Venis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Unas
Venis
Parymidové texty z hrobky Unasovy pyramidy
Parymidové texty z hrobky Unasovy pyramidy
Doba vlády 2321-2306 př.Kr. [1][2]
Rodné jméno
M13G17
Wadj-em-nebti
Trůnní jméno
wn
n
is
Unis
Horovo jméno  
G5<h1
M13N18
N18
h1>O33
  Wadj-taui
Zlatý Hor
M13 G5
S12
Bik-neb-wadj
Manželky Nebet
n
nb
bt
a
Chenut
Aa1
n
W24
t
w
[3]
Potomci princ Wenisakh - matka Nebet[3]
Otec Djedkare Isesií (?)
Hrobka Pyramida na severní Sakáře; Lepsius XXXV. [4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Venis byl poslední 9. panovník 5. dynastie ve starověkém Egyptě v období Staré říše, nástupce Džedkarea Isesiho. Vládl asi 15 let. Z nemnoha údajů odečtených z reliéfů na zdech cesty k jeho pyramidovému komplexu jsou patrné scény lodí s posádkou lodníků nebo otroků vracejících se z expedicí do Levanty na východním pobřeží Středozemního moře[5]. Na jiném reliéfu je zobrazena scéna z bitvy kde Egypťané luky a dýkami útočí na semitské nomády. Jsou také známé potvrzující cesty faraona na sever Nubie. Doba vlády faraona byla již poznamenána úpadkem a četnými hladomory, zejména v pouštních oblastech říše.[6]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Za otce Venise se uvádí Džedkare-Isesi, jeho matka není známa. Manželkami byly Nebet a Chenut[7][3]. Měl šest dcer, Hemeter Hemi[8], Neferut, Nefertkaues Iku, Sesheshet Idut, Chentkauses, Sesheshet Idut a konečně i dceru Iput[7]. Poslední z nich se stala druhou manželkou zakladatele 6. dynastie Tetiho.

Panorama Venisova pyramidového komplexu

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Zádušní kult, který přetrvával až do období konce Staré říše i prvního přechodového období přibližně až do 11. dynastie (~2018 př.Kr.), byl v případě Venise doplněn uctíváním místního Sakkárského boha a byl zde patrný příklon k uctívání bohů Hora a Osirise[9]. Venis si nechal zbudovat pyramidu v severní Sakkáře poblíž jihozápadní hrany Džoserova komplexu, a to patrně nad zbytky dřívější pyramidy, pravděpodobně faraona Hetep-sekhmwy (~2730 př. Kr.)[10]. Pyramida patří mezi nejmenší postavené v období Staré říše. K pyramidě vede asi 750 m dlouhá vzestupná cesta, která je zdobená žulovými bloky s četnými reliéfy, ukončená stěnou ohraničující posvátný prostor. Vnitřní prostory hrobky poprvé v dosavadní historii jsou bohatě zdobené reliéfy z faraonova života a zejména Pyramidovými texty[10]. Ty obsahují náboženské texty, soubory litanií, říkadel a vztahu faraona k podsvětí[2], které byly patrně poprvé spojeny do jednoho celku. Venis nechal vystavět poblíže své pyramidy dvojhrobku pro své manželky Nebet a Chenut. Obě části jsou identické a jsou vyzdobeny scénami ze všedního života, jak bylo obvyklé u hrobek nekrálovského původu[3].

Konec 5. dynastie[editovat | editovat zdroj]

Venis zemřel aniž zanechal mužského dědice, což způsobilo nástupnickou krizi a hledání panovníka “ten kdo usmíří obě země”. Zakladatel 6. dynastie Teti legalizoval svoje nástupnictví tím, že si vzal za ženu dceru Venise Iput[7]. Četní egyptologové to však dosud kriticky zpochybňují[7]. Zdá se, že dynastická změna nevedla k rozsáhlejší destrukci státní správy, či rozvratu říše, zřejmě díky tomu, že četní vysocí úředníci přetrvali zlomové období. Zmiňují se např. vezírové Mehu[8], nebo Kagemi[6].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  3. a b c d KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: Český egyptologický ústav. Dostupné online. 
  4. Lepsius list of pyramids [online]. WikiVisually, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-17. (anglicky) 
  5. HAYES, Wiliem. The Scepter of Egypt [online]. New York: Metropolitní muzeum of Art, 1978. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American University. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d BAUD, Michael. Famille royale et pouvoir sous lÄnciant Empire égyptien [online]. Cairo: Institue Français d`Archéolgie Orientale, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (francouzsky) 
  8. a b STRUDWICK, Nigel. Text from the Pyramide Age [online]. Leiden: Brill, 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Saqqara Necropolis [online]. Czenstochowa: Darius Sitek, rev. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b LEHNER, Mark. The Complete Pyramids: Solving the Ancient Mysteries [online]. New York: Thames&Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Džedkare
Znak z doby nástupu Egyptský král
2321-2306 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Teti