Trachyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trachyt
Trachyt
Trachyt
Zařazení magmatická hornina
Hlavní minerály ortoklas, plagioklas, tridymit, křemen, nefelín
Akcesorie biotit, pyroxeny, olivín
Textura afanitická, porfyrická
Barva(y) šedá, tmavě šedá

Trachyt patří mezi výlevné magmatické horniny, které neobsahují křemen nebo jej obsahují pouze v podružném množství. Z chemického hlediska je tedy pro trachyty charakteristický nižší obsah SiO2.

Trachyty bývají světlé, nejčastěji šedavé, nahnědlé nebo zelenavé. Mívají všesměrnou porfyrickou stavbu s jemnozrnnou až celistvou základní hmotou, která bývá na lomných plochách drsná. Porfyrické vyrostlice tvoří většinou živec.[1] U některých trachytů se vyskytuje i pórovitá nebo sklovitá stavba.

Název horniny zavedl v roce 1822 R. J. Haüy.[2]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Trachyt (Špičák u Teplé)

Mineralogicky jsou tvořeny převážně živcem (převládají draselné živce nad plagioklasy), foidy (zástupci živců) - nefelínem, sodalitem a leucitem. Křemen je přítomen nanejvýš v podružném množství, spíše se vyskytuje tridymit. Z tmavých minerálů jsou přítomny převážně v akcesorickém množství augity, amfiboly a biotit. Amfiboly jsou často zkorodované a lemované sekundárními minerály magnetitem a pyroxeny. Trachyt je efuzivním ekvivalentem syenitu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Trachyty se vyskytují převážně v třetihorních a mladších vulkanitech: v římské vulkanické provincii, na ostrově Ischia a v Německu. Recentní trachytické lávové proudy se nacházejí na Islandu, Azorských ostrovech a ve východní Africe. V Česku se často vyskytuje například v Českém středohoří.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trachyt na slovenské Wikipedii.

  1. HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha : ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 41.  
  2. Levinson-Lessing, F. J., Struve, E. A., 1963, Petrografičeskij slovar. Gosgeoltechizdat, Moskva, s. 356
  3. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kostomlatské středohoří, s. 237.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]