Rahotep
| Rahotep | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. století př. n. l. |
| Úmrtí | 26. století př. n. l. |
| Povolání | kněz |
| Choť | Nofret |
| Děti | Džedi, Itu, Neferkau, Mereret, Nedžemib, Sethtet |
| Rodiče | Snofru, a Hetepheres I. |
| Rod | 4. dynastie |
| Příbuzní | Hetepheres, Henutsen, Nefertkau I., Chufu, Anchhaf, Nefermaat, Ranefer a Kanefer (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rahotep princ 
Ra-mírumilovný,[1] syna faraona Snofrua a princezny Hetepheres I., dcery posledního faraona 3. dynastie Huneje.[2]
Genese[editovat | editovat zdroj]
Jako příslušník královské rodiny byl pověřen řadou významných funkcí ve správě státu. Jeho historický význam se odvozuje od poznatků získaných průzkumem jeho hrobky č.6 v Meidunu, poblíž mejdunské pyramidy faraona Snofrua.[p 1] Hrobku odkryl Meriette 1871[3] a její podrobný výzkum popsal Petrie 1892.[4] Nejznámější nálezem Marietteových dělníků bylo sousoší Rahotepa a jeho manželky Nofret, současně vystavené v Egyptském Muzeu v Kahiře. V záhlaví soch jsou hieroglyfické záznamy Rahotepových funkcí.
| Tituly (vlevo nahoře) |
Funkce (překlad) | Tituly (vpravo nahoře) |
Funkce | Rahotep& Nofret | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
* Králův syn jeho těla, Ra-Hotep * Generál armádní expedice * Vedoucí dozorce stavby |
|
* Králův syn jeho těla, Ra-Hotep * Starší komory, jedinečný jeden ze Shepenty[p 2] * Velký kněz z Heliopole, odpovědný za svátky, řemeslník Amonova žezla |
  |
Rahotep byl nepochybně vlivným velmožem a zvážíme-li onu dobu intenzivního budování pyramid, zejména v Dáhšúru, které vyžadovalo nezbytnou logistickou základnu všech prací, organizací vlastní stavby a zabezpečení nezbytné lidské síly. V okolí velkých staveb se budovaly sociální struktury pro řemeslníky, případně i jejich rodiny, tak jak se pozděj rozvinuly v Gíze za vlády Rahotepova bratra Cheopse, jak dokládají archeologické poznatky v Heit el-Ghurhab.[5] Rahotep z titulu své pravomoci "vedoucího dozorce staveb" se na těchto pracích podílel. [6]
Kvalita a krása dvou úžasně zachovalých sedících soch Rahotepa a Nofret, nalezených v roce 1871 Mariettem[3] v jejich cihlové mastabě v Meidum, potvrzuje jejich vysoké hodnosti v okruhu faraonovy administrativy. Je velmi pravděpodobné, že sochy vytvořili vysoce kvalifikovaní sochaři, pracující pro královské ateliéry. Tváře soch vyjadřují stejnou vážnost a sebevědomí jako královské sochy téže dynastie. Realističnost těchto soch je zvýšena z krystalů sestavených očí. Socha Rahotepa měří na výšku 1,20m a Nofret 1,18m. Sochy představují jejich, umělecky ztvárněné, zcela realistické podoby osob ve středním věku v obdivuhodně zachovaném panchromatickém vybarvení. Zajímavý je detail pozice pravé ruky v poloze na srdci se symbolickým významem.[7]
Mastaba Meidum No.6[editovat | editovat zdroj]
Snefruova pyramida v Meidum byla obklopena mnoha soukromými pohřby 4. dynastie na nově zřízené elitní nekropoli, podobné jak na Sakkáře.[8] Skutečnost, že tato nekropole byla založena, dává věrohodnost tomu, že pyramida v Meidumu se při její stavbě nezřítila, nýbrž původně stupňovitá pyramida byla následně obložena kamenem do stávající zachované podoby, jak dokládá M.Lehner.[9] Nekrálovské mastaby se nacházejí na sever od pyramidy (~1,2 km) a poskytují některé z nejznámějších soch a maleb Staré říše. Některé z nich byly nedostavěné zřejmě proto, že Snofrue přesunul své stavby na pyramidové pole v Dáhšúru.
Vlastní hrobka č.6 byla postavena z hliněných cihel s ohradou, dosud vysokou ~6 m v délce ~52 a šířce ~33,7 m. Vnější stěny jsou působivě zdobeny motivem fasády paláce.[p 3] Vnitřní prostor je rozdělen, jsou zde dvě kaple, zvlášť pro Rahotepa a zvlášť pro jeho manželku Nofret. Výzdoba zobrazuje každodenní život s činnostmi, jako je lov v poušti, rybaření, lov ptáků do pastí a také zemědělských scén, např. chovu dobytka. Stěny nad překladem zobrazují dvě velké postavy Rahotepa.[4] Levá stěna zobrazuje Rahotepa sedícího u stolu, je zde obklopen nabídkami potravin, nádobami s víčky převázanými provázkem a opatřených pečetěmi. V orámování jsou opět uvedeny jeho tituly. Níže je výklenek s obrazy se jmény jeho dětí. Na pravé stěně jsou seznamy záhrobních obětí. Celkově fresky poskytují obraz ze života velmože před ~26. stoletími př. n. l. Obdobný obraz také poskytuje hrobka Rahotepova bratra Nefermaata Meidum č.16. 
[p 4][1][4]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 70. (francouzsky)
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 168. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MARIETTE, Auguste; Gaston Mospero. Les Mastaba de L’Ancient Empire [online]. Paris: 1885. S. 468–488. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c PETRIE, Flinders; F.Griffith. Medum [online]. London: David Nutt, 1892. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALEXANIAN, Nicole; Thomas Herbis,. The workmen’s barracks south of the Red Pyramid at Dahshur. Cairo: German Archological Institute, 2015. (anglicky)
- ↑ LEHNER, Mark. Labor and the Pyramids The Heit el-Ghurab “Workers Town” at Giza; in: A Colloquium Ancient World at Hirschbach Dresden 2005 [online]. Drasden: 2015. S. 397–521. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIRADRITI, Francesco. Egyptian Treasures from the Egyptian Museum in Cairo [online]. Harry N. Abrams Inc, 1999. S. 65. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAUD, Michel. Famille royale et pouvoir sous l'Ancien Empire égyptien , Tom.2 [online]. Institute Français D’Archologie Oriental, 1999. S. 512. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ The Mysteriu of Meidum & Mastaba 17 [online]. Cairo: [2]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ludwidwig Borchachardt, Die Entstehung der Pyramide bei Mejdum nachgewisen, Berlin Julius Springer Verlag 1928
- Rainer Stadelmann, Die Ägyptischen Pyramiden, vom Ziegelbau zum Weltwunder, Mainz Am Rhain, 1997
- Renee Friedman, The ceremonial enclosure of Khasekhemwy: The Fort at Hierakonpolis [3], 2022
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rahotep na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Rahotep na anglické Wikipedii., pouze do verze 3.4.2020
