Ludvík Holain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Holain
Základní informace
Narození 20. srpna 1843
Stará Bělá, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. srpna 1916 (ve věku 72 let)
Slavonín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry duchovní hudba
Povolání hudební skladatel a římskokatolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Holain (20. srpna 1843 Stará Bělá[1]17. srpna 1916 Slavonín) byl moravský hudební skladatel a římskokatolický kněz.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval německou školu ve Frýdku, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci. Dne 5. července 1869 byl v Olomouci vysvěcen na kněze a poté působil jeden rok jako studijní prefekt na kroměřížském Arcibiskupském gymnáziu, kde rovněž vyučoval matematiku. Následně odešel do Prahy na Karlovu univerzitu studovat matematiku a fyziku, aby po ukončení studia v roce 1874 mohl tyto předměty vyučovat na kroměřížském gymnáziu. Současně působil jako ředitel kůru (1873-1879) a varhaník v kostele sv. Mořice. Od roku 1890 až do své smrti byl farářem ve Slavoníně.

Kromě skladatelské činnosti se zabýval i hudební teorií, zejména otázkami reformy církevní hudby. Přispíval do časopisu Cecilie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Těžiště Holainova díla je v církevní hudbě. Komponoval litanie, Zdrávas Maria a Te Deum. Nejdůležitější je však jeho podíl na reformě církevního zpěvu na Moravě. Jeho stěžejním dílem jsou Plesy duchovní z roku 1883, sbírka duchovních písní, které upravil pro čtyři hlasy. Jako vzdělaný hudebník přísně dodržoval zásadu, aby se rytmus slova shodoval s přízvukem a rytmem hudby. Jeho následovník Karel Eichler, autor kancionálu Cesta k věčné spáse vydaném v Brně roku 1910, jej nazval „prvním bezvadným zpěvníkem po stránce hudební i textové“ a do svého zpěvníku převzal kolem 60 písní. Holainovy písně se stále uvádějí v současných kancionálech a zpívají v českých kostelech. Významným jeho počinem bylo vypracování varhanních doprovodů k úplnému kancionálu olomoucké arcidiecéze.

Kromě duchovních písní se zabýval i lidovými písněmi moravskými. Vydal sbírku Sto padesát lidových písní moravských. Je rovněž autorem jedné z verzí Slezské hymny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2. Opava - Ostrava 1994
  • P. Mgr. Arnošt Červinka: Významné osobnosti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]