Amenhotep III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amenhotep III.
Amenofis III.
Amenhotep III.
Amenhotep III.
Doba vlády 1390-1353 př.Kr.[1]
Rodné jméno
<
M17Y5
N35
R4
X1 Q3
>

Amenhotep
Trůnní jméno
M23L2<
N5C10V30
>

Neb-Maat-Re
Horovo jméno  
G5
<
G5E1
D44
N28G17C10
>

Ka-nechet cha-em-maat
Srxtail2.svg
Jméno obou paní
S29Y5
N35
Y1
O4
Q3
G43Y1
Z2
S29W11
D21
V28D36
N17 N17

Se-men-chepu segerech-taui
Zlatý Hor
O29
D36
F23
V28A24S22
X1 X1
G21Z3

Aa-chepesch hui-setschtiu
Manželky Teje
U33Z4M17M17

Giluchepa
k
y
r
g
yG41B1

Taduchepa (dcera krále Mitanni Tušratta)
Sitamun
zAtimn
n
Potomci Amenhotep IV., Thutmose,
dcery Satamun, Eset, Henuttaneb, Nebtah[2]
Otec Thutmose IV.
Matka Mutenwia dcera krále Artatam I.
X1G14G17P3
Úmrtí 1353 př.Kr.
Hrobka KV 22 v Údolí králů

Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1390-1353 př.Kr.[1] Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou Mutenwiya, dcera krále Artatama I.. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Neb-maat-re (Pán pravdy je Re).

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Hlava mumie Amenhotepa III.
Amenhotep III. a bůh Sobek
Zbytky chrámu Kom el-Hette, západní Theby
Mapa Mittani v období vlády Amenhotepa III.
Memnonovy kolosy – sedící Amenhotep III.

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších faraonů 18. dynastie. Jeho 39 letá vláda byla pro Egyptsou říši obdobím míru, i když se uskutečnilo několik menších vojenských výprav, většinou do okrajových oblastí říše, k upevnění bezpečnosti na hranicích ale také zabezpečení odváděnítributů od vazalských území.[3] Od upevnění sjednoceného Egypta a expanze, zejména za vlády jeho děda Thutmose III., uplynulo přibližně 180 let stability říše a došlo také k značnému růstu ekonomického bohatství. Bylo to také období, kdy se podstatně rozšířily votivní stavby uznávaným bohů Amona jeho manželky nebeské Mut, Ptaha a dalších[4]. Stabilitu říše udržovala i politická spojenecká dohoda s královstvím Mitanni, utvrzená vícečetnými sňatky s Amenhotepem III.(který byl synem Mutenwia dcery krále Atartama I.) s mitanskými princeznami, jeho pozdějšími dalšími manželkami byly, dcera krále Šuttarny Giluchepa a Taduchepa dcera krále Tušraty.
Za vlády Amenhotepa dosáhli moci a vlivu na vládu kněží Amonova kultu díky velkému pozemkovému vlastnictví tak, že to až ohrožovalo suverenitu faraona. Odezvou bylo posilování vlivu slunečního boha Aton a monoteistické pojetí státního náboženství. V tomto trendu pokračoval i jeho následník Amenhotep IV., který přijal jména Achn-aton a v duchu Slunečního kultu vybudoval nové hlavní město Achetaton v údolí Tel el-Amarna.
Amenhotep sám se ještě za svého života jmenoval bohem, patrně právem, protože době jeho panování se říkalo „vláda Slunce“. Byl jedním z nejbohatších faraonů starého Egypta.[2].

Monumenty[editovat | editovat zdroj]

Faraon Amenhotep III. byl především velký stavitel. Jeho jedinečný a nikdy nepřekonaný zádušní chrám v západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes z něho ale zbyly už jen dvě sochy sedícího Amenhotepa, tzv. Memnonovy kolosy, které podle pověsti ve starověku „zpívaly“ (při silném pouštním větru). Rozsáhlou stavební činnost vyvíjel hlavně v Karnaku, kde založil posvátné jezero. Nechal vybudovat velkolepé chrámy nejen v Egyptě, ale i v Núbii. Jako příklad můžeme uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V egyptské Héliopoli nechal postavit chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu[5], v Thébách nechal vystavět Amon-Reův „jižní harém“ (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám.
Významnou soukromou osobou jeho doby byl vezír Amenhotep, syn Hapuův, dohlížitel všech královských prací, který pro Amenhotepa III. vybudoval řadu monumentů.

Amenhotepovy nemoci[editovat | editovat zdroj]

Amenhotep se celý život potýkal s nemocí, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Měl bolavé zuby, hnisající vředy a trpěl dnou. Amenhotep věnoval zvláštní úctu bohyni Sachmetě, lví bohyni války, která také vládla nemocem když se jí prokazovala zvláštní úcta, před nemocemi i chránila. Mitannský král Tušratta mu z Babylonu poslal sochu bohyně zdraví Ishtar, aby demonstroval přátelské vztahy.[2].
V rámci komplexního výzkumu dědičných znaků analýzou DNA , antropologických a endkrinálních charakteristik mumíí členů 18. dynastie, byla prozkoumána i mumie Amenhotepa III. otce Achnatona a děda Tutanchámona. Dědičné posloupnosti rodu byly potvrzeny.[6][7][8] Endokrinologická analýzy prokázala dědičný defekt patologického přebytku a manifestace syndromu nadbytku aromatázy[9] s průvodními znaky gynekomastie a androgénního těla (podobné jak při terapii anabolickými steroidy).[10]Zmíněný syndrom se projevil jak u Amenhotepa III. a zejména pak jeho syna Achnatona. Patrné to je v jeho zobrazování a zachovalých sochách, včetně doložených synergických projevů náboženských vizí.

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Prvotně byla hrobka, označená KV22 objevena v 1799 při Napoleonově tažení do Egypta (1798-1801). Vyčištěna byla až Theodorem Davisem[p 1] V roce 1915 se věnoval výzkumu KV 22 H.Carter. Poslední výzkumy realizovala japonská expedice vykopávkami v jižním křídle paláce. Objevila zde několik předmětů. Předpokládané původní bohaté pohřební poklady byly již ve starověky vykradeny. Mumie faraona byla v 21.dyanastii přemístěny do hrobky KV35.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. . Právník, Američan, který se v letech 1902-1914 věnoval hrobkám v Údolí králů, např KV45 a KV36.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b c BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Egyptští bohové a náboženství [online]. Janovský. Dostupné online. (česky) 
  5. Sakkára - Serapeum [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638-646. Dostupné online. 
  8. BRAVERMAN, Irwin, D.B.Redfored,P.A.Mackowiak. Akhenaten and the Strange Physiques od Egypt’s 18th Dynasty. Anals of Internal Medicue. 2009, roč. 150, čís. 8, s. 556-560. Dostupné online. 
  9. Poruchy pohlavní diferenciace a pohlavního zrání [online]. Wikyskripta, rev. 2017. Dostupné online. (česky) 
  10. SHOZU, Makio, F.Maki. Understanding the pathological manifestations of aromatase excess syndrome: lessons for clinical diagnosis. Expert Review of Endocrinology & Metabolism. 2014, roč. 9, čís. 4, s. 397-409. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Thutmose IV.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1390-1353 př.Kr.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Amenhotep IV.