Amenhotep III.
| Amenhotep III. | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amenofis III. | |||||||||||||||||
 Amenhotep III. | |||||||||||||||||
| Doba vlády | 1390–1353 př. n. l.[1] | ||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Amenhotep | ||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Neb-Maat-Re | ||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Se-men-chepu segerech-taui | ||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
Aa-chepesch hui-setschtiu | ||||||||||||||||
| Manželky | Teje
Giluchepa
Taduchepa (dcera krále Mitanni Tušratta) Sitamun
| ||||||||||||||||
| Potomci | Thutmose([p 1], Amenhotep IV., dcery Satamun, Eset, Henuttaneb, Nebtah[2] | ||||||||||||||||
| Otec | Thutmose IV. | ||||||||||||||||
| Matka | Mutemvia, dcera krále Artatama I.
| ||||||||||||||||
| Narození | 1400 př. n. l. Egypt | ||||||||||||||||
| Úmrtí | 1353 př. n. l. Malkata | ||||||||||||||||
| Hrobka | KV 22 v Údolí králů | ||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||
Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1390–1353 př. n. l.[1] Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou Mutenwiya, dcera krále Artatama I. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Neb-maat-re (Pán pravdy je Re).
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Je považován za jednoho z nejvýznamnějších faraonů 18. dynastie. Jeho 39letá vláda byla pro Egyptskou říši obdobím míru, i když se uskutečnilo několik menších vojenských výprav, většinou do okrajových oblastí říše, k upevnění bezpečnosti na hranicích, ale také zabezpečení odvádění tributů od vazalských území.[3] Od upevnění sjednoceného Egypta a expanze, zejména za vlády jeho děda Thutmose III., uplynulo přibližně 180 let stability říše a došlo také k značnému růstu ekonomické úrovně. Bylo to také období, kdy se podstatně rozšířily votivní stavby uznávaných bohů Amona, jeho manželky nebeské Mut, Ptaha a dalších[4]. Stabilitu říše udržovala i politická spojenecká dohoda s královstvím Mitanni, utvrzená vícečetnými sňatky s Amenhotepem III. (který byl synem Mutenwia dcery krále Atartama I.) s mitanskými princeznami, jeho pozdějšími dalšími manželkami byly, dcera krále Šuttarny Giluchepa a Taduchepa dcera krále Tušraty.
Za vlády Amenhotepa dosáhli moci a vlivu na vládu kněží Amonova kultu díky velkému pozemkovému vlastnictví tak, že to až ohrožovalo suverenitu faraona. Odezvou bylo posilování vlivu slunečního boha Atona a monoteistické pojetí státního náboženství. V tomto trendu pokračoval i jeho následník Amenhotep IV., který přijal jména Achn-aton a v duchu Slunečního kultu vybudoval nové hlavní město Achetaton v údolí Tel el-Amarna.
Amenhotep sám se ještě za svého života jmenoval bohem, patrně právem, protože době jeho panování se říkalo „vláda Slunce“. Byl jedním z nejbohatších faraonů starého Egypta.[2].
Monumenty[editovat | editovat zdroj]
Faraon Amenhotep III. byl především velký stavitel. Jeho jedinečný a nikdy nepřekonaný zádušní chrám v západních Thébách byl mistrovským dílem své doby. Dnes z něho ale zbyly už jen dvě sochy sedícího Amenhotepa, tzv. Memnonovy kolosy, které podle pověsti ve starověku „zpívaly“ (při silném pouštním větru). Rozsáhlou stavební činnost vyvíjel hlavně v Karnaku, kde založil posvátné jezero. Nechal vybudovat velkolepé chrámy nejen v Egyptě, ale i v Núbii. Jako příklad můžeme uvést Elefantinu, Wádí es-Sebúu, Aníbu, Kavu nebo Sesebi. Na severu zkrášlil města Tell el-Bastu a Tell Atríb. V egyptské Héliopoli nechal postavit chrám zasvěcený Horovi, v Sakkáře zahájil práce na Serapeu[5], v Thébách nechal vystavět Amon-Reův „jižní harém“ (takto se ve starověku nazýval chrámový komplex v Luxoru), kde umístil 600 soch bohyně Sachmety. Na druhém břehu Nilu si nechal postavit nádherný rezidenční palác a obrovský zádušní chrám.
Významnou soukromou osobou jeho doby byl vezír Amenhotep, syn Hapuův, dohlížitel všech královských prací, který pro Amenhotepa III. vybudoval řadu monumentů.
Amenhotepovy nemoci[editovat | editovat zdroj]
Amenhotep se celý život potýkal s nemocí, jejíž příznaky jsou vidět i na obrazech z konce jeho života. Měl bolavé zuby, hnisající vředy a trpěl dnou. Amenhotep věnoval zvláštní úctu bohyni Sachmetě, lví bohyni války, která také vládla nemocem, a když se jí prokazovala zvláštní úcta, před nemocemi i chránila. Mitanský král Tušratta mu z Babylonu poslal sochu bohyně zdraví Ishtar, aby demonstroval přátelské vztahy.[2].
V rámci komplexního výzkumu dědičných znaků analýzou DNA, antropologických a endokrinálních charakteristik mumií členů 18. dynastie, byla prozkoumána i mumie Amenhotepa III., otce Achnatona a děda Tutanchámona. Dědičné posloupnosti rodu byly potvrzeny.[6][7][8] Endokrinologická analýzy prokázala dědičný defekt patologického přebytku a manifestace syndromu nadbytku aromatázy[9] s průvodními znaky gynekomastie a androgenního těla (podobné jak při terapii anabolickými steroidy).[10] Zmíněný syndrom se projevil u Amenhotepa III. a zejména pak u jeho syna Achnatona. Patrné to je v jeho zobrazování a zachovalých sochách, včetně doložených synergických projevů náboženských vizí.
Hrobka[editovat | editovat zdroj]
Prvotně byla hrobka, označená KV22, objevena v roce 1799 při Napoleonově tažení do Egypta (1798–1801). Vyčištěna byla až Theodorem Davisem.[p 2] V roce 1915 se věnoval výzkumu KV22 H. Carter. Poslední výzkumy realizovala japonská expedice vykopávkami v jižním křídle paláce. Objevila zde několik předmětů. Předpokládané původní bohaté pohřební poklady byly již ve starověku vykradeny. Mumie faraona byla v 21.dynastii přemístěny do hrobky KV35.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b c BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Egyptští bohové a náboženství [online]. Janovský. Dostupné online.
- ↑ Sakkára – Serapeum [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2019-04-06]. Dostupné online.
- ↑ HAWASS, Zahi. The Search for Hatshepsut and the Discovery of her Mummy [online]. Washington: 2007. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAVASS, Zahi, Z.Yehia, I. Somaia at all. Ancestry and Pathology in King Tutankhamin’s Family. JAMA,. Únor 2010, roč. 303, čís. 7, s. 638–646. Dostupné online.
- ↑ BRAVERMAN, Irwin, D.B.Redfored,P.A.Mackowiak. Akhenaten and the Strange Physiques od Egypt’s 18th Dynasty. Anals of Internal Medicue. 2009, roč. 150, čís. 8, s. 556–560. Dostupné online.
- ↑ Poruchy pohlavní diferenciace a pohlavního zrání [online]. Wikyskripta, rev. 2017. Dostupné online.
- ↑ SHOZU, Makio, F.Maki. Understanding the pathological manifestations of aromatase excess syndrome: lessons for clinical diagnosis. Expert Review of Endocrinology & Metabolism. 2014, roč. 9, čís. 4, s. 397–409. Dostupné online.
* MATULA, Miloš; "Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce". Praha: Nakladatelství MM Production, 2010, ISBN 9788090455603
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Thutmose – předčasně zemřelý nejstarší syn
- Teje
- Aton
- Amarnské období
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amenhotep III. na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Thutmose IV. |
|
Egyptský král 1390–1353 př. n. l. |
|
Nástupce: Amenhotep IV. |
