Ramesse IV.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun
Rameses, Ramses
Ramesses IV. reliéf v chrámu Chonsu v Karnaku
Ramesses IV. reliéf v chrámu Chonsu v Karnaku
Doba vlády 1156–1150 př. Kr.[1]
Rodné jméno
N5
G38
<
raC2 C12 N36HqAms
z
z
Sw
>
Ramessu heqa Maat mery
Trůnní jméno
M23L2<
rawsrSwC12stpS3
>
User Maat Ra, setep en Amun
Horovo jméno  
G5<h1
E1
D40
mAat anx
Aa11
h1>O33
  Ka nacht anch em Maat
Jméno obou paní
Aa11
a
k
I6
Aa15
t O49
G45
f
V1
D40
pD
t Z3
Z3 Z3
Mek Kemet waf pedjut
Zlatý Hor
wsrsrnprnprnpwr
r
n
xt
x t
D40
Z3
User renput wer nachtu
Manželka Duatentopet (Tentopet)[2]
Otec Ramesse III.
Matka Isis-Takemdžert (~Titi)[3]
Hrobka KV2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun byl třetím faraonem 20. dynastie. Byl pátým synem Ramesse III. Ten jej ve 22. roce své vlády ustanovil korunním princem, takže předstihl své starší bratry a zavdal si jejich trvalou nepřízeň a soupeření. Na trůn nastoupil po násilné smrti otce, který byl po spiknutí v harému zinscenovaného jeho vedlejší ženou Tiye a jejím synem Pentawerem[4] s pomocí harémových správců, faraonova komorníka a velitele lučišníků.[p 1][5][p 2]

Zachoval se záznam o soudních procesech se spiklenci „Judical Papyrus“ (uložený v Muzeu Turin)".[6] Nově nastolený faraon, který spiknutí odhalil, nechal všechny spiklence postavit před soud. Hlavní viníci (16 služebníků a 6 bezejmenných žen) byli popraveni. Královna Tiye a syn Pentawer mohli spáchat sebevraždu.[7][8]

Ramesse IV. nastoupil na trůn v jeho přibližně 14 letech, vládl v letech 1156–1150 př. Kr.[1] O nástupnictví se také ucházeli jeho starší bratři Ramesse V. a Ramesse VI.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Chrámový kopmlex v Karnaku
Obelisky v Karnaku
Mapa z místa těžby kamene; fragment – Turinský papyrus
Dar faraonovi – kůže černého pantera
Zlatý prsten Ramesse IV.; Museum Louvre

O jeho poměrně krátkém období vlády není mnoho ucelených zpráv. Relativně podrobně jsou zaznamenány jeho plány na dobudování chrámu Chonsu v Karnaku, vybudování chrámu poblíž chrámu královny Hatšepsut, postavení monumentálního obelisků v Heliopolisu, Karnaku a vybudování zádušního chrámu v Al-Asasif – nekropole v západních Thébách. Pro zajištění staveb inicioval Ramesse výpravu do Vádí Hammámat, kde se znovu otevřel lom. Zpráva o tom se zachovala na stéle vytesané do skály na cestě z Koptos[p 3] k Rudému moři.[p 4] Text uvádí, že tuto, v podstatě inspekční cestu Ramsses, vykonal ve druhém roce vlády. V lomu se našel vhodný kámen pro plánovaný monument (obelisk) pro Medínit Habu. Následující 3. rok vlády se zorganizovala nebývale rozsáhlá výprava do Vádí Hammámat,[p 5] kterou vedl velekněz Amona v Thébách Ramessenacht.[3] Nápisy na stéle v lomu uvádějí rozsah výpravy, která čítala 8362 mužů, z toho bylo 50 dozorců, 130 kameníků, 2000 otroků a 5000 vojáků, kteří byli do prací v lomu zapojeni. Zastoupeni byli i palácoví služebníci, mistři kameníci, písaři aj. Tvrdá práce v horku a prachu lomu si vyžádala životy 900 mužů.[5]
Nápis na stéle ve Vádí Hammamát (uryvek):

Hle, jeho majestát si vzal v jeho srdci podobně jako jeho otec Horus a vedl cestu na místo, které si přál. On šel kolem vznešené hory, aby vytvořil nádherné památky pro jeho otec a jeho předky, pro všechny bohy a bohyně Egypta. Na vrcholu této hory postavil stélu, vytesanou s velikým jménem krále Ramsses IV, a dal ji život jako Re.
— Breasted §464 [5]

Výprava do Vádí Hammamát, vytěžení kamenů zejména pro monumentální obelisky, jistě trvala delší dobu, o které se dá ovšem jen spekulovat. Zápisy se o ní nezmiňují. Zachovaly se jen zmínky o zásobování a transportech přes poušť do lokality lomu, pro zabezpečení značného počtu osob, materiálu, nástrojů, které byly nezbytně rozsáhlé, opakující se a závislé na jejich organizaci.
Chrám boha Chonsu v Karnaku, který Ramesse III. nestihl dostavět, dobudoval jeho syn. V zadní části chrámu přistavěl komoru s menším hypostylem a na stěně nechal zápis:

Pán dvou zemí: Hekmare-Setepnamon; Syn Re, Pán s Diadémem : Ramses-Meriamon provedl toto jako pomník a chrám pro svého otce Chonsu, výjimečného krásného až na věčnost.
—  Breasted §472 [5]

Úmrtí a hrobka[editovat | editovat zdroj]

Ramesse IV. zemřel po 6 letech své vlády, uvádí se nákaza černými neštovicemi, která epidemicky postihla početné osazenstvo paláce[3] Byl mumifikován a pohřben do hrobky KV2.[9] Jeho mumie se zachovala a po stěhování 1898 byla nalezena a identifikována v hrobce KV35, jeho žena královna Tetopet byla pohřbena v Údolí královen v QV74.[10]Hrobka byla původně připravována pro Ramesse II., nabyla však použita.[11] Její mumie se však nedochovala.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. uvádí se celkem 40 spiklenců postavených před soud
  2. podrobný popis viz Breasted §416-456
  3. Egyptské město Gebtu ~ 43km severně od Luxoru
  4. Egyptské město Gebtu asi 43 km severně od Luxoru
  5. podobnou rozsáhlou výprav do Vádí Hammámat již dříve realizoval Mentuhotep IV. (1947–1940 př. Kr.) z 11. dynastie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. Academic Dictoinary and Encyklopedias [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  4. TÖPFER, Susane. The Turin Papyrus Online Platform (TPOP): An Introduction [online]. Torino: Rivista del Museo Egizio, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §398 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  6. TÖPFER, Susane. The Turin Papyrus Online Platform (TPOP): An Introduction [online]. Torino: Rivista del Museo Egizio, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LEKTIONOV, Alexandre. Convicting “Great Criminals” [online]. Cambrodge: St. John¨College, 2015. S. 103–111. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HAWASS, Zahi. Revisiting the harem conspiracy and death of Ramesses III: anthropological, forensic, radiological, and genetic study [online]. BMJ 2012;345:e8268, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HABICH, Michael. Das Tal der Könige [online]. Zurich: University Zurich, 2013. S. 38. Dostupné online. (německy) 
  10. QV 74 Queen (Dua-)Tentopet [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DEMAS, Martha. Valley of the Queens Assessment Report [online]. Los Angeles: Getty Conservation Institute, 2016. S. 31. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peter Clayton, Chronicle of the Pharaohs, Thames & Hudson Ltd, 1994, p.167
  • J. Peden, The Reign of Ramesses IV, Aris & Phillips Ltd, 1994.
  • Richard Lepsius, Denkmäler aus Aegypten und Aethiopien, Königsberg 1913
  • Richard Lepsius, Ägyptische Sprache und Alterthumskunde, Lepzig 1873

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ramesse III.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1156–1150
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ramesse V.