Šepseskaf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šepseskaf
Šepseschau Šepseskaf[1]
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Šepsekafova kartuše na seznamu králů z Abydosu
Doba vlády

2441–2436 př.Kr.[2] [3] 5 let (Beckerath)

7 let (Manehto)[4]
Rodné jméno
A50S29S29D28
I9

Šepseskaf
Horovo jméno  
G5<h1
A50
X
h1>O33
Manželky Bunefer
bnfrf
r

B(w)-nfr[5]
Potomci dcera Khamaat[6],syn Djedefptah[7] nevlastní bratr faraona 5. dynastie Veserkafa[8]
Otec Menkaure[9] (snad)[1][10]
Matka (vedlejší Menkaureova manželka)[1][10]
Narození 26. století př. n. l.
Úmrtí 2499 př. n. l.
Hrobka

jižní Sakkára,[1][11]

blízko Snofruových pyramid v Dahšúru (jih od Sakáry)[10]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šepseskaf byl egyptský faraon. Vládl v letech 2441–2436 př.Kr.[2][3] Byl posledním panovníkem 4. dynastie.[9] Manehto však o něm nemá ani zmínku a jeho jméno je z královských seznamů jen na Abydovském (Ebozevská deska) seznamu ze ~1300 př.Kr.[12] Jeho Horovo jméno znělo Šepses-chet, Manehto jej nazývá Sebercheres. Šepseskafovým otcem byl faraon Menkaure[9] (Mykerinos), stavebník nejmenší pyramidy v Gíze.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Období relativně krátké pětileté vlády Šepseskafa bylo poznamenáno řadou rozbrojů mezi několika náboženskými skupinami kněží a také vládci nomů usilujících o autonomii. Příčinou zřejmě bylo vyčerpání země předchozí výstavbou monstrózních pyramid. S manželkou Chentakus I.[8] měl syna Veserkafa, pozdějšího faraon a zakladatele 5. dynastie.


Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Mastaba Šepseskafa podle Lepsiuse z roku1842-5.

Na rozdíl od svých předchůdců si Šepseskaf zřídil za hrobku pouze velkou mastabu[9] na odlehlém místě[10] v jižní[10][11] Sakkáře.Její hieroglyfický zápis 𓀼𓋴𓋴𓂓𓆑𓏁𓉴 (Qbḥ Špss k3=f) se dá přeložit jako „vyčištěná pyramida“. Šepseskaf tím přerušil linii stavitelů velkých pyramid. Arabové pojmenovali jeho hrobku (vzhledem k její podobě) Mastabat faraún[1] (Faraonova lavice)[10]. Skromější rozměr Šepseskafovy hrobky ukazuje na pokles hospodářských možností panovníka při stavbě svého místa posledního odpočinku ke konci 4. dynastie.[10] Odklon od předtím běžné hrobky typu pyramidy je někdy vykládán jako odpor vůči nárůstu moci kněží slunečního kultu. Pyramida byla totiž s uctíváním boha(ů) slunce velmi úzce spjata.[13] Vnější vzhled mastaby naznačuje tvar sarkofágu se zaobleným zastřešením. Volba takové konstrukce byla vlastně zlomem mezi minulým budováním monstrózních pyramid a skromněji pojatých hrobek. Podobně byla zvolena poloha pohřební komory v asymetrii vůči nadzemní zástavbě. Obdélníková mastaba s rozměry 99 m délky a 74 m šířky je orientována do severo-jižního směru.
První podrobnější prospekci mastaby z roku 1858 popsal Auguste Mariette, později také Švýcarský archeolog Gustave Jéquier v letech 1924-5 [14] Okolí bylo obestavěno dvěma pravoúhlými kamennými stěnami z poměrně velkých bloků z bílého Turského vápence uložených na podložkách z růžové žuly. [15].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 460. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73. 
  4. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  5. TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  6. Khamaat Princess of Egypt [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Djedefptah [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Chentkaus I. [online]. Wikisofia, 2010. Dostupné online. (česky) 
  9. a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 329. 
  10. a b c d e f g VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20. 
  11. a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 202-203. 
  12. Starověký Egypt [online]. Natura, 1994, rev. 2005. Dostupné online. (česky) 
  13. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 20-21. 
  14. Service des antiquités de l'Égypte [online]. Journal des Savants, 1934. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Menkaure
Znak z doby nástupu Egyptský král
2441–2436 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Thamfthis?/Veserkaf