Přeskočit na obsah

Erik Ivar Fredholm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erik Ivar Fredholm
Narození7. dubna 1866
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí17. srpna 1927 (ve věku 61 let)
Mörby, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníDjursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′29″ s. š., 18°4′36″ v. d.)
Alma materKrálovský technologický institut (1885–1886)
Uppsalská univerzita (1886–1898)
Stockholmská univerzita (1888–1898)
Povolánímatematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelStockholmská univerzita (1898–1927)
OceněníPonceletova cena (1908)
Björkén Prize (1910)
RodičeLudvig Fredholm[1]
PříbuzníJohn Fredholm (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik Ivar Fredholm (7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko17. srpna 1927 Mörby, Švédsko) byl švédský matematik. Je známý především jako zakladatel moderní teorie integrálních rovnic. Článek, který v roce 1903 publikoval v časopise Acta Mathematica, je považován za jeden z milníků při vzniku teorie operátorů. Je po něm pojmenován kráter Fredholm na přivrácené straně Měsíce[2][3], jakož i velké množství matematických vět a konceptů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Ivar Fredholm na slovenské Wikipedii.

  1. E Ivar Fredholm. Dostupné online.
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Cleomedes, str. 78, č. mapového listu 26, ISBN 978-80-7151-269-1
  3. Crater Fredholm on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]