Palermská deska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Palermská deska je označení užívané v egyptologii pro fragmenty čedičové desky, na níž byl po obou stranách zaznamenán seznam staroegyptských faraonů včetně dalších záznamů o době jejich vlády. Deska byla nalezena poblíž Memfisu v roce 1866 a až v roce 1895 byla znovu objevena u jedné rodiny na Sicílii. Teprve v roce 1902 ji prozkoumal J. H. Schäfer.[1][2][3][4]

Původ desky[editovat | editovat zdroj]

Fragment Palermské stély s vyznačenými jmény některých faraonů 1. 3. dynastie; ve spodním registru je kartuš faraona Snofrua
Palermská deska, odvrácená strana s nápisy z 5. dynastie; rekonstrukce podle Nevilla[5]
Fragment Royal Annals vystavený v Petrie Museum [2] v Londýně, na kterém je napsaná část rejstříku Khasekhemwy[p 1], dole je znak z registru Snofru
Horní registr se jmény předdynastických králů;1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-?[2]

Vlastní název desky je odvozen od sicilského Palerma, kde se v muzeu nachází největší z jejích zlomků. Další čtyři fragmenty jsou uloženy v muzeích v Londýně a Káhiře.[6] Palermská deska vznikla pravděpodobně v pozdním období 4. dynastie případně až v 5. dynastii, za Neferirkareho vlády. Zároveň se uvádí[2], že byla mnohem podrobnější podle do dnešní doby nezachovaných záznamů dolnoegyptských králů. Zachované části tvoří jen malou část desky - v původních rozměrech dosahovala asi šířky 2,1 m a výšky ~60 cm. Byla zhotovena z tvrdého bazaltu. Text začíná mytologickými králi, jimž je přičítána vláda mnoha tisíc let, až k bohu Horovi, který vládu předal prvnímu lidskému králi Menimu, jímž začíná 1. dynastie. Následující panovníci jsou vyjmenováni až do doby vzniku desky.

Text desky[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé údaje zaznamenávají důležité události vlády jednotlivých panovníků a jsou od sebe odděleny hieroglyfickým znakem Abydos-Bold-hieroglyph-M4.png (palmová větev[p 2]) označujícím „královský rok“ – zahrnující dobu nástupu na trůn, výšku nilských záplav, zakládání chrámů, válečná tažení, sčítání zajatců, sčítání dobytka a podobně. Není ovšem jasné, jaký časový úsek tento „královský rok“ skutečně označuje. Podle některých badatelů[4] nejde o rok kalendářní, ale o období vymezené sčítáním skotu, které bylo prováděno každý druhý kalendářní rok. Pokud by tato teorie byla správná, bylo by třeba pro zjištění skutečné délky vlády „roky“ uváděné na desce zdvojnásobit.
Ve spodním registru je v prvním okně (zleva) kartuše faraona Snofrua, prvního faraona 4. dynastie, v sousedním okně je zápis:

...založení 35 statků s lidmi (pracovníky) a 1220 farem pro pěstování dobytka ...

[7][8]

Zadní (odvrácená) stěna obsahuje zápisy z 5. dynastie, část z nich je poškozená, i když je často presentována rekonstrukce textu Nevillem.[5] V poslední době je pomocí moderních metod úsilí odhalit původní text, přečíst jej a zaplnit mezeru v poznání historie slunečních chrámů ve Staré říši.[9]

Chronologie[editovat | editovat zdroj]

W.Barta [10]z textů na Palermské desky upravil chronologii Staré říše:

Staré říše, doba trvání vlády [roků]
1. dynastie 2. dynastie 3. dynastie 4. dynastie 5. dynastie celkem
185
151
74
120
162
Σ 692

Souhrn[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli Palermská deska a její další menší fragmenty zůstávají neúplné, jen s náznakem dílčích textů, je to jeden z nejcennějších souborů autentických informací o Staré říši v kontextu dějinné posloupnosti od předdynastického období až do 5. dynastie. Texty nápisů vypovídají o událostech v průběhu vlády jednotlivých králů, údaje o výšce záplav Nilu, které předvídaly úrodnost v dané době v časové posloupnosti a s návazností na upřesnění chronologie Staré říše. Zápisy tak ukazují, že v centralizovaných systémech se rozvíjela administrativní správa materiálních zdrojů, které byly nezbytné při plánování a realizaci velkých staveb, zřejmě počínaje stavbou Džoserovy pyramidy[p 3][11] a zvláště pak ve 4. dynastii za vlády Snofrua a jeho následníků, obdobně pak také faraonů 5. dynastie.[12][13][14] Jak ostatně také dokládají Abúsírské papyrusy[15]

Čelní strana 2. registr; (čtení zprava); začátek vlády krále Djera 1. dynastie a změna vlády z krále Aha na krále Djera ve 2. a 3. okně

Návazné články[editovat | editovat zdroj]

Další královské seznamy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslední faraon 2. dynastie, vládl ~18 roků
  2. hieroglyfický znak M4-Gardiner
  3. Stavitel, architekt, zbožštělý Imhotep by bez zásadního technického zabezpečení stavby pyramidy,
    materiálního logistického zázemí a lidských zdrojů, stavbu takového rozsahu nezrealizoval

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHÄFER, Heinrich; Ludwig Borchardt. Ein Bruchstück altägyptischer Annalen [online]. Berlin: 1902. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.I [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. §76–167. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SHIH-WEI, Hsu. The Palermo Stone: the Earliest Royal Inscription from Ancient Egypt. Berlin: Altoriental Forschung, Akadimie Verlag, 2010. S. 68–69. (anglicky) 
  4. a b SCALF, Roy. Rereading the 71h Count of Snefru in the Palermo Stone' [online]. Oriental Institute, University Oxford. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b NEVILLE, Émile. Piere De Palmo [online]. Paris: Ěmile Bouillon, 1903. [[1] Dostupné online]. (anglicky) 
  6. Gallery-Palermo [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MALEK, Jaromír. In the shadow of the pyramids: Egypt during the Old Kingdom. Nomrmen: Oklahoma University, 1986. ISBN 0-8061-2027-4. (anglicky) 
  8. SCALF, Foy. Rereading the 71h Count ofSnefru in the Palermo Stone [online]. Oriental Institute, University Chicago, 2009. S. 89–93. Dostupné online. (anglicky) 
  9. KREJČÍ, Jaromír; Mohamed Osman; Massimiliano Nuzzo. New research and insights into the Palermo Stone [online]. Praha: Czech Inst. of Egyptolgy, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BARTA, Winfried. Die Chronologie der 1. bis 5. Dynastie nach den Angaben des rekonstruierten Annalensteins. Dresden: Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde, 1981. (německy) 
  11. SHAW, Ian; Jaromír Málek. The Oxford History of Ancient Egypt. [s.l.]: Oxford University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. S. 83-107. (anglicky) 
  12. WHITE, Blake. Ancient Egypt Provides an Early Example of How A Society’s Worldview Drives Engineering and the Development of Science. [online]. Oaklend: Strategic Technolgy Institue, 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  13. DAVID, Rosalie. Handbook to Life in Ancient Egypt [online]. University Manchester, 1998. S. 209-232. Dostupné online. ISBN 0-8160-5034-1. (anglicky) 
  14. LEHNER, Mark. Arecheologie of an image: The Great Sphinx of Giza. New Haven: Yale University, 1991. Disertační práce PhD. 
  15. VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SHAW I.: Dějiny starověkého Egypta, kap. 5, BB/art, Praha 2003, 523 s., ISBN 80-7257-975-4, s. 20n.
  • Jednotlivé fragmenty Palermské desky[3]
  • TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011
  • DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society
  • PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295–301

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]