Inanna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatba Inanny a Dumuziho

Innin (sumersky též Ninanna, DINGIRINANNA, Inanna, Inanna, Ninsianna; akkadsky Ištar, Eštar; chetitsky Šawuška) je sumerská bohyně plodnosti, lásky, pohlavního života a války. Později byla převzata do akkadské mytologie, některé její povahové rysy lze najít u bohyní uctívaných prakticky v celém starověkém Středomoří. Je problém říci, nakolik byly tyto bohyně ovlivněny původní sumerskou představou a do jaké míry vznikal jejich kult samostatně. Původně byla Innin bohyní Uruku, ale později byla uctívána po celém Sumeru.

Pochopení tohoto božstva je velmi složité, neboť vyjadřovalo protiklady přírody; z textů vyplývá, že Innin byla zároveň rodičkou, matkou, ale i neplodnou ženou, byla ničitelka i stvořitelka, přinášela mír i válku.

Většina vědců klade vznik této bohyně zhruba do roku 4000 př. n. l., kdy prošla velmi složitým vývojem, postupně byla sloučena s několika bohyněmi a bohy, čímž vzniklo velmi mocné božstvo.

Nejprve byla zobrazována jako rákos (kolem roku 1500 př. n. l. ji symbolizovala tzv. Ištařina osmicípá hvězda), okolo roku 3000 př. n. l. se začíná objevovat v lidské, většinou ženské podobě, v mužské podobě byla zobrazována, pokud měl vyniknout její válečný aspekt.

Atributy[editovat | editovat zdroj]

Jejími atributy byla zvířata lev, sova a holub. Jejím symbolem byla planeta Venuše.

Zobrazována bývá v mnoha podobách, nejčastěji je odhalená, v rukou má zbraně (nejčastěji luk), na hlavě tiáru s rohy. Pokud je zobrazována ve své sexuální funkci, vyrůstají jí z těla falické symboly.

Rodinné poměry[editovat | editovat zdroj]

Milenci:

  • Dumuzi (někdy i bratr nebo syn) - nikde není uváděn jako otec jejích dětí
  • Enkimdu

Děti:

  • Lulal a Látarak - není jisté, zda šlo o jednu či dvě bytosti
  • Šara

Innin v literatuře[editovat | editovat zdroj]

  • Enki a Inin
  • Inin v podsvětí
  • Innin a Ebich
  • Innin a Šukalletuda
  • Innin v podsvětí (známo též jako Sestup Innany do podsvětí)
  • Innin a Dumunzi (někdy součástí Innin v podsvětí, též Innin a Bilulu)
  • Píseň o Agušaje - Agušaja je jedno ze jmen bohyně Ištar v jejím válečném aspektu. V tomto starobabylónském epickém textu je Ištar zcela zaujata válčením, proto se Eu (Enki) snaží ukončit tyto její nálady, svolá bohy a chce, aby stvořili Ištaře protivníka. Bohům se to nepodaří, proto Ea ze špíny za nehty stvoří bohyni Sáltu (svár) a poštve ji na Ištar. Ištar je zhnusena jejím chováním a požádá Eu, ať ji zničí, ten tak učiní pod podmínkou, že se Ištar vzdá svých válečných choutek. Text pochází z období kolem roku 15. století př. n. l.1500 př. n. l.. Zajímavé je, že obsahuje modlitbu za Chammurapiho.

Dále je známa řada mýtů, ve kterých vystupuje okrajově (např. Epos o Gilgamešovi). Zachovala i řada hymnů, které ji oslavují. Dále jsou známy i tzv. sebechvály.

Innin se vyskytuje ve všech seznamech bohů od 26. století př. n. l., a to zpravidla (výjimek je opravdu velmi málo) na 3. místě. V pozdní tradici (novobabylónská říše) klesá na 5. - 8. místo.

Související články[editovat | editovat zdroj]