Wojcieszów

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wojcieszów
Část města v pohledu z kopce
Část města v pohledu z kopce
Wojcieszów – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresZłotoryja
Gminaměstská gmina
Wojcieszów
Wojcieszów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha32,2 km²
Počet obyvatel3 486 (2021)[1]
Hustota zalidnění108,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.wojcieszow.pl
PSČ59-550
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojcieszów (německy Kauffung)[2] je město na jihozápadě Polska, asi 15 km na severovýchod od Jelení Hory. Administrativně spadá do okresu Złotoryja, Dolnoslezského vojvodství.[3] Administrativně se město dělí na Wojcieszów Dolní a Horní.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zastavěná část má podlouhlý charakter orientovaný od severu k jihu, středem obce prochází hlavní silnice číslo 328 spojující Wojcieszów s Kaczorówem na jihu a Starou Kraśnicou na severu. Nachází se v údolí mezi Kačavskými horami[5] a středem obce protéká od severu k jihu řeka[4] Kačava. Okolní kopce, které dosahují nad 600 metrů nad mořem spadají také pod katastr města. Nacházejí se zde tři kostely, hřbitov a fotbalové hřiště. Prochází tudy nepoužívaná[zdroj?] železnice.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě pochází z roku 1268. K roku 1367 je prvně zmiňován strážní hrad obklopený kamennými hradbami.[4] Za husitských válek došlo ke zpustošení a vypálení a v následném období přešla ves pod Habsburky.[2] V roce 1526 zdroje uvádí první dvě vápenky. Vápenný průmysl pak zapříčinil rozvoj vsí v následných stoletích. Za třicetileté války byla ves opět zpustošena.[5] V roce 1708[5] přišla první pustošivá povodeň při které bylo zničeno 44 domů a zahynulo 126 lidí.[2] Další velké povodně následovaly v letech 1755, 1797, 1804, 1813 a 1897. Do 17. století se datuje počátek těžby červeného mramoru (tzv. Wojcieszówký mramor). Do 18. století se datuje výstavba školy, ale také ničivý požár. V roce 1898 zde firma Tschirnhaus AG založila vápencový lom, který společně s cementárnou zaměstnal 900 lidí. Dochází tak k prudkému rozvoji vesnice, která byla nedlouho předtím sjednocena v jednu. S rozvojem průmyslu pak souvisí připojení lokality na železnici (v roce 1896), výstavbou elektrárny, vodovodu, kanalizace, pošty, nemocnice a domů pro dělníky. Konečně na počátku 20. století v roce 1926 byla postavena na řece Kačavě hráz, aby se předešlo dalším záplavám. Za druhé světové války byl Wojczieszów okupován Nacisty, kteří zaměstnali v místních dolech Sovětské a Francouzské válečné vězně. Devátého května 1945 byla ves osvobozena vojsky Rudé armády. V období komunismu se Wojcieszów dále rozvíjí, staví se další domy pro dělníky a v roce 1969 zde spouští svůj provoz továrny na plnění láhví minerální vodou prodávanou pod označením Wojcieszowjanka.[5] Status města získala ves až v roce 1973.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi místní památky lze započítat kostel Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie z druhé poloviny 14. století, evangelický kostel z roku 1754, palác v Dolním Wojcieszówě ze 17. století vystavěný na místě původní pevnosti s palácovou zahradou, palác v Horním Wojcieszówě z 16. století a kamenná šibenice ze 17. století nacházející se na úpatí kopce Trzciniec. Právě tato památka je nejzachovalejší památkou svého druhu v celém Dolnoslezském vojvodství.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2022-10-03]
  2. a b c d Historia i legendy – Wojcieszów [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  4. a b c Historie obce – Wojcieszów [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  5. a b c d e ŁABOREWICZ, Ivo; PIETRZAK, Piotr; PAPAJ, Marcin. Guide to the Kaczawskie Mountains and Foothills. Překlad Café Kraków. [s.l.]: PLAN ISBN 978-83-61942-79-5. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]