Amenhotep III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amenhotep III.
Amenofis III.
Amenhotep III.
Amenhotep III.
Doba vlády1390–1353 př. n. l.[1]
Rodné jméno
<
M17Y5
N35
R4
X1 Q3
>

Amenhotep
Trůnní jméno
M23L2<
N5C10V30
>

Neb-Maat-Re
Jméno obou paní
S29Y5
N35
Y1
O4
Q3
G43Y1
Z2
S29W11
D21
V28D36
N17 N17

Se-men-chepu segerech-taui
Zlatý Hor
O29
D36
F23
V28A24S22
X1 X1
G21Z3

Aa-chepesch hui-setschtiu
ManželkyTeje
U33Z4M17M17

Giluchepa
k
y
r
g
yG41B1

Taduchepa (dcera krále Mitanni Tušratta)
Sitamun
zAtimn
n
PotomciThutmose([p 1], Amenhotep IV.,
dcery Satamun, Eset, Henuttaneb, Nebtah[2]
OtecThutmose IV.
MatkaMutemvia, dcera krále Artatama I.
X1G14G17P3
NarozeníDesetiletí do 1400 př. n. l.
Egypt
Úmrtí1353 př. n. l.
Malkata
HrobkaKV 22 v Údolí králů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1390–1353 př. n. l.[1] Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou Mutenwiya, dcera krále Artatama I.. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Neb-maat-re (Pán pravdy je Re).

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Hlava mumie Amenhotepa III.
Amenhotep III. a bůh Sobek
Zbytky chrámu Kom el-Hette, západní Theby
Mapa Mittani v období vlády Amenhotepa III.
Memnonovy kolosy – sedící Amenhotep III.

Je považován za jednoho z nejvýznamnějších faraonů 18. dynastie. Jeho 39letá vláda byla pro Egyptskou říši obdobím míru, i když se uskutečnilo několik menších vojenských výprav, většinou do okrajových oblastí říše, k upevnění bezpečnosti na hranicích, ale také zabezpečení odvádění tributů od vazalských území.[3] Od upevnění sjednoceného Egypta a expanze, zejména za vlády jeho děda Thutmose III., uplynulo přibližně 180 let stability říše a došlo také k značnému růstu ekonomické úrovně. Bylo to také období, kdy se podstatně rozšířily votivní stavby uznávaných bohů Amona, jeho manželky nebeské Mut, Ptaha a dalších[4]. Stabilitu říše udržovala i politická spojenecká dohoda s královstvím Mitanni, utvrzená vícečetnými sňatky s Amenhotepem III. (který byl synem Mutenwia dcery krále Atartama I.) s mitanskými princeznami, jeho pozdějšími dalšími manželkami byly, dcera krále Šuttarny Giluchepa a Taduchepa dcera krále Tušraty.
Za vlády Amenhotepa dosáhli moci a vlivu na vládu kněží Amonova kultu díky velkému pozemkovému vlastnictví tak, že to až ohrožovalo suverenitu faraona. Odezvou bylo posilování vlivu slunečního boha Atona a monoteistické pojetí státního náboženství. V tomto trendu pokračoval i jeho následník Amenhotep IV., který přijal jména Achn-aton a v duchu Slunečního kultu vybudoval nové hlavní město Achetaton v údolí Tel el-Amarna.
Amenhotep sám se ještě za svého života jmenoval bohem, patrně právem, protože době jeho panování se říkalo „vláda Slunce“. Byl jedním z nejbohatších faraonů starého Egypta.[2].

Monumenty[editovat | editovat zdroj]

Faraon Amenhotep III. byl především velký stavitel. Jeho jedinečný a nikdy nepřekonaný zádušní chrám v západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes z něho ale zbyly už jen dvě sochy sedícího Amenhotepa, tzv. Memnonovy kolosy, které podle pověsti ve starověku „zpívaly“ (při silném pouštním větru). Rozsáhlou stavební činnost vyvíjel hlavně v Karnaku, kde založil posvátné jezero. Nechal vybudovat velkolepé chrámy nejen v Egyptě, ale i v Núbii. Jako příklad můžeme uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V egyptské Héliopoli nechal postavit chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu[5], v Thébách nechal vystavět Amon-Reův „jižní harém“ (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám.
Významnou soukromou osobou jeho doby byl vezír Amenhotep, syn Hapuův, dohlížitel všech královských prací, který pro Amenhotepa III. vybudoval řadu monumentů.

Amenhotepovy nemoci[editovat | editovat zdroj]

Amenhotep se celý život potýkal s nemocí, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Měl bolavé zuby, hnisající vředy a trpěl dnou. Amenhotep věnoval zvláštní úctu bohyni Sachmetě, lví bohyni války, která také vládla nemocem, a když se jí prokazovala zvláštní úcta, před nemocemi i chránila. Mitanský král Tušratta mu z Babylonu poslal sochu bohyně zdraví Ishtar, aby demonstroval přátelské vztahy.[2].
V rámci komplexního výzkumu dědičných znaků analýzou DNA, antropologických a endokrinálních charakteristik mumií členů 18. dynastie, byla prozkoumána i mumie Amenhotepa III., otce Achnatona a děda Tutanchámona. Dědičné posloupnosti rodu byly potvrzeny.[6][7][8] Endokrinologická analýzy prokázala dědičný defekt patologického přebytku a manifestace syndromu nadbytku aromatázy[9] s průvodními znaky gynekomastie a androgenního těla (podobné jak při terapii anabolickými steroidy).[10]Zmíněný syndrom se projevil u Amenhotepa III. a zejména pak u jeho syna Achnatona. Patrné to je v jeho zobrazování a zachovalých sochách, včetně doložených synergických projevů náboženských vizí.

Hrobka[editovat | editovat zdroj]

Prvotně byla hrobka, označená KV22 objevena v 1799 při Napoleonově tažení do Egypta (1798–1801). Vyčištěna byla až Theodorem Davisem[p 2] V roce 1915 se věnoval výzkumu KV 22 H. Carter. Poslední výzkumy realizovala japonská expedice vykopávkami v jižním křídle paláce. Objevila zde několik předmětů. Předpokládané původní bohaté pohřební poklady byly již ve starověky vykradeny. Mumie faraona byla v 21.dynastii přemístěny do hrobky KV35.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Prvorozený syn, předčasně zemřel ještě za života otce, nástupnictví přešlo na mladšího Amenhopise/Achnatona
  2. . Právník, Američan, který se v letech 1902–1914 věnoval hrobkám v Údolí králů, např. KV45 a KV36.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. a b c BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Egyptští bohové a náboženství [online]. Janovský. Dostupné online. (česky) 
  5. Sakkára – Serapeum [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  6. HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Whasington: 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638–646. Dostupné online. 
  8. BRAVERMAN, Irwin, D.B.Redfored,P.A.Mackowiak. Akhenaten and the Strange Physiques od Egypt’s 18th Dynasty. Anals of Internal Medicue. 2009, roč. 150, čís. 8, s. 556–560. Dostupné online. 
  9. Poruchy pohlavní diferenciace a pohlavního zrání [online]. Wikyskripta, rev. 2017. Dostupné online. (česky) 
  10. SHOZU, Makio, F.Maki. Understanding the pathological manifestations of aromatase excess syndrome: lessons for clinical diagnosis. Expert Review of Endocrinology & Metabolism. 2014, roč. 9, čís. 4, s. 397–409. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Thutmose IV.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1390–1353 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Amenhotep IV.