrů, patří hlavní královně, která se jmenovala Neit[13]. Zbylé pyramidy patří Vedžepten (Udjebtun)[6] a Iput II.[9]. Královna Anchesenpepi IV. (Anchesenpjopeji) byla pohřbena v obyčejné hrobce pro vysoké hodnostáře[8].

Králova hrobka[editovat | editovat zdroj]

Pepi II. si nechal postavit pyramidu v blízkosti hrobky Šepseskafa, posledního faraona 4.dynastie.[1] Základna jeho pyramidy měla rozměry 78,6×78,6 m a byla vysoká 52,1 m.[1] Sklon stěn byl 53°13'.[2] Byla vybudována z kamenných kvádrů a obložena bílými bloky z vápence. Vchod do hrobky se nacházel na severní straně, jak bylo obvyklé. Strop vnitřních prostor se honosil motivy hvězd podobně jak v hrobkách faraonů 5. dynastie Tetiho a zejména Venise. Stěny podzemních komor byly vyzdobeny hieroglyfickými texty. Jsou v nich zapsány různé zaříkávaní formule a modlitby, které měly mrtvému zabezpečit cestu k bohům a věčnému životu na onom světě. Nápisy v podzemní komoře této pyramidy se shodují s Texty pyramid, ale jsou ze všech nejdelší a v nejvybranějším stylu.[1] Za jeho vlády se Texty pyramid poprvé objevují také v pyramidových komplexech královen[2], například u Neity a Anchesenpepi II. [13], zatímco předtím byly vyhrazeny pouze faraonům. Dochoval se panovníkův prázdný sarkofág, hrobka byla vykradena již ve starověku. Nicméně ve srovnání s předchozími, zejména Venise je Pepiho hrobka skromněji vybavená dekoracemi, takže se uvažuje o poklesu peosperity a vzrůstající chudobě říše[13]. Pyramida Pepiho II. je jedinou ze 6. dynastie, u níž se zachovali zbytky zádušního chrámu, který stál na východ od pyramidy, byl tvořen dvěma částmi, jedna byla určena kněžím, druhá veřejnosti.[1] Jejich stěny byly původně bohatě vyzdobeny malovanými reliéfy s náboženskými, válečnými a loveckými motivy. Údolní chrám taktéž tvořily dvě části a dvě přístavní rampy. Chrámy spojovala zastřešená sluneční cesta. Severozápadně a jihovýchodně od celého komplexu se nacházely hrobky faraonových manželek.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Petra Vlčková Zapomenutá a znovuobjevená Sakkára [[1]]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 239. 
  2. a b c d e f g h KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 246-247. 
  3. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. a b c d VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  6. a b c d e DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 10: 0500051283. (anglicky) 
  7. Anchesenmerire III. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Anchesenmerire IV. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online. 
  9. a b VČKOVÁ, Petra. Královské ženy v 6. dynastii [online]. Český egyptologický ústav, 2009. Dostupné online. (česky) 
  10. a b c Anchesenmerire II. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online. (česky) 
  11. Egyption munuments [online]. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  12. PETRIE, Flinders. Researches in Sinai [online]. New York: E.P.Dutton, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ALETNEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie [online]. Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Merenre I.
Znak z doby nástupu Egyptský král
2216–2153 př. Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Merenre II.