Sodalit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sodalit
Sodalit v podobě namodralých krystalků
Sodalit v podobě namodralých krystalků
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Na8(Al6Si6O24)Cl2
Identifikace
Barva modrý, modrošedý, šedý, fialový, růžový,
bílý, nažloutlý, nazelenalý
Vzhled krystalu Tvoří krystaly ve tvaru rombického dodekaedru, častěji však nepravidelná zarostlá zrna masivního charakteru
Soustava kubická
Tvrdost 5,5-6
Lesk skelný až mastný
Štěpnost špatná podle {110}
Index lomu n = 1,483 - 1,487
Vryp bílý
Hustota 2,27-2,33 g/cm³
Rozpustnost Je rozpustný v HCl a HNO3
Ostatní oranžově-červená luminiscence v UV záření obou délek

Sodalit (Na8(Al6Si6O24)Cl2) je alumosilikát (hlinitokřemičitan) sodíku s chlórem, řadící se mezi tektosilikáty. Patří do skupiny foidů, kde společně s dalšími minerály (hauyn, nosean a lazurit) vytváří sodalitovou skupinu.[1] Objeven byl v roce 1806 v intruzivním komplexu Ilimaussaq v Grónsku. Pojmenován byl podle obsahu sodíku ve svém vzorci.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Jeho vznik je převážně magmatický. Je hlavním horninotvorným minerálem některých magmatických alkalických hornin jako jsou sodalitické syenity a trachyty. Vyskytuje se také na kontaktech mramoru a erlánu.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5,5-6, křehký, hustota 2,29 g/cm³ průměrná, štěpnost špatná podle {110}, lom je nerovný až lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barvu má tmavě modrou až modrošedou. Vryp je bílý a lesk skelný až mastný. Pod vlnami UV světla je fluorescentní a má oranžovo-červenou barvu. Je průhledný i průsvitný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Na 18,98 %, Al 16,7 %, Si 17,39 %, O 39,62 %, Cl 7,32 %. Může obsahovat vázanou síru. Je rozpustný v HCl a HNO3.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Sodalit se často vyskytuje společně s minerály jako nefelín, kankrinit, vesuvián, mikroklin, sanidin, albit, kalcit, fluorit, ankerit, baryt.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V klenotnictví se moc nepoužívá a pokud ano, tak jen ve formě tromlovaných, či leštěných kamenů. Mnohem více se však horniny obsahující sodalit využívají jako dekorační kámen na obklady budov, soch, schodišť a podobně. Jeho odrůda hackmanit je mezi klenotníky vysoce ceněný minerál.

Hackmanit z lokality Koksha Valley, Afghánistán

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Hackmanit[editovat | editovat zdroj]

Hackmanit je mimořádně vzácná, na síru bohatá odrůda sodalitu, která vykazuje tenebrescenci. Poprvé byl objeven v Grónsku v roce 1896 L. C. Boergstroemem a později byl pojmenován po Victoru Axel Hackmanovi, finskému geologovi. Nicméně unikal zájmu klenotníků až do nedávné doby (1991), kdy byl nalezen první vysoce kvalitní brusný hackmanit, který byl objeven v kanadském Quebecu. Hackmanit je těsně po těžbě světle až tmavě fialové barvy, ale jakmile je vystaven slunečnímu záření, barva rychle mizí a mění se na šedavou nebo zeleno-bílou. Když se umístí zpět do temné místnosti nebo když je vystaven krátkovlnnému UV světlu, fialové barvy se pomalu vrací. Změna barvy může nastat během několika sekund je-li vystaven slunečnímu záření, ale návrat k původní barvě může někdy trvat až týden. Tento efekt se může opakovat neustále, je však trvale zničen vysokým zahřátím. [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VELEBIL, Dalibor. Sodalit [online]. velebil.net, [cit. 2010-05-24]. Dostupné online.  
  2. Hackmanit [online]. gemselect.com, [cit. 2014-06-03]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]