Diorit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diorit
Diorit
Diorit
Zařazení magmatická hornina
Hlavní minerály plagioklas, amfibol, biotit, pyroxen, křemen, olivín, mikroklin
Akcesorie zirkon, magnetit, ilmenit, apatit, sulfidy
Textura středně zrnitá až jemnozrnná, zřídka porfyrická
Barva(y) šedá, šedozelená

Diorit je šedá intermediální hlubinná magmatická hornina obsahující hlavně plagioklas (zejména andezin) a Fe-Mg minerály, nejčastěji amfibol, biotit nebo augit. Jde o intruzivní magmatickou horninu vyznačující se hrubým zrnem a tmavou barvou. Jedná se v podstatě o alternativu andezitové lávy nacházející se ve velkých hloubkách. Je velmi obtížné makroskopicky rozpoznat diorit od gabra, protože diorit často obsahuje uzavřeniny jiných hornin, především potom právě gaber.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Diorit je z geochemického hlediska alkalicko-vápenatá intermediální hornina s obsahem SiO2 přibližně 65 %.[1] Mineralogicky obsahuje asi 50 % Ca-Na živců, z nichž pochází většina z plagioklasové řady.[2]. Dominantním minerálem je andezin, v malém množství sa vyskytuje i mikroklín. Asi 5 % objemu může tvořit křemen. Asi čtvrtinu objemu tvoří amfibol a v menší míře tmavá slída biotit. Může obsahovat i minerály skupiny pyroxenu, zvláště augit. Z tmavých minerálů lze zřídka najít i olivín nebo granát. Akcesorickými minerály jsou hlavně zirkon, apatit, magnetit, ilmenit a sulfidické minerály. Diority jsou často šedé, tmavě šedé až šedě-zelené barvy. Zelený odstín je obyvkle způsoben chloritizací. Diorit patří medzi přechodné typy vyvřelých hornin, které často prostupují navzájem s horninami podobného složení.[3] Variety chudé na tmavé minerály se označují jako leukodiorit. Pokud je přítomen olivín a na železo bohatý augit, hornina přechází do melanodioritu, který je velmi blízký gabru. Podobně, v případě, že je v hornině zvýšený obsah křemene, lze hovořit o křemenném dioritu. Pokud je křemene více než 20 %, označuje se hornina jako tonalit. Pokud je ve významnějším množství přítomen kromě křemene i ortoklas (draselný živec), hornina se označuje monzodiorit nebo granodiorit.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vznik dioritu je často spojen s většími intruzemi granitoidů nebo gabra. Diority také vznikají při parciálním tavení mafických hornin nad subdukčními zónami. Často vzniká a tvoří batolity ve vulkanických obloucích, pohořích kordiliérového typu jako jsou například Andy. Jeho výlevná forma je podstatně častější a označuje se jako andezit.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Diorit v diagramu QAPF

Diorit je velmi pevná hornina. Ve starověkém Egyptě byly dioritové nástroje používány k opracování granitu. Diorit se po vyleštení též používal na trvanlivé předměty. Známá je zejména stéla z tmavého dioritu s vytesaným Chammurapiho zákoníkem, která je dnes v pařížském Louvru. Diorit byl k podobným účelům používán po celém Blízkém východě ve starověkém Egyptě, Babylonii, Assýrii a Sumeru. Sargon Akkadský vedl kvůli nalezištím dioritu několik válečných tažení.

Dnes se diorit používá jako stavební a obkladový kámen, pro svou tvrdost a vysokou odolnost. Jako drť je vhodný jako přísada do betonů. Dalším využitím dioritu je hlavně štěrk ve stavbě komunikací.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Diorit je poměrně vzácný, jeho nejvýznamnější výskyt ve světě je v okolí města Sondrio v Itálii; Durynsku a Sasku v Německu. Vyskytuje se také ve Finsku, Rumunsku, severovýchodním Turecku, středním Švédsku, Skotsku, ostrově Guernsey v průlivu La Manche, pohoří Darrans range na Novém Zélandu a v Andách. V USA se nachází v oblasti Basin and Range Province, ve státech Minnesota a Montana. Na Korsice se vyskytující orbikulární varieta se označuje jako „napoleonit“ nebo „korzit“.

V České republice jsou diority typické ve Slezsku, v dyjském masivu u Znojma, nebo u Nasavrk, Mutěnína a v kdyňském komplexu.[4]

Na Slovensku se diority vyskytují jen v malé míře v Nízkých a Vysokých Tatrách, Malých Karpatech, ve Štiavnických vrších. Také na některých místech ve veporiku a v Spišsko-gemerském rudohoří[2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diorit na slovenské Wikipedii.

  1. Veľký, J. a kolektív, 1978; Encyklopédia Slovenska I. zväzok: písmená A — D. Veda, Bratislava, 617 s.
  2. a b http://www.mineraly.sk přístup 2016-02-23
  3. http://www.geology.cz přístup 2016-02-23
  4. http://petrol.sci.muni.cz přístup 2016-02-23

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Diorit