Snofru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Snofru
Snofrev
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády

2543–2510 př.Kr.[1] [2]

35 let (Beckerath)

24 let (Turínský královský papyrus)[3]

29 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
<
nb
U4
t
>
Neb Maat
Trůnní jméno
M23L2<
snfrr
f
w
>
Sneferu,Se-neferu
Horovo jméno  
G5<h1
V30U1Aa11
X1
h1>O33
Jméno obou paní
G16V30U1Aa11
X1
Nebmaat
Manželka Hetepheres I.[4] (Heteferes I.)
Potomci

Nefermaat - nejstarší (vezír), Rahotep - velitel lučištníků, Chufu,

dcery: Henutsen[5] (?), Meretites[6]
Otec Hunej (?)
Matka Meresanch I.[7]
Narození 27. století př. n. l.
Egypt
Úmrtí ~2604 př.Kr
Egypt
Hrobka Lomená pyramida,
Červená pyramida[8],
Pyramida u Médúmu[9]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snofru (dříve přepisováno jako Snofrev) byl prvním egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2543-2510 př.Kr.[1] Na trůn nastoupil po Hunejovi, posledním vládci 3. dynastie.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Podle všech dochovaných zpráv a záznamů byl Snofru velmi energickým panovníkem. Říše během jeho vlády zesílila a zbohatla. Upevnil jednak postavení Egypta v tehdy civilizovaném světě, jednak upevnil i postavení panovníka jakožto vládce a boha v jedné osobě. Svoji moc posiloval a rozšiřoval na další území vojenskými výboji. Jeho vojska obsadila Sinaj, kam vojenskou výpravu poslal, aby získala tamější měděné a tyrkysové doly. Úspěšné boje vedl i s Núbijci, na nichž získal jejich některé zlaté doly. Obsadil i území, která s Egyptem sousedila na východě. K zabezpečení všech svých výbojů a bezpečnosti říše nechal vybudovat tzv. „hradbu Jižní a Severní země“. Posílal také obchodní výpravy, které měly ozbrojený doprovod, až na území dnešního Libanonu, kde měly za úkol nakoupit cedrové dřevo. V každém roce své vlády nechal údajně postavit jeden nový chrám či pevnost.

Snofruovi hodnostáři[editovat | editovat zdroj]

Královy pyramidy[editovat | editovat zdroj]

Lomená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Snofruova lomená pyramida
Podrobnější informace naleznete v článku Lomená pyramida.

Lomená pyramida krále Snofrua se též nazývá romboidní či o dvou svazcích, nachází se u Dahšúru[11]. Jako pyramida je velmi atypická, je jediná svého druhu v Egyptě. Její základna má rozměry 185,5x185,5 metru, celá je vysoká 92,3 metru. Její stěny zpočátku stoupají pod úhlem 54°51' do výšky 45m, kde se lomí pod úhlem 42°59'. Do pyramidy vedou dva vchody, uvnitř se nacházejí dvě obrovské komory, jejichž stropy jsou neobyčejně vysoké. Tyto dvě komory jsou spojeny šachtou, která byla vytesána teprve dodatečně.

Existuje více teorií, proč je sklon této pyramidy dvojí. Podloží této pyramidy je méně stabilní a při stavbě docházelo k trhlinám. Snížením sklonu stavitelé ubrali hmotu v horní části pyramidy a zároveň rozšířili původní základnu. Jiné domněnky hovořily o zdraví panovníka a nutnosti celou stavbu dokončit v kratším čase. Vynořily se ovšem i teorie, že záměr dvou sklonů je původní a má politické a náboženské důvody, např. že představuje sjednocení Dolního a Horního Egypta. Jiné domněnky směřují i k osobnosti panovníka, o němž existují úvahy, že trpěl určitou formou schizofrenie.

Červená pyramida[editovat | editovat zdroj]

Růžová pyramida krále Snofrua u Dahšúru
Podrobnější informace naleznete v článku Červená pyramida.
Pyramida v Médúmu

Červená pyramida či Růžová pyramida se nachází taktéž u Dahšúru, její pojmenování je odvozeno od barvy kvádrů, ze kterých je postavena. Její základna měří 221,5x218,5 metru, je vysoká 104,4 metru. Je to třetí největší pyramida v Egyptě a zároveň je to první typická pyramida, která kdy byla na půdě země Nilu postavena. To znamená, že je jako první postavena ve tvaru pravidelného jehlanu. Je však málo prozkoumána. Její vnitřní komory jsou totiž zavaleny a tím pádem nepřístupny. První známý člověk, který do ní kdy vstoupil, byl Václav R. Prutký, který v ní byl nejpozději v roce 1751. Častěji se však uvádí, že první do ní vstoupil Angličan Perring „teprve“ v roce 1837.

Pyramida u Médúmu[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pyramida v Médúmu.

Pyramida u Médúmu není v pravém slova smyslu Snofruovou pyramidou, ten ji nechal pouze dokončit. Tato pyramida patří jeho předchůdci Hunejovi, za jehož vlády nebyla dokončena[12].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268. 
  3. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky) 
  5. Hanutsen [online]. Wikisofia, 2008. Dostupné online. (česky) 
  6. Meritetes I. [online]. Wikisofia, 2008. Dostupné online. (česky) 
  7. AIDAN DODSON, DYAN HILTON. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. [s.l.]: hames & Hudson, 2004. 
  8. Červená pyramida v Dahšúru [online]. 2018, rev. 2018. Dostupné online. (česky) 
  9. Pyramida v Médúmu [online]. [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (česky) 
  10. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Popisky k obrázkům v barevné příloze, s. III. 
  11. Dahšúr [online]. 2003. Dostupné online. (česky) 
  12. Pyramida v Médúmu [online]. [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Hunej
Znak z doby nástupu Egyptský král
2543–2510 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Chufu